Výsledky hledání míst

Železná rozhledna (35 m) stojí na úpatí kopce Tomáška ve výšce 580 m n. m. Víceúčelová věž, sloužící jako vysílač mobilního operátora Eurotel a jako rozhledna. Rozhledna byla postavena r. 2001, téhož roku byla otevřena veřejnosti. Volně přístupná. Vyhlídková plošina je ve výšce 25 m.

Na hraničním přechodu Harbach - Šejby, na rakouském území. Připomínka, památník přeshraničního sousedství a přátelství mezi národy. Vznik - rok 2008.

Dřevěná rozhledna na kamenném základu na vrchu Miloňová (846 m) ve Vsetínských vrších byla postavena v roce 2012 a je volně přístupná. Nabízí výhled na Valašsko, Beskydy a Javorníky na české i slovenské straně.

Zajímavý přírodní útvar tvořený několika vrcholovými rulovými skalisky. Na vrcholu jsou mísovité prohlubně neznámého původu, které však daly skále název.

Minaret patrně z 11. stol. stál u mešity al-Murabitin v muslimském městě Albaicín, dnes součást Granady. Mešita zbořena r. 1517. Nahrazena současným kostelem sv. Josefa. Minaret upraven na zvonici. Celý Albaicín je od r. 1994 památkou UNESCO.

Poměrně neznámý alkalicko-sirnatý minerální pramen v obci Vřesovice. Objeven v r. 1925 při hledání ropy asi 100 m po proudu potoka od dnešního místa. Dnešní pramen pochází z vrtu hloubení studny v r. 2004 na soukromém pozemku. Majitel následně zřídil pro veřejnost odběrné místo.

Uhličitý minerální pramen s altánem a parkovou úpravou u vsi Suchá Loz v podhůří Bílých Karpat. Poprvé zmiňován v roce 1580. V letech 1928-1945 zde byly malé lázně. Dnes v majetku obce.

Pramen označovaný též jako Leimbruckův minerální pramen. Dnes, díky stavebním úpravám silnice v 70. letech 20. stol., je nepitný.

Geologický útvar a paleontologické naleziště z období mladších třetihor, spodního miocénu (před 22 mil. let), kdy se travertin vytvářel ze silně mineralizovaných vod. Jediné rozsáhlejší souvrství sladkovodních vápenců v ČR. Prostor pův. vápencového lomu, od r. 1983 chráněná přírodní památka.

Kaple se sochou Panny Marie Lurdské, zvaná Mírová, v polích u městyse Višňové vznikla r. 1917 jako projev díků rodiny za šťastný návrat zraněného syna z bojiště 1. světové války.

Původ hradního komplexu je v dobách rytířů Velkoknížectví litevského. Pozdně gotický hrad z cihel a kamene. Pět mohutných obranných věží. Promyšlený obranný systém. Okolo zámku zemní valy s bastiony. Obklopen vodním příkopem. Zařazen na Seznam světového dědictví UNESCO.

Vedle kostela sv. Máří Magdaleny v Mladějovicích roste nejméně 700 let stará lípa, v roce 2009 získala 2. místo v anketě Strom roku. Lípa je vysoká 17 m, v průměru má přes 3 m, obvod více než 7 m.

Datován od počátku 14. století za působení mlynáře Skuhry. Roku 1951 jej značně zdevastovala povodeň a téhož roku přestal sloužit svému účelu. Posledním mlynářem zde byl Josef Svoboda ze Zahrádek. Od roku 1992 rekonstruován do dnešní podoby.

Mlýnek s větrnou turbínou vyskytující se na geograficky malém, omezeném prostoru mezi Moravskoslezskými Beskydami a Ostravou.

Původní dřevěná stavba z r. 1748 byla nahrazena r. 1882 dnešní stavbou architekta J. Zítka. Ke kolonádě patří prameny Mlýnsky (č.6), Rusalka (č.7), kníže Václav (č.8., dvě pramenní vázy), Libuše (č.9) a Sklaní (č.10), který je v sousedství kolonády.