Výsledky hledání míst

Označený pramen řeky Úslavy se nachází na pastvině na jihovýchodním úpatí kopce Drkolná mezi vesnicemi Lukoviště a Nový Dvůr. Pramen se nachází na katastrálním území Lukoviště, části městyse Kolinec, mimo značené cesty. Přístup jen po polních cestách.

Upravený pramen řeky Vláry na hřebenu Vizovických vrchů je dostupný po turisticky značených stezkách buď od severu z Pozděchova, nebo z jihu od Drnovic.

Pramen Volyňky leží na východním svahu šumavské Světlé hory. Je turisticky dostupný po červené značce od silnice z Borových Lad do Vimperka nebo po cyklotrase 1053. V jeho blízkosti je samoobslužný bar.

Moderně upravený prameník minerálních vod Hronovka a Regnerka se nachází v Hronově v parku Aloise Jiráska za jeho rodným domkem.

Hlavní pramen Ploučnice se nachází v Jenišovickém rybníku u Osečné, je označen a vede k němu červená značka. Pramen Horní Ploučnice leží mimo značené cesty na katastrálním území Hoření Paseky u tzv. Dělané cesty v Ještědské stráni.

PP Prameny Zrzávky je 20. zastávkou naučné stezky F. Palackého. Najdete zde jen 4 m od sebe dva prameny - Kyselku a Smradlavku, oba významně jiného složení, což je považováno za unikátní hydrogeologický úkaz, jež činí tuto lokalitu jedinečnou.

Kamenný pranýř, který sloužil městskému hrdelnímu právu v 15.–18. století. Hrdelní soud byl v Rosicích zrušen r. 1752, poté byl pranýř odstraněn a jeho trosky byly uschovány v městském dvoře. Na současném místě je od r. 1959.

Kamenný pranýř, stojící na rohu Staré radnice na Masarykově náměstí, pochází z roku 1659. Vytvořil jej italský kameník Carlo Serena. Roku 1719 byl pranýř opraven (letopočet na pravé straně). Od roku 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR.

Kamenný pranýř z roku 1630. Původně stával na náměstí jižně od kostela. Kolem roku 1800 byl přenesen za dnešní místo na východním úpatí Šibeničního vrchu a upraven na boží muka.

Pranýře byly místem veřejné hanby, ponížení a utrpení. Sučanský pranýř je okrouhlý kamenný sloup s kováním pocházející z roku 1830, tedy z doby, kdy již postupně přestávaly být ve většině střední Evropy civilní veřejné pranýře používány.

Křenovský pranýř z roku 1732. Ojediněle dochovaný vrcholně barokní pranýř. Mohutný sloup na veřejném prostranství. R. 1961 poškozen bleskem. R. 2011 restaurace pranýře. Doklad dobového obecního práva v 18. stol. Zapsán do státního seznamu kulturních památek r. 1964.

Kamenný pranýř z roku 1592 vyrobený z místní žuly. I přes pozdní dobu svého vzniku dodržuje tradiční pozdně gotickou formu, obvyklou na obdobných zařízeních v okolí (např. Vyšší Brod, Hořice). Umístěn v těžišti svažitého přídolského náměstí.

Výjimečně zachovalý žulový pranýř, součást tehdejšího právního systému, byl postaven roku 1656 a rekonstruovaný v roce 1739. Stojí na čtyřech kamenných stupních, hranolový sokl vrcholí obeliskem prolomeným nikou a ukončený je koulí s plechovou korouhvičkou. Pranýř je památkově chráněn od roku 1963.

Jeden z nejstarších dochovaných pranýřů v Česku. Pochází ze 16. stol. Písemné zprávy o něm chybějí. Město mělo hrdelní právo od roku 1356. Osmiboký, pískovec, výška 1,43 m. Na seznamu kulturních památek od r. 1958. Součást městské památkové zóny.

Pranýř z roku 2022, vztyčen při oslavách 800 let města Hlucholazy. Původní pranýř sloužil městu asi od r. 1599.