Výsledky hledání míst

Důvod vzniku tohoto křížového kamene není znám. Podle vyobrazených kol lze usuzovat na to, že připomíná nehodu povozu. Poprvé jej uvádí místní badatel Vilém Richlý z Mirošova v roce 1885. Tehdy měl výšku 115 cm, dnes má nad zemí výšku 77 cm. Do jeho horní části byl druhotně vsazen litinový kříž.

Žulový křížový kámen o rozměrech 103 cm x 56 cm x 20 cm stojí na protržené hrázi zaniklého rybníka Kvášovec. Na čelní straně má vytesán plastický reliéf tlapatého kříže, dnes již téměř nečitelný český text a letopočet 1693. Dle pověsti se zde 24. června 1693 utopili dva bratři z Nových Bříští.

Křížový kámen ve Velečíně, s oboustranným reliéfem berličkového kříže (téměř setřený), je podobný dalším památkám tohoto druhu v okolních obcích. Není znám přesný důvod jeho zhotovení ani datum vzniku. Patří mezi méně známé památky.

Pískovcový kámen nejistého původu, považovaný za smírčí kříž či za menhir. Má výšku 124/178 cm, šířku 71 cm a tloušťku 29 cm. Na severní straně je pozitivní reliéf latinského kříže. Podle pověsti byl na místě, kde stojí, zabit forman.

Křížový kámen s vytesaným latinským křížem byl vztyčen někdy v průběhu 17. století. Podle pověsti na tomto místě zemřel francouzský voják. Křížové (s vytesaným křížem) nebo smírčí kameny (byly součástí smírčích smluv) bývaly vztyčovány v místech, kde se stal hrdelní zločin, nebo neštěstí.

Křížový kámen - smírčí kříž : kamenná obdélníková deska s reliéfem latinského kříže. Zasazená je do vyzděného masivního spárovaného kamenného podstavce. Snad středověkého původu (?), ve starém evidenčním listě - z třicetileté války (?). U silnice pod starým mlýnem na východním okraji města.

Masivní žulový křížový kámen - smírčí kříž ve stromořadí u silnice mezi Kolincem a Buršicemi. Snad středověkého původu? Ojedinělá památka svého druhu v regionu.

Barokní křížová cesta vedoucí od kostela v obci Ruda až na Křížový vrch, postavená Jiřím Greschenbergerem v roce 1760 v souvislosti se stavbou místního poutního kostela Panny Marie Sněžné, poutě každoročně první neděli v srpnu.

Soustava několika skal na česko-německé hranici nad Dolní Světlou. V roce 1778 v prusko-rakouské válce tu bylo opevnění Rakušanů. Později zde stávala výletní restaurace.

Krkavčí skály čili Vajoletky u Křižan, jak se také těmto dvěma věžím a skalním blokům říká, jsou pískovcové asymetrické vrcholové skály využívané hojně horolezci již od r. 1893. Tato skupina skal se nachází v jihozápadní části Krkavčího návrší západně a severně od Křižan.

Terénní náznaky tvrziště datovaného mezi 2. pol. 13. století a 1. pol. století 15. R. 1361 byly Karlem IV. uděleny v manství Janu Švábovi z Jikve, r. 1454 je uváděn dvůr Krňovice. Tvrz zřejmě zanikla v husitských válkách. Dochováno nezřetelné tvrziště v poli s náznakem průběhu valů.

Terénní pozůstatky tvrziště v sousedství Krokovického rybníka. Tvrz v pramenech připomínána poprvé r. 1390, jako zaniklá zmiňována r. 1570.

Na místě, kde stával od poloviny 18. stol. barokní zámek, stávala již v r. 1274 tvrz. Ta byla zničena za husitských válek. Socialistickým hospodařením zchátralý a zdevastovaný zámek byl zlikvidován v roce 2005.

Renesanční tvrz ze 16. st. je patrové stavení se sedlovou střechou, v průčelích se zachovanými mohutnými opěráky. Některé zdi mají tloušťku až 1,5 m. Od r. 1885 sloužila jako hostinec.

Klasicistní pískovcový krucifix z r. 1818. Kříž s hranolovým soklem. Na soklu reliéf Panny Marie Bolestné. Na soklu další sokl. U jeho patky had, nesoucí v tlamě jablko. Postava Krista asi 80 cm vysoká. Bohatá ornamentální dekorace. Dílo místního kameníka velmi dobré výtvarné úrovně. Krucifix zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.