Výsledky hledání míst

Zaniklá rozhledna (33,5 m vysoká, 1424 m n. m.). Postavena byla v letech 1895–1899 Kladským turistickým spolkem a byla pojmenována po císaři Vilémovi (arch. Felix Henry). V r. 1906 přistavěna restaurace. Pro nedostatečnou údržbu postupně zchátrala a r. 1973 byla pro špatný stav odstřelena.

Rozhledna Kopaninka skýtá nezapomenutelné výhledy na Jeseníky, Sv. Kopeček či Hostýnské vrchy. Umístěna je v nádherné krajině Drahanské vrchoviny. Stavba je ze dřeva a železného schodiště. Výška rozhledny činí 22,5 m. Slavnostní otevření proběhlo 2.12.2018.

Rozhledna na kopci Husarůvka z roku 2004. Součástí je budova obecního úřadu a dalších služeb. Celoročně přístupná. Výška 17 m s výborným výhledem do okolí, hlavně dominanta Beskyd s Žermanickou přehradou.

Originální rozhledna vznikla při rekonstrukci skokanského můstku v Lomnici nad Popelkou v letech 2004-2007. Přímo na skokanské věži byl přistavěn volně přístupný vyhlídkový ochoz o obvodu 45 metrů. Rozhledna je 29,5 m vysoká a vede na ni 112 schodů.

Barokní opuková vodárenská věž z r. 1662 na břehu rybníka byla přesně po 350 letech upravena na 24 m vysokou rozhlednu s malou expozicí historie vodárenství ve městě v interiéru.

Vyhlídková plošina umístěná na stavbě vodojemu v polích u obce Bratčice. Vodojem byl postaven v roce 2003 a plošina byla zpřístupněna v září téhož roku. Z místa je kruhový výhled do okolí i na nedaleké vrchy – např. Výhon a Pálavu.

Zřícenina rozhledny postavené okrašlovacím spolkem v roce 1907, zanikla po požáru v roce 1940. Byla postavena na místě kde stála první celodřevěná rozhledna z roku 1853 postavené na popud starosty P.E. Leopolda von Löwenthal. Tato rozhledna byla zničena vichřicí v roce 1870.

Reliéfní zbytky hrádkuz poloviny 13.století, částečně poškozeného lomem, na kopci Hradisko severně nad obcí.

Zřícenina hradu, který byl do konce 15. stol. sídlem majitelů rożnówského panství. Poč. 16. stol. přešlo sídlo sňatkem do rodu Tarnowskich, kteří ho k bydlení nevyužívali. Až v pol. 16. stol. rozhodl Jan Amor Tarnowski o definitivním opuštění hradu nevyhovujícího z hlediska obytného i obranného.

Zřícenina pevnosti, kterou dal stavět v 16. stol. korunní hejtman Jan Amor Tarnowski za účelem obrany výnosného rożnówského panství. Stavba moderně opevněné bastionové pevnosti však z neznámých příčin nikdy nebyla dokončena. V 19. stol. byl uprostřed opevnění postaven klasicistní hospodářský dvůr.

Větrný mlýn holandského typu z roku 1874. Pracoval až do roku 1922. Od roku 1904 měl místo lopat plynový motor.

Dřevěná rozhledna v podobě strážní věže staroslovanského hradiště na vrchu Rubín (352 m n. m.) byla postavena v r. 2018 z iniciativy města Podbořany. Je volně přístupná veřejnosti.

Terénní zbytky hradu snad z přelomu 12. a 13. století. Zanikl v 1. pol. 13. st. v souvislosti s vyhnáním ze země možného stavebníka Černína z rodu Drslaviců po sporu s Přemyslem Otakarem I. Zachovány valy a příkopy kolem pahorku předhradí a jádra.

Větrný mlýn postavený kolem roku 1865. Definitvně ukončil svoji činnost v roce 1945 současně se zánikem mlynářského práva. Od té doby zde byla instalována a je udržována stálá muzejní expozice.

Rudické propadání – přírodní památka, součást CHKO Moravský kras. Jedovnický potok se zde propadá do 90 m hlubokého a přes 12 km dlouhého jeskynního systému, 2. nejdelšího v ČR. Součástí systému je největší vodopád v ČR (35 m), nejhlubší suchá propast (153 m) či Obří dóm. Končí známou Býčí skálou.