Výsledky hledání míst

Základ kostela pochází z r. 1309. R. 1340 výstavba dokončena. Má bohatou architektonickou dekoraci. V 15. stol. v bočních lodích dostavěny kaple, Věž má pevnostní charakter. V kostele cyklus gotických nástěnných maleb. Připojen k Svatojakubské cestě. V letech 1999 - 2003 provedena renovace.

Kostel patří k nejstarším v Polsku. Odolal mongolskému vpádu v pol. 13. stol. Vznikl v románském slohu. R. 1320 předán řádu klarisek. Z té doby pochází cihlová gotická oratoř. Později interiér barokně přestavěn. Kostel mnohokrát renovován. Barokní kopule přidány r. 1639.

První chrám vybudovaný v barokním slohu v Polsku. Postaven v letech 1597–1619. V r. 1773 ve správě Jagellonské univerzity. Od r. 1832 farním kostelem. Sochy dvanácti apoštolů před kostelem pocházejí z r. 1722. Zajímavostí je v kopuli nejdelší Foucaultovo kyvadlo v Polsku.

Zřícenina pozdně románského opevněného kostela postaveného zřejmě kolem r. 1240. Prvně je zmiňován v r. 1299. Později goticky a renesančně upraven. Kostel fungoval do počátku 19. stol. První rekonstrukce proběhla v r. 1968.

Poutní kostel (kaple) na vrchu Líšná. Snad pozdně gotického původu, zachycen(a) na Willenbergově vedutě Rabí z roku 1602. Zrušen(a) za Josefa II. Dnes ve zříceninách.

Kostel, který je dominantou města, byl postaven v pozdně gotickém slohu roku 1565. V letech 1754–1757 barokně přestavěn.

Původně románský kostel Všech svatých v Přemyslovicích na Konicku – obci na staré Trstenické stezce. Na kopci Strážná nad kostelem údajně stávala strážná věž, či tvrz, což se doposud neprokázalo.

Kostel byl postaven kolem roku 1375 na místě staršího románského předchůdce, sakristie byla přistavěna o pár let později. Předsíň pochází z 2. pol. 18. století. V letech 1856 a 1885 byl kostel opravován.

Zřícenina gotického a barokně přestavěbého kostela se nachází cca 100 m od kolínského nádraží. Chrám byl založen koncem 13. století, 17. 4. 1945 zasažen pumou. Od té doby v troskách.

Zaniklý hrádek jehož pozůstatkem jsou valy a náznaky zdí. Vybudován pravd. ve 13. stol., v letech 1360–1366 zmiňováni Oldřich a Mikuláš Hamr z Kostelce, r. 1364 Havel z Pacova, poté Jaroslav ze Šternberka a znovu Havel. Zanikl pravd. před r. 1464.

Barokní, pův. přízemní zámek vzniklý r. 1719 přestavbou ren. tvrze Mikulášem Görtzem. V l. 1764–1766 rozšířen o patro Janem Jiřím z Mühlendorfu. Koncem 19. stol. ho získává rod Pillersdorfů až do konfiskace r. 1945. V letech, kdy zámek sloužil JZD, upraven vjezd pro traktory. Dnes soukromý majetek.

Nížinné sídliště na mírném návrší chráněné příkopem a palisádou bylo opevněno již v období eneolitu, dále v mladší době bronzové, římské a v mladší době hradištní. Lokalita hradiště je silně poškozena pozdější zástavbou.

Zaniklý hrad. Dle archeologického výzkumu postaven v 1. pol. 13. stol. Po r. 1318 zanikl. Nalezeny zbytky románského kostela, který stával v areálu hradu. Dnes na místě stojí kostel sv. Petra a Pavla ze 14. stol., jenž byl r. 1898 regotizován.

Zaniklá středověká tvrz, která zřejmě v Kostelci existovala již na přelomu 13. a 14. století, protože již v te době tam sídlili vladykové z Kostelce, z nichž se přímo uvádí Mikuláš z Kostelce. Dnes se na vyvýšenině, která po tvrzi zůstala, nachází ovocný sad.

Kostelecká Lhotka je samota na místě bývalého hospodářského dvora asi 800 m severně od obce Tutleky, jejíž je nyní součástí. Zbytky místní tvrze z počátku 17. století zanikly r. 1957 při budování velkovýkrmny prasat.