Výsledky hledání míst

Skromné zbytky hradu založeného zřejmě ve 13. stol. na výrazném vápencovém vrchu Krasín, který je přírodní rezervací. První zmínka o hradu pochází z r. 1318. Z r. 1549 se dochoval podrobný soupis hradního inventáře. V r. 1550 byl záměrně pobořen a po r. 1583 je již uváděn jako pustý.

Zaniklá tvrz v prostoru barokního dvora ze 17. století a pravděpodobný zbytek tvrziště vedle dvora, rybníček ve tvaru L, snad úsek příkopu zaniklé tvrze. Nejstarší zmínka z r. 1332. Panský dvůr v nynější barokní podobě z r. 1742 vznikl za držení knížat ze Schwarzenbergu. Hospodářský dvůr i nyní.

Nedaleko Rokytnice v Orl. horách v lesích zvaných Suchá, na kopci Na hradě, býval malý hrádek. Ještě v 19. stol. zde byly skromné pozůstatky, které byly zničeny zalesněním lokality. Datace je velmi neurčitá, snad do období kolonizace kraje do přelomu 13. a 14. stol.. Písemné prameny k místu nemáme.

Potok pramenící na svahu Bynoveckého vrchu jihovýchodně od Arnoltic. Za obcí vtéká do skalního kaňonu, který připomíná nedaleké soutěsky na řece Kamenici. Říčka působí nevině, ale po bouřích se z ní stává divoká bystřina.

Existence mlýna je doložena již v r. 1650. V r. 1656 je zmiňován Mlynář Matouš, v roce 1675 Vykydal Pavel a po něm Jiří. Od počátku 19. stol. byl v majetku rodiny Klevetů. Posledním majitelem byl Alois Suchánek. Ve druhé polovině 20. století byl mlýn zbořen. Dnes jen skromné zbytky zdiva.

Zdejší tvrz je připomínána pouze v zápisech majitelů v zemských deskách v r.1630 a 1635. Stavitel a místo tvrze nejsou známy. Tvrz zanikla v období třicetileté války.

Patrový barokní zámek s obdélným půdorysem přestavěný zřejmě z původní tvrze, ze 17. stol. v hospodářském dvoře. Stavebník neznámý. Prvními majiteli byli Břekovci z Ostroměře. Od roku 1853 byl majitelem Suchdola dr. František Ladislav Rieger

Suchořádská Zmola je hlavní vinařská sklepní ulička v obci Kobylí, kde se pořádají zdejší kulturní akce. V dolní části se nachází starodávný lis, zrekonstruovaný v roce 2012.

Zaniklá tvrz s dvorem a vsí na soutoku Doubravky a Kněžického potoka. Ves stejného jména poprvé připomínána v pol. 16. stol., za stavitele tvrze se považuje Albrecht Robmháp, tvrz poprvé zmiňována v r. 1627. Pustá po roce 1646.

Vodárenská věž vybudovaná v letech 1931-32. Dvě vyhlídkové terasy zmizely v 80. letech pod kovovou kuželovitou nástavbou a pro vyhlídku zbyl už jen spodní prosklený ochoz.

Hrad dal ve 2. polovině 13. století vystavět k ochraně cest zvolenský župan Mikuláš nebo jeho syn Petr Forró. Předpokládá se, že definitivní zánik hradu způsobilo vojenské tažení Matyáše Korvína v r. 1488. V l. 2015 a 2016 probíhal archeologický průzkum.

Pravěké výšinné sídliště o rozměrech cca 50x120 m leží na malé ostrožně v nadmořské výšce 410 m, chráněné z jihu a západu vodním tokem. Přístupná severovýchodní strana je opevněná valem a příkopem. Vysoce hodnotná archeologická i kulturně-historická kulturní památka.

Nevelká betonová rozhledna z l. 1980–85 tvořena válcovým tělesem a dvěma vyhlídkovými plošinami s výhledem na Znojemsko. Němce odsunuté z oblasti Znojemska připomíná plastika matky s dítětem, nápis a deska se jmény německých obcí.

Obchodní stánky založeny ve 13. stol. na příkaz knížete Boleslava Cudného. Ve 14. stol. přestavěny v gotickém slohu. Proměněny v jednu impozantní budovu. Prostory v patře přestavěny na výstavní sály. Podlouhlá budova z kamene a cihel. V patře expozice polského malířství.

Částečně poškozené tvrziště v jihovýchodní části obce Sukorady je pozůstatkem gotické tvze, jejíž obývání se podle nalezené keramiky datuje do 14.–15. století.