Výsledky hledání míst

Židé v Náchodě žili od poloviny 14. století a tzv. starý židovský hřbitov byl založen v první polovině 16. století. K ukládání zemřelých sloužil do roku 1925. Za 2. světové války jej zničili nacisté a teprve nyní pomalu prochází obnovou.

Starý židovský hřbitov neznámého stáří. Nejstarší známé náhrobky byly datovány do počátku 17. století. Používán byl přibližně do roku 1870, kdy byl v Uh. Brodu zřízen nový hřbitov. Za nacistické okupace byl hřbitov devastován a po válce bylo přibližně 80 zbylých náhrobků přemístěno na nový hřbitov.

Hřbitov byl založen po roce 1600. Nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1672. Na ploše 2050 m2 se dochovalo cca 250 žulových barokních náhrobků s čistě hebrejskými nápisy z období 17.–18. století. Opuštěn byl ve druhé polovině 19. století, kdy byl zaplněn a v jeho sousedství vznikl hřbitov nový.

První Židé jsou v Chyši uváděni ve 2. pol. 16. století. Hřbitov založen ve 2. pol. 17. stol. Nejstarší doložený náhrobek z r. 1667. Roku 1883 byl hřbitov zaplněn a vznikl hřbitov nový. Opuštěný hřbitov chátral, v letech 1965-1972 postupně likvidován. Dnes je na jeho místě prázdná travnatá plocha.

Liběšický starý hřbitov pochází z 18. století, možná z roku 1776, a na ploše 0,3 ha se nachází mnoho většinou poškozených barokních a klasicistních náhrobků. Je obehnán rozpadající se opukovou zdí, zarostlý náletovými dřevinami a chátrá. Opuštěn zřejmě krátce po založení nového hřbitova r. 1897.

Hospodářský dvůr vybudovaný v tradičním chebském stylu v roce 1922. Odkoupen obcí a opraven v letech 2005–2006, nyní Centrum tradičních řemesel.

Významné paleontologické naleziště, součást tzv. čelechovického devonu, výskyt několika druhů trilobitů. V minulosti zde působil i Joachim Barrande.

Celodřevěná, 8 m vysoká rozhledna z r. 2001, při cyklostezce Střední Morava č. 5084, s dalekým výhledem na Chřiby, Drahanskou vrchovinu a Vyškovsko.

Členité tvrziště s těžbou zeminy narušeným okrouhlým jádrem, obklopeným hlubokým příkopem a zčásti dochovaným valem. Na přístupové straně od severu zbytky dalšího příkopu. V písemných pramenech se nedochovaly žádné stopy.

Na vrcholu Lysé hory nyní stojí turistická chata Emil Zátopek-Maraton z r. 2016 s přidruženými chatami Desítka (Kameňák) z r. 1933 a Pětka (Lyžařská chata) a Bezručova chata z r. 2015. Kromě chat se tu nachází meteorologická stanice z r. 1954 a televizní vysílač z r. 1980 se stožárem o výšce 78 m.

Zřejmě příležitostně využívaná opevněná lokalita, chráněná mohutným valem a příkopem, snad sloužila jako raně středověký hrad či kultovní místo. Nálezy jej datují do období od 2. pol. 10. stol. až do 12. stol.

Zaniklá tvrz Stavěšice z konce 14. stol. pobořena r. 1410. Poté snad obnovena. Její sklepení údajně dochováno po úpravě na vinné sklípky.

Zřícenina hradu pánů ze Štědré z 2. pol. 14. st. Za Jindřicha z Plavna r. 1418 dobyt vojskem Václava IV. Za Gutštejnů po r. 1488 opuštěn. Dochovány zbytky hradeb, cisterna a valeně klenuté sklepy paláce, na předhradí předsunutá bašta.

Mohyla připomíná tragickou smrt politika a legionáře Milana Rastislava Štefánika 4. května 1919. Nechal ji postavit Sokol Mnichovice, slavnostní odhalení proběhlo 29. června 1919. Za nacistické okupace unikla mohyla pozornosti německých úřadů. Jedná se o první pomník M. R. Štefánikovi v Česku.

Na kopci Homolka stálo hradiště v době eneolitu, pozdní době kamenné, což bylo období zhruba 4500 až 2300/2100 před Kristem. Později vrch obývali lidé únětické kultury a v raném středověku zde bylo malé pohřebiště.