Výsledky hledání míst

Původně románská stavba s cenným pozdně got. presbyteriem se síťovou klenbou a hlavní lodí, jejíž raně barokní podoba pochází z doby klem r. 1642. Od r. 1624 patřil jezuitům. Vedle kostela zvonice z l. 1692–1852.

Kostel vysvěcen v r.1251. V 15.stol. kostel přestavován. Po třicetileté válce poškozený kostel v letech 1673–1699 přestavěn ranně barokně. Vysvěcen v r.1707, o dva roky později i s klášterem vyhořel. Klášter v 19.st. přebudován na kněžský seminář.

Jednolodní obdélný barokní chrám, v gotické podobě prvně zmíněný počátkem 2. pol. 14. stol. Vyhořel roku 1538 a 1707. V roce 1722 přestavěn do barokního stylu. Interiér pochází povětšinou z 18. a 19. stol.

Na základech původního gotického kostela vystavěn r.1517 Benediktem Rejtem a pravděpodobně i Pavlem z Pardubic. Stanové střechy kryté břidlicí. V l.1885–1902 arch. Mockerem a pak Hilbertem celková oprava kostela. Další opravy dokončeny v r.1992.

Dominantou Mníšku, obce nedaleko Liberce, je barokní kostel postavený podle plánů Jana Fugenauera z Nového Města pod Smrkem koncem 1. pol. 18. stol., zasvěcený sv. Mikuláši.

První zmínka o kostele sv. Mikuláše je z r.1317. Postupně byl přestavěn poč. 15.st. z jednolodního na trojlodní chrám. Kostelní věž, vysoká 69 m, dokončena poč.15.st. která je v majetku církve až od r. 1958, do té doby byla městským majetkem.

Raně barokní stavba z r.1661 na místě gotického kostela pod bratislavským hradem. Postavit jej nechala vdova po palatínovi Pavlu Pálffym. Po požáru v r. 1945 upravena pro potřeby pravoslavné církve.

Dřevěný řeckokatolický kostelík postavený 1502–10 v obci Habura (vých. Slovensko), 1744–5 přesunut do Malé Polany. V Hradci od 1935, sestaven jako památník padlým z I. sv. války. Po 1950 pravoslavný. Branka do areálu kopií vzoru z Nižného Mirošova.

Nejstarší a do roku 1372 hlavní městský kostel založil ve 12. století některý z míšeňských biskupů. Současná halová stavba z 2. poloviny 15. století. Četné požáry a válečná poškození. Od roku 1925 pomník padlým z I. světové války.

Pozdně románský kostel, snad z doby okolo roku 1240, připomínán r. 1350. Zachoval se románská portál a věž se sdruženými okny, barokně nastavěná. V interiéru pseudogotický oltář s obrazy sv. Mikuláše, sv. Ludmily a sv. Václava od J. Scheiwla.

Původní gotický kostel z 1. pol. 14. stol. barokně přestavěn v 1. pol. 18. století. Před kostelem barokní socha sv. Mikuláše.

Kostel založen kolem r. 1230 vestfálskými obchodníky. Dnešní podobu získal v letech 1405-1420. Od r. 1561 v rukou luteránské církve. Dne 9. března 1944 zasažen během ruského bombardování Tallinu. Opravy dokončeny v roce 1984. Nyní muzeum středověkého umění a koncertní sál.

Na gotických základech pocházejících ze 14. stol. pochází současný kostel přestavěný v 18.–19. stol. Západní část kostela s věží přistavěna v 19. stol.

Farní kostel někdejšího říšského města postavený jako pozdně románská basilika v prvních desetiletích 13. stol. Po požáru 1270 nový gotický presbytář, 1456–76 přestavba trojlodí na rozlehlou halu. Horní patra věží 1747, úpravy v 19., 20. a 21. stol.

Původně raně gotický kostel z poslední čtvrti 13. století; loď s presbytářem. Přestavěn barokně v 1. polovině 18. stol.; přistavěna věž a sakristie. Zbytky hodnotných nástěnných maleb v presbytáři. U něj hřbitov, obepnutý ohradní zdí s barokní bránou. U ní kamenný kříž z r. 1902. Památkově chráněný.