Výsledky hledání míst

Nejkratší železniční trať dlouhá 4090 mm s klasickým rozchodem 1435 mm. Vybudována byla léta páně 2007 jako upomínka na nikdy nevystavěnou železniční trať spojující Litomyšl s Poličkou. V areálu u kapličky na Kněžství se nachází Pomník železniční tratě, koleje a stará lípa.

Pomník z r. 1960, v r. 2000 obnovený pietní deskou, připomíná největší železniční neštěstí v dějinách Československa. Dne 14.11.1960 kus od stanice Stéblová na trati Pardubice–Hradec Králové došlo k čelní srážce dvou osobních vlaků s následným požárem. Zahynulo 118 lidí.

Pomník zmizelým obcím, připomínající zmizelé obce a osady v okolí v padesátých letech 20. století. Odhalený v roce 2001. Pomník z hrubě otesaného kamene s mramorovou deskou, po obou stranách doplněný deskami s názvy obcí.

Památník věnovaný památce 1228 vojáků zraněných a padlých v bitvě u Slavkova v roce 1805, kteří prošli valašskomeziříčským vojenským lazaretem. Památník postaven v městském parku při řece Rožnovská Bečva v r. 1899.

Most byl postaven r. 1345 na místě staršího mostu zničeného povodní. Most lemují krámky a nad nimi prochází Vasariova chodba, kterou nechal postavit Cosimo I. Jako jediný most ve Florencii nebyl za II. světové války zničen. Dne 4. listopadu 1966 most poškodila povodeň.

Popradské pleso je 380 m dlouhé a 248 m široké ledovcové jezero. Má rozlohu 6 880 ha a hloubku 17,6 m. Dříve bylo nazýváno také Rybí pleso. Poprvé je zmiňováno na počátku 17. století. Roku 1879 zde vznikla první horská chata.

Kámen, u něhož byl 4. června 1729 sťat tajný evangelík, panský myslivec Tomáš Svoboda z nedalekého Češova, a pamětní deska se nacházejí v Kopidlně v ulici, která nese jméno popraveného. Dům s pamětní deskou stojí v těsné blízkosti železničního přejezdu a místního nádraží.

Popraviště se nacházelo na hranicích katastrů Křenovic a Slavkova v lokalitě „Na spravedlnosti“. Právo hrdelní je ve Slavkově doloženo v letech 1288-1789. V r. 2016 byly objeveny základy šibenice a u nich lidské ostatky. Vede sem z Křenovic naučná stezka "Šibeniční a popravčí vrch v Křenovicích".

Spodní zděná část někdejšího městského popraviště z roku 1543 nad centrem Ústí, nedaleko od restaurace Větruše. Používáno do konce 18. století, poté zanikly dřevěné části. Rekonstruováno na vyhlídku počátkem 21. století.

Dva pomníky, vzdálené od sebe asi 30m, připomínají zastřelené vůdce Rumburské vzpoury v roce 1918. Oba pomníky jsou v lokalitě Lesního hřbitova v Novém Boru.

Porodní tábor zřízený za 2. svět. války pro těhotné ženy a matky s dětmi nasazené na nucené práce z tehdejších východních okupovaných území. Vznikl z ubytoven připravených pro stavební dělníky na plánované dálnici. V provozu od r. 1942 do dubna 1945. Na místě pomníky z let 1955 a 1985.

První zmínky o bráně pocházejí z počátku 11. stol. Současná brána stavěna v letech 1582 až 1583. Další práce proběhly v roce 1857. Po stranách brány byly původně dvě věže. V 18. stol. nahrazeny dvěma čtvercovými baštami.

Porta Nigra je městská brána postavená Římany na konci 2. stol. Nejzachovalejší římská městská brána severně od Alp. Postavena ze světlého pískovce, který časem zčernal. Stavba 29 metrů vysoká. Věž má čtyři podlaží. Od r. 1986 zapsána do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO.

Porubský bludný balvan je druhý největší bludný balvan s absolutně nejdelší osou v České republice. Jeho hmotnost je 11 tun. Nachází se na Vřesinské ulici v ostravském městském obvodě Poruba. Větší je pouze Kunčický bludný balvan.

Secesní budova z doby okolo r. 1910. Patrová dvoukřídlá budova s dvoupatrovou věží s hodinami. Oprava poč. 20. let 20. stol. Nad okny z obou stran umístěny znaky Československé republiky. Budova památkově chráněna od roku 1958, dosud slouží původnímu účelu.