Výsledky hledání míst

Terešovský židovský hřbitov byl založen u potoka asi 0,5 km východně od osady Bílá Skála, dnes části Terešova, nejspíše r. 1623. V r. 1768 byl rozšířen a ohrazen. Dnes se na opuštěném a zdevastovaném hřbitově nachází asi 300 náhrobků, vesměs povalených a zarostlých vegetací.

Židovský hřbitov založený r. 1642, později rozšířen. V období 2. světové války devastován, od r. 2002 postupně rekonstruován. Nyní obsahuje 162 náhrobků nebo jejich fragmentů, z nichž nejstarší čitelné pocházejí z poloviny 18. stol.

Židovský hřbitov v Ivanovicích na Hané pochází z přelomu 16.-17.stol. Na hřbitově byl hrob předků olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna. Hřbitov zanikl v r. 1940 stejně jako zdejší židovská obec. Dnes je ve špatném stavu.

Židovský hřbitov založen v polovině 18. století, později rozšířen. Za druhé světové války zdevastován, po r. 2005 postupně zrevitalizován. Dochováno 241 náhrobků z let 1746-1937.

V pořadí druhý židovský hřbitov v Prostějově vznikl na počátku 19. století. Poslední pohřeb se konal r. 1908. Zničen nacisty v době 2. světové války, dnes park s pomníkem. Některé náhrobky umístěny v muzeu města.

Židovský hřbitov v Poběžovicích založen zřejmě koncem 16. stol., dnešní podobu získal po úpravách r. 1929. Za 2. svět. války zdevastován nacisty, následně dále chátral a přišel o většinu náhrobků. Teprve od r. 2006 postupně opravován. Zachováno kolem 50 náhrobků, z nichž nejstarší je z r. 1634.

Nynější židovský hřbitov v Přelouči založen r. 1887 na okraji městského hřbitova. Nahradil starý hřbitov z r. 1681, zlikvidovaný r. 1874 . Při okrajích obdélného prostoru se dochovalo asi 20 náhrobků z let 1890-1922 a hromadný hrob 9 obětí pochodu smrti z vyhlazovacího tábora Osvětim v lednu 1945.

Hřbitov pocházející ze začátku 19. stol., dochováno kolem 55 náhrobků; nejstarší čitelný epitaf je z r. 1815 a poslední pohřeb tu proběhl v r. 1911. Z ohradní zdi a márnice zbyly jen ruiny.

Židovský hřbitov ve Veselici byl založen asi v polovině 18. stol. Leží na okraji lesa přibližně 0,5 km za obcí a je poměrně zachovalý. Kolem 250 náhrobků nese převážně české nápisy. Kromě hřbitova se dochoval také hrobnický dům.

Hřbitov založený zřejmě v první polovině 16. stol., sloužil zejména zpočátku jako spádový pro plzeňskou oblast. V průběhu 2. svět. války takřka celý zničen nacisty. Dochováno pouze kolem 20 náhrobků a zbytky ohradní zdi.

Židovský hřbitov v Habrech byl založen snad ve 14. století, ale spolehlivě je doložen až první polovině 17. století. Má zachovalé, postupně opravované náhrobní stély. Márnice a ohradní zeď jsou zatím pobořeny. Hřbitov leží západně od města v polích, na okraji rybníčka.

Židovský hřbitov založený po r. 1760. Po zániku židovského osídlení před 2. světovou válkou chátral. Kompletně zrekonstruován v letech 2010-2011. Nyní obsahuje něco přes 100 zachovalých náhrobků, převážně z období druhé poloviny 19. stol. až do 2. světové války.

Židovský hřbitov pocházející z první třetiny 19. stol. Utrpěl značné škody v období nacistické okupace a chátral i následující desetiletí do r. 1989. Zrekonstruován v r. 2004, nyní obsahuje 36 náhrobků převážně z 2. pol. 19. stol.

Židovský hřbitov u vsi Neznašov založen v první polovině 18. století. Zachováno přibližně 250 náhrobků a zrekonstruovaná márnice z r. 1858 s dochovaným kamenným obřadním stolem k omývání zemřelých.

Židovský hřbitov založen r. 1921, obřadní síň z let 1927-1928 od L. Mesenského ml., v r. 1939 poničena. Opravena v letech 1973-1974 podle projektu arch. Š. Zeliny. V místě pomník a několik hrobů.