Výsledky hledání míst

Vrcholně barokní mariánský sloup ve Vidnavě od neznámého sochaře z r. 1714. Důvodem jeho vzniku byly události z r. 1713, kdy město postihl velký požár a epidemie moru. Podstavec a vlastní sloup jsou ze žuly, vrcholová socha Panny Marie Immaculaty z pískovce. Sloup je památkově chráněn od r. 1958.

Mariánský sloup stojí na rozhraní Chcebuzi a Brocna. Socha pochází z 18. století. Na sloupku stojí Panna Maria. Socha prošla rozsáhlou rekonstrukcí.

Mariánský sloup vybudoval roku 1676 jeden z předních sochařů své doby Michael Zürn. V roce 1715 byl kvalitní barokní sloup s podstavcem, sochami andělů a Immaculatou ohrazen balustrádou se sochami svatých Benedikta, Karla Boromejského, Rocha a Šebestiána.

Mariánský sloup z r. 1761 postavil soukenický cechmistr Tobiáš Tomaštík. Mírně podživotní sochy svatého Floriána, Vendelína, Tekly a archanděla Rafaela. Na čtyřhranném sloupu stojí pozlacená korunovaná socha Panny Marie s Ježíškem. Součást městské památkové zóny.

Mariánský sloup z r. 1898, který nahradil předchozí dřevěný.

Sloup dala postavit Anna Marie Františka velkovévodkyně Toskánská r. 1704. Ale již r. 1836 byly čtyři sochy poškozené. R. 1920 ležely spodní sochy rozbité pod sloupem. R. 2004 se přistoupilo k opravě sloupu. Opravený sloup byl osazen na vrchol soklu. Socha Panny Marie ale stále na sloupu chybí.

Sloup z r. 1701 od chebského kameníka Viléma Felsnera se sochami sv. Jakuba Většího, Antonína Paduánského, Floriána a Jana Nepomuckého. Barokní socha P. Marie byla v 50. letech poškozena a nebyla obnovena. V l. 1995–6 sloup restaurován studenty AVU Praha. Zničená socha P. Marie nahrazena kopií.

Mariánský sloup vytvořil r. 1770 plzeňský sochař Václav Boura. Jde o pozdně barokní, či rokokové dílo. Kolem sloupu stojí 9 soch: sv. Marciana, sv. Roch, sv. Barbora, sv. Jan Křtitel, sv. Jan z Mathy, sv. Kateřina, sv. Vojtěch, sv. Michal a sv. Florián. Sloup je završen sochou P. Marie s Ježíškem.

Sloup se sochami Panny Marie, svatých Josefa, Anny, Jana Evangelisty a Jáchyma byl postaven roku 1723 na hlavním frýdlantském náměstí. Autorem byl v Zákupech působící Andreas Dubke. Na dnešní místo byl sloup přenesen roku 1898, kdy se po zboření staré radnice upravovala plocha náměstí.

Dobrušský mariánský sloup se sochou Panny Marie doložen v r. 1736, obklopen sochami svatých Jan Nepomuckého, Františka Xaverského, Floriána a Václava. Sochy z měkkého červeného pískovce začaly v min. stol. podléhat kyselým dešťům. Dnes nahrazeny kopiemi z umělého kamene. Objekt je volně přístupný.

Mariánský sloup dal v letech 1714–18 vztyčit na novém opočenském náměstí Jeroným hrabě Colloredo-Wallsee. Autorem byl Giovanni Battista Bulla. Kromě titulní plastiky jsou na soklu umístěny sochy morových patronů svatých Františka Xaverského, Karla Boromejské, Rocha a Šebestiána.

Mariánský sloup na náměstí T. G. Masaryka postaven v roce 1890 kamenickým mistrem Slejškou. Vrcholová socha Panny Marie je z hořického pískovce. Sloup s dekorativní hlavicí je ze žuly, stejně jako hranolový podstavec pod ním. Sloup restaurován v roce 1996.

Replika sloupu, který nechal v roce 1650 postavit Ferdinand III. jako poděkování Panně Marii za úspěšnou obranu Prahy před švédskými vojsky roku 1648. Sloup byl jako symbol monarchie a rekatolizace 3. 11.1918 davem stržen. Replika byla postavena v půli roku 2020, kopii díla vytvořil Petr Váňa.

Barokní votivní sloup se sochou Panny Marie byl postaven roku 1681 jako poděkování za odvrácení morové epidemie v roce 1680. Stojí na třístupňovém podstavci, na prostředním stupni bývala čtveřice soch, pravděpodobně zemských patronů, jejich podoba se však nedochovala. Památkově chráněn or roku 1958.

Ukázka kamenické práce místního původu. Pochází z roku 1674. Toskánský sloup vysoký asi 4 m. Sloup tesaný z pískovce, zakončen toskánskou hlavicí, dole patkou. Na podstavci stojí drobná plastika P. Marie s Ježíškem na levé ruce. Sloup památkově chráněn od r. 1967.