Výsledky hledání míst

Boží muka stojí u silnice na jih od města nedaleko mostu přes řeku Otavu. Pochází z 1. pol. 18. století. Hranolová stavba rozdělená římsou na dvě nestejné části; ve větší dolní půlkruhově zakončená nika, v horní menší části v průčelí a na bocích čtvercové vpadliny. Krytá stanovou stříškou s prejzy.

Žulová pilířová boží muka gotizujícího tvarosloví vznikla pravděpodobně na konci 17. století. Čtyřboký dřík s okosenými hranami je v horní části rozšířený římsou, na které leží zahrocená čtyřboká kaplice s hlubokou, hrotitě zaklenutou nikou. Památkově chráněná jsou od května 1958.

Boží muka stojí na rozcestí v mírném svahu na východním konci obce. Hranolová boží muka, umístěná na velké čtvercové podestě. V horní třetině jsou členěná profilovanou římsou, na které je umístěna kaplice; kaplice má na všech stranách niky s malovanými svatými obrázky. Krytá je stanovou stříškou.

Žulová pilířková boží muka z r. 1878. Mají nízký, téměř krychlový podstavec, dřík je čtyřboký, se skosenými hranami. Přechází do kaplice, která má v čelní straně obloukově zakončenou mělkou niku s obrazem Krista, malovaným na plechu. Na vrcholu je kovový jednoramenný kříž. Nejsou památkově chráněná.

Žulová, poměrně nevysoká, pilířková boží muka neznámého stáří. Dle okolních božích muk lze odhadnout jejich vznik na druhou polovinu 19. století. Mělké niky jsou vyplněny novodobou výzdobou, na vrcholu kaplice mají poškozený kovový křížek. Nejsou památkově chráněná.

Raně barokní kamenná pilířková boží muka z roku 1685. Hranolový dřík je završen profilovanou římsou, na které je čtyřboká kaplice prolomená ze tří stran půlkruhově zaklenutými nikami. Na čtvrté straně je nápis: L.P. 1685/ TITO/ BOZI MVKA/ DAL POSTA/ WITI SSlMON/ STIEGNEK/ KE CTI A CH/ WALE BOZI.

Kamenná sloupková boží muka neznámého stáří. Mají sokl zdobený psaníčky, mírně soudkovitý dřík a lucernu s mělkými nikami, zakončenou koulí a dvojitým kovovým křížem. Niky jsou v současnosti prázdné. Typově odpovídají barokním božím mukám, hojně rozšířeným v Telči a okolí. Nejsou památkově chráněná.

Velmi jednoduchá nedatovaná kamenná pilířková boží muka. Kvádrový podstavec bez ozdob přechází do čtyřbokého pilířku se skosenými hranami. Mírně rozšířená kaplice má trojúhelníkové štítky a mělké prázdné niky. Zakončení kaplice chybí. Nejsou datována a není na nich žádný ozdobný prvek ani nápis.

Z bílého kamene vystavěná sloupková boží muka z roku 1635, zřízená nákladem Pavla Platzera a jeho choti Zuzany. V okolí krásná příroda Havranického vřesoviště a viničních tratí. Z místa široký výhled do okolí.

U hlavní silnice, na jižním okraji obce Uhřičice, ve směru na Kojetín, stojí barokní zděná boží muka z r. 1798. Ve spodní části stavby jsou v nikách vyobrazení sv. Floriána, Ježíšova křtu a ukřižování.

Zděná omítnutá hranolová boží muka jsou drobnou lidovou stavbou asi z poloviny 18. století stojící na valeně podklenutém soklu. Prvně doložena na I. vojenském mapování-josefském.

Kamenná boží muka datována do roku 1708 stojí v ulici Ke Spravedlnosti, při cestě na bývalé popraviště nad Jaroměřicemi. Jedná se o jednoduchá žulová boží muka bez výzdoby, s jehlancovitým zakončením kapličky, doplněným novodobým kovovým křížem.

Moderní boží muka se nacházejí na trase poutní cesty od dejvického kostela sv. Matěje ke kapli Panny Marie Sedmibolestné u Zázračné studánky v Lysolajích. Autorem díla z r. 2011 je sochař Štěpán Rattay,

Nedatovaná zděná hranolová boží muka s kaplicí pocházejí snad z 18. stol. Na čtvercovém soklu stojí vysoký podstavec s nikami a kordonovou římsou. Udržovaná stavba je zakončena stanovou stříškou, na níž měl být v r. 1927 umístěn ocelový kříž.

U Topolan stojí torza dvou pozoruhodných staveb. Vedle sebe stojí dvoje boží muka. Oboje pocházejí z roku 1885. V jedněch býval obraz Panny Marie. V druhých s baldachýnem stávala socha Panny Marie Lurdské.