Výsledky hledání míst

Vodní nádrž Vír II je malá přehradní nádrž na řece Svratce postavená r. 1954 pod obcí Vír a zříceninou hradu Pyšolec. Hlavním účelem této stavby je vyrovnávání toku z hlavní nádrže Vír I a výroba elektřiny. Hráz o výšce 11 m vytváří jezero o rozloze 12,5 ha.

Vodní dílo Vrané vybudováno v letech 1930-1936 jako první část Vltavské kaskády pro regulaci průtoku, umožnění plavby a výrobu elektřiny. Nádrž vytváří jez o výšce 10 m se dvěma plavebními komorami. Tvoří ho čtyři pole. Vzniklo jezero o rozloze 263 ha, hloubce až 10,5 m a délce vzdutí 13 km.

Vodní nádrž postavená v letech 1930–1933 nedaleko Vranova nad Dyjí jako prevence proti povodním, zároveň je zde funkční elektrárna se třemi turbínami. Významná rekreační oblast znojemska, jezeru se přezdívá Moravský Jadran.

Vodní nádrž Vřesník je vyrovnávací nádrž na řece Želivce z let 1925-1928, která se nachází necelý kilometr východně od Želiva u osady Vřesník. Slouží k částečnému vyrovnání průtoků pod elektrárnou Sedlice. Kamenná hráz o délce 78,7 m a výšce 9,5 m vytváří jezero o rozloze 17 ha.

Vodní nádrž Všechlapy z let 1958-1961 byla vybudována na potoce Bouřlivec k zajištění odběru vody pro nedalekou tepelnou elektrárnu Ledvice a společnost AGC Flat Glass Czech. Vedlejším účelem je výroba elektrické energie v malé vodní elektrárně. Hráz vytváří jezero o rozloze 35 ha.

Vodní nádrž Výrovice na řece Jevišovce vybudována v letech 1979–1983 k zavlažování ovocných sadů, zajištění provozní vody pro cukrovar v Hrušovanech nad Jevišovkou a rekreaci. Hráz vysoká 16,7 m, dlouhá 220 m a široká 6,4 m vytváří jezero dlouhé téměř 4 km.

Žermanická údolní nádrž na Lučině vybudována v letech 1951 až 1957 určená pro zásobení ostravského průmyslu provozní vodou.

Vodní nádrž Znojmo vybudována na řece Dyji v letech 1962-1966. Slouží k vyrovnávání nerovnoměrných průtoků v řece, výrobě elektrické energie, protipovodňové ochraně a odběru vody k vodárenskému zpracování. Leží na území Národního parku Podyjí.

Na želnavské návsi se dochoval vodní rozdělovač, který od II. desetiletí 19. století do 70. let 20. století zajišťoval distribuci vody do jednotlivých statků v obci. Unikátní technická památka je chráněna od roku 1963.

V roce 1912 nechal hrabě Rudolf Czernin-Morzin vybudovat vodní trkač - samočinné vodní čerpadlo jež dopravovalo vodu na vrchol Sněžky.

Ve starobylé vsi Vodochody stávala tvrz neznámého založení a podoby, která je doložena v zemských deskách pouze r. 1556 již jako pustá. V dalších letech zanikla beze stopy, takže nyní již není možné zjistit místo, kde stála.

Nízká zděná stavba na obdélném půdorysu se sedlovou střechou a lidovou plastikou "Leciána" na vrcholu štítu v průčelí. Pochází z roku 1875 - letopočet ve štítu vodojemu. Vnitřek jednoprostorový, bez vybavení a je zaklenut valenou klenbou. Technická památka.

Umělý, 20 m vysoký vodopád v lázních Karlova Studánka. Vznikl koncem 19. stol. pro zpestření pobytu nemocných. Napájen náhonem z Bílé Opavy, do které se kaskádovitě navrací.

Vodnatý vodopád na říčce Bílá Smědá se nachází v Jizerských horách severně od Štolpišské silnice nedaleko od horské chaty na Smědavě dostupné motorovými vozidly z Bílého Potoka. Přímo k vodopádu nevede značená cesta.

Až 7 m metrů vysoký vodopád na Černém potoce přepadávající přes velký balvan do nehluboké tůně. Jedná se o nejvyšší vodopád v Jizerských horách. Nyní je součástí národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny (památka UNESCO).