Výsledky hledání míst

Skromný náhrobek posledního šlechtického majitele hornodomaslavického zámku Hanse (Jana) barona z Mattencloitu (*27.8.1860,+14.5.1929) na hřbitově při kostele sv. Jakuba. Baron Hans Mattencloit vlastnil Horní Domaslavice pouze v l. 1894-97.

Empírový náhrobek majitele šumbarského zámku a panství hraběte Bedřicha z Arcu (1798 - 1835) v podobě obelisku z bílého mramoru v areálu havířovského hřbitova nedaleko zámku. Na náhrobku vytesán alianční znak rodu z Arcu.

Náhrobek slavného básníka K. H. Máchy, pohřbeného v Litoměřicích 8.11.1836. Náhrobek z dílny Františka Linna byl nad hrobem postaven v dubnu 1846, zejm. péčí Karla Havlíčka Borovského. R. 1861 k němu přibyl novogotický kenotaf. R. 1938 byly básníkovy ostatky převezeny na vyšehradský hřbitov v Praze.

Renesanční náhrobek Kašpara Pruskovského z Pruskova. Nechal jej na severní stěně kostel a sv. Petra a Pavla postavit nebožtíkův bratranec Jan Kryštov Pruskovský v r. 1603.

V parčíku u kostela sv. Vendelína. Náhrobní kámen s rodovým erbem a německým (později přidán i český) nápisem, který je chráněn litinovým oplocením. Pochází z roku 1866. Památkově chráněný.

Náhrobek majitele zámku a panství v Orlové, Richarda sv. pána z Mattencloitu (1829–88). Jednoduchý náhrobek v podobě obelisku s vytesaným znakem a náhrobním kamenem se nachází mezi zaniklým zámkem a presbyteriem farního kostela.

Pískovcový náhrobek osazený v ohradní zdi. Datován v nápisu rokem 1675. Nákladný raně barokní náhrobek připomínající tragickou událost. Obdélníkový tvar završený výrazně vzepjatou profilovanou římsou. Zachován je v dobrém stavu. Památkově chráněn od r. 1967.

Kamenné náhrobní desky šesti příslušníků rodiny Kinských, posledních majitelů panství a zámku Lešná. Je zde pochován jak hrabě August, který nechal zámek přestavět, tak jeho syn hr. Filip. Náhrobky se nacházejí v areálu kostela v Lešné.

Čtyři kamenné náhrobní desky posledních majitelů ropického panství, baronů Spens-Boden a Künburgů. Nacházejí se při hřbitovní zdi.

Náměstí Nakš-e džahán se nachází v centru města. Je na seznamu Světového dědictví UNESCO. Vybudováno v letech 1598 a 1629. Šířka 160 m, délka 560 m a rozloha 89.600 čtverečných metrů. Od revoluce v roce 1979 nese oficiální název Náměstí Imáma Chomejního.

Siena je historické kulturní město. Na hlavním náměstí je jedna z nejvýznamnějších sienských staveb, radnice, gotická cihlovou stavbu z let 1297 až 1310. U radnice 102 metrů vysoká věž Torre del Mangia z let 1338 - 48. Celé náměstí obklopují různé majestátní budovy.

Starý zámek postavili v pol. 17. st. Rottalové. Horní část rezidenční a obytná, spodní vězení. Od r. 1876 v patře kanceláře a byty, dole sýpky a vězení. V r. 1898 přistavěn soudní úřad. V r. 1925 zámek získává olomoucké arcibiskupství a spořitelna, ta část zámku zbourá a vystaví svoji budovu.

Památník vojáků zemřelých v letech 1813-1814 v nedaleké polní nemocnici stojí západně od Jevíčka na úpatí Červeného kopce. Vznikl na popud zemského školního rady Leopolda Klímy. Slavnostně odhalen byl v r. 1910.

Národní dům byl postaven v letech 1905 - 1907 podle návrhu arch. Jana Kotěry. Na výzdobě se podíleli Stanislav Sucharda, Jan Preisler a další. V letech 1986 až 1987 upraven podle arch. Zdeňka Hynka. V současné době renovován do své původní podoby.

Podle křesťanské tradice je Kursi místo, kde Ježíš vykonával zázrak prasat. Významná archeologická lokalita a národní park v Izraeli. Ruiny byzantského kláštera. Odkryty mozaiky, velký kostel, ulice, drenážní kanály, lázeňský dům a malá kaple.