Výsledky hledání míst

Židovský hřbitov pravděpodobně z poloviny 17. stol, márnice je z pol. 19. stol. Uchovalo se na něm cca 1200 náhrobků, nejstarší z 18. stol. V interiéru márnice jsou fragmenty hebrejských liturgických textů.

Hřbitov byl založen na konci 18. či na začátku 19. století, nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1803. Pohřbívalo se zde do roku 1918. Zachováno cca 30 náhrobků, torzo márnice a nízká hřbitovní zeď.

Údajně založen v 15. století, poprvé doložen v 17. století. Obsahuje kolem 300 náhrobků pocházejících od 18. století do roku 1930. Do jižní zdi vsazena brána, která je současně průjezdnou márnicí a zřejmě i vozovnou.

Hřbitov založený pravděpodobně před rokem 1700, rozšířen v letech 1783 a 1821. Nejstarší náhrobek pochází z roku u 1717, poslední pohřeb se konal před II. světovou válkou roku 1936.

Založen roku 1889, během II. sv. války téměř zničen nacisty. Zachováno pouze několik náhrobků z let 1895–1919 a obrubníky. Z márnice zůstaly zbytky obvodového zdiva. Obvodová zeď z červeného pískovce.

V pořadí třetí židovský hřbitov v Lounech byl založen v letech 1874–1875 a z těchto let pocházejí i nejstarší náhrobky. Obřadní síň v postavená v eklektickém stylu s maurskými okny byla na přelomu 20. a 21. století opravena.

Židovský hřbitov v Lošticích je doložen poprvé roku 1554. Poslední pohřeb zde proběhl roku 1942, od té doby pohřebiště silně zchátralo. Bývalo zde údajně kolem 6000 náhrobků, dochované pocházejí z 18.–20. století.

Opuštěný a chátrající židovský hřbitov na úpatí hradu Beckova. Většina barokních a klasicistních náhrobků pochází z let 1739–1845.

Bývalý židovský hřbitov leží ve strmém svahu mezi poli, doložen je roku 1724. Do dnešní doby se zachovalo asi sto hrobů z let 1826 až 1904.

Zrekonstruovaný židovský hřbitov založený v 17. století na kraji Starého Města pod Landštejnem. Přístupný je kdykoliv, kromě židovských svátků. Během druhé světové války poničen německými vojáky, po roce 1989 zrekonstruován.

Hřbitov založen ve druhé pol. 19. stol. pro židovské náboženské obce v Praskolesích a Hořovicích. Používán do druhé světové války. Dochovalo se zde 94 náhrobků klasicistního a moderního typu, nejstarší z doby založení hřbitova, nejmladší z r. 1950.

Hřbitov vybudován po roce 1832. Rozšířen na dnešních 4107 m2 byl v roce 1907. Používán byl do druhé světové války. Po ní byl hřbitov opuštěn a postupně devastován. Dnes je zde volná plocha s fragmenty 2 náhrobků a zbytek ohradní zdi.

Židovský hřbitov u obce Dlouhá Ves s řadou dochovaných cenných náhrobků především z 19. a 1. poloviny 20. století. Nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1742.

Památkou na zaniklou židovskou obec v Oseku u Strakonic je malý hřbitov, ukrytý v lese mezi Osekem a Radomyšlí. Kamenná zeď ohraničuje areál o rozloze 413 metrů čtverečných, jemuž dominuje v severní části mohutná lípa. Na hřbitově jsou pochováni prarodiče Franze Kafky z otcovy strany.

Hřbitov někdejší židovské obce v Širokých Třebčicích (viz heslo) se dnes nachází na katastru sousední obce Mory, nad levým břehem potoka, který mezi oběma vesnicemi teče. Hřbitov se snad užíval do konce 30. let 20. století, dnes zarostlé zbytky.