Výsledky hledání míst

Náhrobní kameny a stylizovaná hrobka několika členů rodiny posledních majitelů zámku v Bílovci - Sedlnických z Choltic - na hřbitově ve Velkých Albrechticích.

Hrobky rodu ze Saint Genois ze 40. let 18. stol. a rodu Shrbenských a Coelestů z roku 1802 s aliančními znaky těchto rodů. Hrobky jsou součástí ohradní zdi ropického farního kostela.

Dva pozdně barokní náhrobky portášů Jiřího a Ondřeje Křenkových z konce 18. století při valašskobystřickém kostele. Oba mají podobu sarkofágů s čelní deskou s lebkou na jejím vrchole a vyrůstajícím litinovým křížem. Kulturní památka.

Lesík s pohřebištěm vojáků padlých v bitvě u Chlumce a Přestanova (29.–30. 8. 1813) mezi francouzskou napoleonskou armádou a koalicí Rakouska, Ruska a Pruska. Vlastní hrob označuje kříž s kamenným podstavcem.

Hromadný hrob asi 800 ruských vojáků z bitvy u Slavkova se nachází v obci Prace nad severním břehem Dolního rybníka. Kamenný kříž byl nad ním vztyčen r. 1905 při příležitosti stého výročí bitvy. Památkově je chráněn od roku 1958.

Jezírko (slabý roztok kyseliny sírové) vzniklo zatopením bývalého lomu, kde se přibližně od r. 1578 těžila břidlice, používaná k výrobě kamence (bělidlo) a léčiv, v l. 1807–1896 k výrobě kyseliny sírové – svého času byla hromnická výroba jedinou na světě. Od r. 1975 je jezírko přírodní památkou ČR.

Zámek ze 16. stol. stavebně, upravován v letech 1868-1879. V roce 1954 část zámku upravena na bytové jednotky. Zahrada při zámku z 18. stol. byla v 19. stol. přeměněna na dendrologicky zajímavý park.

Zdevastovaný a nepřístupný raně barokní zámek dal vystavět po r. 1669 hrabě Michal Adolf z Althanu na místě bývalé tvrze. Po r. 1804 prošel klasicistní úpravou. Po r. 1945 zde byla kasárna. Od r. 1986 je prázdný a nyní rekonstruován.

Hudební pavilon se nachází v Městském parku. V hudební pavilónku se pořádaly pravidelné koncerty a další kulturní akce. R. 2005 prošel městský park revitalizací. V hudebním pavilónu se dodnes pořádají různé produkce vážné hudby, dechovek i moderní populární hudby.

Hudlická skála je výrazný buližníkový útvar při jihozápadním okraji obce Hudlice. Její vrchol jako bod vynikajícího rozhledu je přístupný po odbočce ze značené turistické stezky z Hudlic do Svaté.

Obora byla založena r. 1566 jedním z olomouckých biskupů (kteří byli majiteli Hukvaldského panství), Vilémem Prusínovským. R. 1846-47 byla vystavěna ohradní zeď. Rozloha obory se postupem času měnila, z 200 ha (r. 1730) na dnešních 457 ha (r. 1974). Jde o unikátní přírodní prostředí, velmi ceněné.

Jediný dochovaný bastion městského opevnění Stříbra, tzv. Husitská bašta, zmiňována již v 1. polovině 15. století. Po zrušení hradeb přestavěna na obytný dům, nyní slouží jako restaurace.

Památník ve tvaru mohutného kamenného kalicha postaven r. 1925 na paměť husitské posádky jevišovického hradu upálené Rakušany r. 1421. Památník zničený Němci za 2. světové války obnoven r. 1956 v původní podobě.

Strohá, jednolodní kaple s cibulovitou věžičkou. Stavba kaple započala před začátkem první světové války. Přestože válka zasáhla do stavebních prací, byl svatostánek 25. července 1915 vysvěcen. Roku 1933 byla postavena i sousedící fara.

Největší viklan v Česku tvořící součást devítihektarové přírodní památky vyhlášené r 1977.