Výsledky hledání míst

První zmínky o Židech v Libochovicích jsou z 2. pol. 16. stol. Po r. 1591 začali být Židé soustřeďováni na západním předměstí a v první pol. 17. stol. zde vznikl uzavřený sídelní okrsek. Zachovala se řada soukromých domů, obecní dům a základy mikve.

Židovské město vzniklo po roce 1727, stávalo zde asi 100 domů, bylo odděleno dvěma branami. Dnes je zde 79 domů, z toho je 20 památkově chráněno. Místo je volně přístupné a mimo domů zde najdeme i jiné památky, jako kašnu či masné krámy. V blízkosti je také rodný dům Dr. Karla Absolona.

Dochovaný soubor několika domů bývalé židovské čtvrti města Prostějov. V domech Špalíčku se nacházejí výstavní prostory Muzea.

Památka UNESCO tvořící součást židovského ghetta Třebíče ukrývá na ploše 1,2ha 11 tisíc pohřbů, 3 tisíce mnohdy bohatě zdobených náhrobních kamenů. Pohřívá se zde od počátku 17. století, poslední obřad proběhl v sedmdesátých letech min. století.

Úštěcký židovský hřbitov mohl existovat již v 15. stol., nejstarší náhrobky byly datovány r. 1570. Po zániku židovské obce v Úštěku za 2. svět. války chátral až do r. 2001, kdy pod správou pražské Židovské obce začaly rekonstrukce pokračující dodnes.

Hřbitov v lese na samé hranici katastru Velkého Pěčína sloužil nejméně od poloviny 17. století židovským obcím v širokém okolí (do roku 1879 i Židům z Telče). Po roce 1938 zpustl, po roce 1990 pietně obnoven.

Celoročné přístupný židovský hřbitov, pozůstatek židovského osídlení datujícího se od druhé poloviny 17. století.

Židovské osídlení v Kamenici nad Lipou je datováno již před r. 1603. Hřbitov na vrchu Antonka byl založen v r. 1803. Po válce pustl, ale v r. 1991-1993 byl opraven, od té doby je udržován.

Pohřebiště broumovské židovské obce. Hřbitov s asi 40 náhrobky z 18.-20. století, nestarší z r. 1785, nejmladší 1939.

Židovský hřbitov v obci Písková Lhota se nachází na severním úpatí svahu pod zříceninou Hrádku nad Zámostím. Dochovalo se zde okolo 130 náhrobních kamenů z let 1732–1901.

Židovský hřbitov ze sedmnáctého století. Obřadní síň, domek hrobníka a ohrazení hřbitova jsou postaveny z režného zdiva a glazovaných poštorenských tvarovek. Areál opraven v 90. letech 20. stol. na náklady města Břeclav.

Památkou na zaniklou židovskou obec v Oseku u Strakonic je malý hřbitov, ukrytý v lese mezi Osekem a Radomyšlí. Kamenná zeď ohraničuje areál o rozloze 413 metrů čtverečných, jemuž dominuje v severní části mohutná lípa. Na hřbitově jsou pochováni prarodiče Franze Kafky z otcovy strany.

Hřbitov někdejší židovské obce v Širokých Třebčicích (viz heslo) se dnes nachází na katastru sousední obce Mory, nad levým břehem potoka, který mezi oběma vesnicemi teče. Hřbitov se snad užíval do konce 30. let 20. století, dnes zarostlé zbytky.

Židovský hřbitov o rozloze 1575 m2 vznikl v l. 1865–67. První pohřeb zde proběhl v srpnu 1867, poslední v říjnu 1942. Z původních cca 170 náhrobků se dochovalo 50, z různých období. Vedle brány je klasicistní márnice. Hřbitov je volně přístupný.

Židovský hřbitov nedaleko Vrbna nad Lesy byl založen snad v 18. století a dnes je velice sešlý. Je obklopen rozpadající se opukovou zdí a náhrobky jsou většinou poraženy. Byly na něm pohřbíváni Židé z Panenského Týnce a Hříškova