Výsledky hledání míst

Geologický útvar a paleontologické naleziště z období mladších třetihor, spodního miocénu (před 22 mil. let), kdy se travertin vytvářel ze silně mineralizovaných vod. Jediné rozsáhlejší souvrství sladkovodních vápenců v ČR. Prostor pův. vápencového lomu, od r. 1983 chráněná přírodní památka.

Zaniklý barokní zámek, který dal pravděpodobně vybudovat na místě tvrze Maxmilián Arnošt Hornek z Horneku, který vlastnil Mirošov v letech 1710–1730. Po r. 1949 vlastnil zámek státní statek. Od r. 1958 byl kulturní památkou. V r. 1985 se zřítila část zdí devastované budovy a r. 1986 byl zbourán.

Malebné zříceniny královského hradu. Postaven v pol. 14. st., poprvé jmenován r. 1405. R. 1655 zničen Švédy, částečně opraven, ale v 18. st. opuštěn. V 19. st. zříceninu rozebírá obyvatelstvo. Horní hrad na skále přístupný po laně, dolní hrad volně.

Původ hradního komplexu je v dobách rytířů Velkoknížectví litevského. Pozdně gotický hrad z cihel a kamene. Pět mohutných obranných věží. Promyšlený obranný systém. Okolo zámku zemní valy s bastiony. Obklopen vodním příkopem. Zařazen na Seznam světového dědictví UNESCO.

Tvrz v Miškovicích je prvně zmíněna r. 1604 při převodu majetku mezi Vratislavem a Mikulášem Trmalem z Toušic. Zanikla však zakrátko během třicetileté války. Její poloha ani vzhled nejsou známy, navíc historicky cenné centrum vsi bylo v 70. letech 20. stol. zbořeno a nahrazeno panelovými stavbami.

Zaniklý mlýnský vodní náhon města Místku, zřízený patrně spolu s městem na přelomu 14. a 15. stol. Poháněl kola 3 místeckých a 1 koloredovského mlýna, později několika valch a textilek. Od 40. let 20. stol. částečně zakryt, na přelomu 60. a 70. let zanikl při velké asanaci historického Místku.

Místo havárie letadla RAF Handley Page Halifax VI. RG843 ve východním svahu Croaghaunu na ostrově Achill. Letadlo havarovalo 16. června 1950 v husté mlze. Všech osm letců zahynulo. Není zde žádný pomník, na místě zůstaly čtyři hvězdicové motory Bristol Hercules.

Římský pohanský chrám původem perského slunečního boha Mithry z doby kolem r. 200 u pevnosti Brocolitia na Hadriánově zdi. Zničen patrně křesťany kolem r. 330. Dochováno přízemní zdivo obdélné stavby. Tři kopie oltářů, originály jsou v muzeu. Od r. 1987 památka UNESCO.

Hradiště na ostrožně nad Mítovským potokem s doklady o osídlení z doby bronzové, ve 14. století zde stával hrad. Pozůstatky hradiště dnes již zničeny těžební činností. Nacházejí se zde jen terénní nerovnosti po středověkém hradu. Dochovány zbytky příkopů a zřejmě část sklepení.

Zaniklá ves Mitrov v blízkosti Alojzova. Písemná zmínka např. v r. 1386, r. 1511 již pustá. Zanikla zřejmě v období uherských válek ve 2. pol. 15. stol.

Zříceniny hradu založeného koncem 13. století Demeterem z Bukové. Hrad často měnil majitele. Za Pernštejnů hrad postupně chátral a od roku 1588 se uvádí jako úplně pustý.

Hrad založen asi v druhé polovině 13. století. Karel IV. jej zařadil mezi hrady královské. Husity hrad vypálen, později rozbořen a nikdy již nebyl obnoven. Na místě hradu r. 1646 vystavěna mariánská kaple, při čemž zmizely poslední stopy po královském hradu.

Místo kde stávalo ve 12. století slovanské hradiště, ve 13. století pak i hrad pravděpodobně související s kolonizací místního kraje. Zanikl zřejmě v počátku 14. století.

Terénní pozůstatky got. sídla (tvrze či hrádku), založeného na konci 13. st. – později kolébka vladyckého rodu Mladějovských z Mladějovic, jimž patřilo až do r. 1457. Dobyto a zničeno za Tluksů z Vrábí v poděbradských válkách r. 1467.

Vedle kostela sv. Máří Magdaleny v Mladějovicích roste nejméně 700 let stará lípa, v roce 2009 získala 2. místo v anketě Strom roku. Lípa je vysoká 17 m, v průměru má přes 3 m, obvod více než 7 m.