Výsledky hledání míst

Naučná stezka po linii čs. opevnění, vybudované před 2. světovou válkou v horském sedle mezi Českou Kamenicí a Chřibskou. Stezku realizovala Lesní správa Rumburk. Dochovány objekty lehkého opevnění vz. 37 v různém stupni dokončení ve dvou sledech, místy střelecké průseky, spojovací a střelecké okopy

Naučnou stezku Svídnice tvoří šest samostatných informačních tabulí, na kterých je prezentována historie obce, zdejší významní rodáci a zajímavosti okolí obce Svídnice. Stezka z r. 2012 začíná u vlakové zastávky a končí nedaleko rybníka Křiňák.

Návesní kaple bez datování odpovídá svým charakterem podobným sakrálním lidovým stavbám z přelomu 18. a 19. století v tomto regionu. Dle tvarování hlavní římsy byla pravděpodobně postavena mezi lety 1790 – 1820. Kaple má čtvercový půdorys o rozměrech 3x3 metry. Památkově chráněná od roku 1958.

Kaple umístěná v trianglu cest - urbanistická dominanta návsi. Barokní stavba s valbovou střechou a se zvoničkou na jejím hřebeni. Na průčelní straně s valeně zaklenutým výklenkem (nikou) s vrátky a s plastikou Panny Marie ve štítu. V bohatě vyzdobeném interiéru socha Ecce homo. Památkově chráněná.

Návesní kaple snad z konce 18. století, empírově přestavena v 1. polovině 19. století. Po roce 1945 přestala být využívána a chátrala. Počátkem 80. let v havarijním stavu a hrozila jí demolice. Opravena počátkem 21. století. Ukázka stylově čisté stavby včetně neobvyklé kamenné edikuly před vchodem.

Návesní kaple z přelomu 18. a 19. století, v roce 1916 její úprava či oprava (štukový rámeček nad vchodem). Obdélná síňová stavba zakončená štítem se zvoničkou a sedlovou střechou. Mimořádně působivá štuková výzdoba průčelí. Interiér s nevýznamným zařízením. Památkově chráněná od 22. 2. 2002.

Návesní kaple ve stylu selského baroka z roku 1821. Zděná omítaná na čtvercovém půdorysu, s volutovým štítem s letopočtem, krytá taškovou sedlovou střechou, v závěru s polovalbou; na hřebeni střechy ve střední části vztyčena otevřená polygonální zvonička s cibulovou stříškou s makovicí a křížem.

Dvě drobné sakrální stavby v jižní části domoušické návsi: v západním koutě hranolová zvonička s kaplí v přízemí a vysokou šindelovou střechou s lucernou, ve východním pak kaplička na čtvercovém půdorysu se zaoblenými nárožími a rozeklaným štítem. Obě zřejmě z 18. století, rustikální.

Barokní návesní kaple z roku 1704. První ze souboru tří památkově chráněných výklenkových kaplí v katastru obce. Zděná omítaná hranolová kaple na obdélném půdorysu se segmentově ukončeným štítem. V průčelí půlkruhově zakončený výklenek se železnou mříží a nástěnnou freskou Korunování Panny Marie.

Pozoruhodný rybník o rozloze asi 0,94 ha na kopci, který je napájen pouze spodními prameny. Nemá přítok ani odtok.

Od 18. století do roku 1945 se zástavba městečka vyvíjela kontinuálně. Po vysídlení německého obyvatelstva došlo k závažným devastacím a demolicím objektů. Přesto se v Nečtinách dochoval zajímavý soubor maloměstské zástavby, doplněný barokními sochami.

Dřevěná rozhledna s ocelovými prvky otevřená v r. 2009. Rozhledna má tři vyhlídkové plošiny s celkovou výškou cca 26 m. Z rozhledny je kruhový výhled do širokého okolí. U rozhledny je odpočívadlo s parkovištěm přístupným silnicí z Boleradic.

Lužní les s převládajícími duby, habry a olšinami. Poč.19. st. upraven Valdštejny-Vartenberky a vyzdoben pavilóny. Výletní místo zpustlo v 2. pol. 19. stol. Zůstala kaplička sv. Ant. Paduánského s pramenem. R. 1949 vyhlášena přírodní rezervace, v r. 1983 zbudována naučná stezka.

Klasicistní kamenný viadukt, druhý nejstarší stojící most přes Vltavu v Praze, z l. 1846–49. Dílo Aloise Negrelliho von Mold-Elbe. S délkou 1110 metrů byl do roku 1910 nejdelším mostem Evropy.

Křížová cesta na Křížový vrch (dříve Kreuzberg) nad Nejdkem vznikla v letech 1851-1858 ze závěti Anny Marie Häcklové. Po 2. světové válce zpustla a byla obnovena občanským sdružením roku 2008. Nové umělecké reliéfy vytvořil nejdecký výtvarník Heřman Kouba, z umělé pryskyřice je odlil Michal Špora.