Výsledky hledání míst

Kovová rozhledna s točitým schodištěm byla postavena v roce 2020 na místě původní z roku 1967 na den přesně po 53 letech. Rozhledna byla postavena z veřejné sbírky. Je zde vynikající kruhový rozhled na Krkonoše, Broumovskou vrchovinu, Javoří hory i Adršpašsko - teplické skály.

Zaniklý hrad z 1. pol. 14. století. Koncem 15. stol. připojen k Žebráku, před r. 1495 ke Komárovu. Po ztrátě rezidenční funkce opuštěn, r. 1543 pustý. V novověku v areálu postaven velký ovčín, na přel. 19. a 20. stol. hranolová věž – rozhledna.

Statek na samotě nad obcí, první písemné zprávy jsou z první pol. 20.století. V 80.letech vznik cvičného dostihového závodiště. V r. 1989 Zámeček navrácen původním majitelům. Po prodeji objekt vyrabován. Po revitalizaci vybudován jezdecký areál, probíhá zde zemědělská prvovýroba a agroturistika.

Dnes už jen místo původní valové fortifikace ne zcela přesně určeného názvu a funkce nad řekou Jihlavou, u něhož chybí jakékoli historické zprávy.

Výstavná předměstská budova, zvaná Zámeček ve východní části Mohelnice. Vystavěl ji obchodník Petr Magin r. 1801. Hodnotná klasicistní budova s barokními prvky.

Zřícenina tzv. zámečku Friedenstein, postaveného někdy na přelomu 19. a 20. stol., stojí ve svahu kuželové hory. Objekt sloužil jako přístřešek pro návštěvníky ze sanatoria v nedalekém Sokołowsku, kteří v rámci lázeňské léčby putovali po horských stezkách.

Postavena r. 1911-1913 podle projektu architekta F. Ohmanna. Dnes po rekonstrukci z r. 2001. Atrium zdobí plastika Ducha pramenů ze železitého pískovce. Její součástí je Horní Zámecký pramen (č.4) a nepřístupná část Dolní Zámeckého pramene (č.3).

Kamenný čtyřobloukový most, překračující Ploučnici těsně pod jejím soutokem s Panenským potokem. Vznikl zřejmě po roce 1620 pro spojení zámku s parkem na druhém břehu řeky. Rozšířen r. 1664, opraven po povodních (1805 a 1881) a požáru (1806). Po roce 1945 zchátral, v l. 2006–2010 obnoven.

nikátně zachovaný soubor staveb vzniklých v 17.–19. století pro potřeby správy a hospodářského provozu frýdlantského zámku v jeho širším okolí. Do poloviny 20. století měly vlastní řadu popisných čísel, odlišenou od ostatního města písmeny ZO (původně SB). Dnes většinou soukromé.

Anglický park o rozloze 7,68 ha má podobu z r. 1893 podle plánů Fr. Thomayera a je v péči zahradnické školy. Zámecký rybník, zvaný též Kníže, o nynější rozloze 25 ha je doložen na říčce Mrlině od r. 1564. Pozoruhodná je pětice přírodních sádek za jeho východním koncem.

Park u zámku ve Světlé n. Sáz. nechal v dnešní podobě zřídit František Josef Salm-Reifferscheidt r. 1871. Park o rozloze 16 ha zahrnuje též dva rybníky a některé romantické stavby, z nichž vyniká Čertův most. V jižním rohu parku je pomník prvním českým skautům, kteří od r. 1912 tábořili pod Lipnicí.

Jeden z poděbradských minerálních pramenů se nalézá v zámeckém příkopu u zámku. Pochází z roku 1907. Pojmenován Pramen knížete Arnošta Filipa Hohenlohe, lidově se nazývá Zámecký.

Zámecký rybník v Kopidlně je rybník na říčce Mrlině, jenž vznikl původně nejspíše kvůli ochraně zdejší vodní tvrze, zmiňované již k roku 1314, i když tehdy vypadal úplně jinak. Velkou úpravou pak prošel zejména v 16. a 18. století a poté v souvislosti s úpravou zámeckého parku koncem 19. století.

Zaniklý hrad. Pís. prameny se o hradu nezmiňují, k poznání historie hradu nezbytný archeologický výzkum. Není známé ani pův. jméno tohoto nevelkého jednodílného hradu.

Terénní pozůstatky hradu na Zámeckém vrchu pravděpodobně ze třináctého století, který stejně jako Rechenburk sloužil jako opora rodu Švábeniců při kolonizaci Trutnovska v 13. stol. Zanikl pravděpodobně s odchodem tohoto rodu z Trutnovska. Těleso hradu je rozděleno železnicí Jaroměř - Trutnov.