
Mirský zámek se nachází v blízkosti městečka Mir v Bělorusku. Leží v Hrodenské oblasti, zhruba 85 km jihozápadně od Minska. Městečko Mir leží u hlavní silnice vedoucí od polských hranic u Brestu do Minsku.
Podél východních a severních hradeb byl vybudován třípatrový palác bohatě zdobený portály, sloupy, balkony a verandami. U severní části hradeb byla vybudována italská zahrada, na opačné straně pak umělé jezírko. V druhé polovině 18. století byl zámek opuštěn a v napoleonských válkách utrpěl vážné škody. Obnoven a zrestaurován byl až koncem 19. století. Roku 1895 byl zámek opět přestavěn. V soukromých rukách byl až do roku 1939. V průběhu 2. světové války byl obsazen německými okupačními vojsky a sloužil i jako sběrný tábor pro místní židovskou komunitu před transportem do koncentračních táborů. Jako unikátní stavba běloruské architektury zachycující stavební vývoj od gotiky až po baroko byl zámek v roce 2000 zařazen na Seznam světového dědictví UNESCO..
Z tohoto období se v Bělorusku dodnes zachovala řada hradů a zámků, z nichž nejznámější a nejlépe dochovaný je právě Mir. Pozdně gotický hrad z cihel a kamene byl vybudován na místě původní dřevěné tvrze na počátku 16. století. Byla vztyčena čtvercová hradba opevněná pěti mohutnými obrannými věžemi, v každém rohu a nad hlavní branou. V roce 1569 se hrad stává majetkem mocného šlechtického rodu Radziwillů. Za svou historii byl hrad svědkem mnoha bojů, nepřátelskými vojsky byl několikrát dobyt a poškozen. Poprvé ho zpustošili ukrajinští kozáci bojující po boku Moskvy v roce 1654, další ránu Miru zasadili Švédové, kteří ho v době Severní války na začátku 18. století dobyli a vypálili. Mir byl však opraven a přestavěn v barokním stylu a získal tak podobu přepychového šlechtického sídla..