Výsledky hledání míst

Nejméně známý poděbradský pramen. Vyvěrá na Žižkově předměstí za železničními kolejemi u podchodu pod tratí. Navrtán v roce 1936. Na zimu se uzavírá. Roku 2011 proběhla rekonstrukce.

Pravěké hradiště na ostrožně nad soutokem potoků jihozápadně od vrcholu Žižkova vrchu. Doba vzniku nejasná, podle nálezů snad z mladší či spíše pozdní doby bronzové. Terénní pozůstatky, z opevnění zanesený příkop a málo zřetelný val. 2. opevnění cca 150 m přímo na vrcholu, zřejmě novověkého původu.

Kámen z drobnozrnného bělošedého slepence s valounky křemene, vysoký 1,8 m, umístěný druhotně u hřbitovní zdi v Družci je považován za menhir. Kámen jeví známky opracování, je opředen řadou pověstí, jeho původ a účel však nebyl bezpečně prokázán.

Menhir byl vztyčen v období 5-4 tisíce let př.n.l., pravděpodobně byl součástí dolmenu (stolu). Do 60. let 20. stol. stál osaměle na vyvýšeném místě, poté byl obestavěn domy. Vedle menhiru stojí ještě jedna „noha“ stolu, zbytek nebyl nalezen. Staří Keltové těmto kamenům přisuzovali magickou moc.

Skalní útvar obehnaný náspem a dvojitým valem byl osídlen již v mladší době kamenné. Bylo zde hradiště, kde se vystřídalo mnoho rodinných čeledí. Ve 13.-14. stol. zde pravděpodobně stával dřevěný hrádek. Dnes zůstaly pouze terénní nerovnosti.

Zbytky středověkého skalního hrádku neznámého jména i historie; mohlo by se např. jednat o sídlo jednoho z bezdězských manů. Zachována skalní světnička, šachta vstupního objektu, draže a zřejmě mladší schodiště.

Jedna z 8 vodních nádrží tzv. klauzur zřízených na konci 18. stol. jako zdroj vody v případě sucha. Postavena v l. 1789-96, Rozloha 5 ha. Na hrázi altán a litinový kříž. Poškozena povodní v srpnu 2002, obnovena v r. 2005.

Znělcový vrch Zlatník (522 m n. m.) na okraji Českého středohoří je národní přírodní rezervací od r. 2017. Je přístupný pouze po červené turistické značce, která vede ze vsi České Zlatníky až na vyhlídkový vrchol. Značenou trasu není dovoleno opouštět. Ve stráni je startoviště paraglidistů.

Jezdecká socha saského kurfiřta Fridricha Augusta I. (polského krále Augusta II.), řečeného August Silný (1670–1733) byla dokončena až rok po jeho smrti. Měděná pozlacená plastika stojí na pískovcovém soklu na jižním konci hlavní třídy drážďanského Nového Města a hledí směrem k Polsku.

Zlatý most je konstruován jako obloukový ocelový o jednom poli s dolní mostovkou. Původní dřevěný most byl v letech 1881-1882 nahrazen železným a pak r. 1915 nynějším ocelovým. V březnu 1945 poškozen bombardováním, opraven a posléze v letech 1976 a 2001. Ukázka technické zručnosti na poč. 20. stol.

Čedičový Zlatý vrch vznikl ve třech fázích vulkanické činnosti. Postupně tak vzniklo lávové jezero, jehož tuhnutím pomalým a stejnoměrným ochlazováním se vytvořily pravidelné pěti až šestiboké štíhlé sloupce. Sloupce jsou téměř svislé.

Zřícenina hradu založeného kolem roku 1318 jako sídlo pánů ze Zlenic. K jeho zániku přispěly poděbradské války v letech 1463–1465.

Nepatrné zbytky gotického hradu z 1. pol. 13. stol. založeného Vilémem z Hustopečí. O hradu se tvrdilo, že byl veliký, měl dvě válcové věže a dva metry silné zdi. Součástí byla hladomorna a tajná úniková podzemní chodba.

Nevelké pozůstatky někdejšího panského sídla v městských hradbách i mimo ně. Původní hrad, zřízený pro lepší obranu města a jako sídlo vrchnosti, byl v průběhu 17. století změněn na representativní barokní zámek, po požáru roku 1761 však zanikl.

Někdejší poddanské město na strmém svahu nad pravým břehem Střely. Kromě děkanského kostela se zachovalo několik objektů v barokní podobě, většina domů nevhodně "zmodernisována" ve druhé polovině 20. století. Zachováno měřítko a silueta města.