Výsledky hledání míst

Výletní restaurace v podobě novorenesančního zámečku byla postavena r. 1863 (arch. V. I. Ullmann) na místě letohrádku Belvedér z r. 1715. R. 1891 zahájila u zámečku provoz letenská lanovka a Křižíkova elektrická dráha. Po 2. sv. válce zámeček chátral. R. 2001 zrekonstruován současným nájemcem Nonet.

Rozhledna s restaurací byla postavena r. 1897 k 30. výročí panování Františka Josefa I., vybudoval ji Horský spolek. Po 2. sv. válce rozhledna zchátrala, od poč. 90. let 20. stol. v soukr. vlastnictví, nevyužívána. Opravena novým majitelem a otevřena v dubnu r. 2014.

Zámek byl přestavěn r. 1680 ze starší tvrze Hynkem Jetřichem Vitanovským. Z původní stavby zůstala zachována část základových a obvodových zdí, některé klenby v přízemí a sklepní prostory. Zámek je nyní majetkem města.

Letohrádek Ferdinanda I. postavený v letech 1555-1556 podle jeho vlastních návrhů. Půdorys šesticípé hvězdy, suterén vytesán ve skále. Hodnotné štukové reliéfy s námětem antických ctností. 8. listopadu 1620 u jeho zdí padlo na 6.000 Moravanů.

Empírový zámek nechal v letech 1827 - 1831 postavit Rudolf Kinský podle architektonických návrhů Jindřicha Kocha. Od r. 1905 jsou zde národopisné sbírky, k nimž dala základ Národopisná výstava r. 1895.

Soubor zámeckých budov přestavěn z původního gotického hradu. Roku 1424 dobyt a poškozen husity. V r. 1570 přestavěn na renesanční zámek. Dvakrát poničen požárem v 17. a 18. st. Roku 1724 přestavěn barokně, v 19. st empírově upraven.

Zřícenina gotického hradu z 2. pol.13. stol. Prvně se zmiňuje r. 1274. Pův. královský strážní hrad, později župní sídlo. Několikrát přestavován, po r. 1542 opakovaně opevňován jako významná protiturecká pevnost. R. 1709 poničen povstaleckými vojsky F. Rákocziho. Od r. 1958 sídlem Tekovského muzea.

Telekomunikační věž z roku 2001 opatřená vyhlídkovým ochozem ve výšce 18 m, umožňující výhled na Uherský Brod, Bíle Karpaty a Chřiby.

Raně barokní zámek byl gotickou tvrzí. Zpustla a v r. 1560 byla přestavěná na zámek. Po vyhoření znovu obnoven v letech 1683–90 stavitelem A. della Porta pod dohledem majitele Gundakara z Ditrichštejna. Zámek obnovován v letech 1900 až 1914.

Zřícenina raně gotického hradu založeného ve 13. stol. jako královský hrad v místech hradiště Světlík. Od r. 1261 majetek Smila z Ronova. V 15. stol. rozšířen, často obléhán a dobyt. V 16. stol. byl za Trčků přestavěn. Po třicetileté válce opuštěn, po r. 1700 zříceninou.

Lidová hvězdárna v Kolářových sadech. Vybudována v r. 1955 a slouží od r. 1961.

Rozhledna (32 m, 450 m n. m.), postavena 1900–1901 na objednávku libereckých radních (architekt J. Schmeissner, stavitel A. Horn). Věž je součástí objektu s velkým společenským sálem a restaurací. V 50. letech 20 stol. uzavřena, v l. 1995–1998 velká rekonstrukce. Od r. 1998 opět přístupná.

Liechtensteinova rozhledna (29,1 m, 436 m n. m.) byla postavena v l. 1902-03 (arch. E. Latzel) Moravskoslezským sudetským horským spolkem za fin. podpory knížete Liechtensteina. Poškozena na konci 2. sv. války, opravena r. 1947. Znovu opravována v 80. l. 20. stol. a na přelomu tisíciletí.

Hrad založený ve 14. st. V 15. st. byl nejprve v rukou husitů a poté často měnil majitele. V 16. st. renesančně upraven. V 2. pol. 17. st. sloužil jako věznice. V roce 1707 hrad dobyla a zničila Rákócziho vojska. Od té doby je v ruinách.

Helénská akropole a křižácký hrad nad starověkou vesnicí Lindos, na Ostrově Rhodos v Řecku. Ve 4. století př. n. l. zde byl postaven antický chrám Athény Lindoské. Hrad byl postaven ve 12. století v době byzantské éry a ve 14. století byl částečně přestavěn johanity na křižácký hrad.