Výsledky hledání míst

Zaniklý hrad byl založen někdy ve 13. – poč. 14. stol. Jako první majitel se uvádí pan Pešek z Válovic. Někdy kolem r. 1330 byl hrad jako sídlo loupeživého rytíře dobyt a pobořen. Dalšími majiteli byli Buškovičtí a v 17. stol. Chotkové, kteří byli posledními majiteli hradu.

První písemná zmínka o vsi z r. 1374. V obci veřejně přístupný výtok vody. Vznikl začátkem 20. stol. Důležitý zdroj vody pro obec. Kolem r. 1900 postavena kašna, zásobárna vody pro obec. Kašna slouží dodnes. Umístěna zde tabulka, že voda není pitná.

Zřícenina hradu stojí na nalezišti jevišovické kultury (eneolit). R. 1289 predikátem Bočka a Kuny z Jevišovic. Hrad založen Bočkem v letech 1278-1288. Potomci zapojeni v husitském hnutí, r. 1421 hrad dobyt a zničen. Sezema poté vystavěl Starý zámek. R. 1448 hrad pustý.

Historie technického vodního díla sahá patrně až do středověku. Jez sloužil k zadržování vody pro náhon nedalekého vodního mlýna, popřípadě jako hráz nádrže pro potřeby původního vranovského hradu v době obléhání.

Jako náhrada původního stavidlového jezu byl asi o 150 m po proudu v l. 1908–11 postaven pohyblivý jez o dvou polích s železobetonovou lávkou pro pěší, vodní a parní elektrárnou. Celý komplex dle návrhu arch. J. Sandera je proveden v secesním slohu.

Tvrziště na hraně nad Klešickým potokem nedaleko kostela. O vsi první zmínka z r. 1131, kdy patřila olomouckému biskupství. Od poč.15. stol byla zastavována a některý z majitelů zde postavil tvrz (beze zmínky v písemných pramenech). Podle A. Sedláčka tvrz založili Bochovci z Bochova v l. 1441-1488.

Zaniklý hrádek z 14.–15. stol., patrně strážní místo nedaleké zemské cesty z Liberce na Frýdlant. Hrad částečně vytesán do skály. O majitelích prameny mlčí. Dle legendy zde býval loupežník, jenž byl zajat pány z Biberštejna po husitských válkách.

Jezdecká socha v parku jižně od přibyslavského zámku je s největší pravděpodobností zmenšeným pracovním „modelem“ B. Kafky pro jeho monumentální sochu Jana Žižky na pražském Vítkově, od slavnějšího originálu se liší opravdu jen rozměry.

Jezdeckou sochu krále Ludvíka I. zhotovil sochař Maximilian Ritter von Widnmann. Základ stavby navrhl Leo von Klenze a Ludwig von Schwanthaler. Dne 25. srpna 1862, v den narozenin Ludvíka I., byla slavnostně odhalena. V r. 2010 byla socha zrekonstruována.

Kopie barokního pomníku sv. Václava od Jana Jiřího Bendla, původně stával na dnešním Václavském náměstí v Praze. Na Vyšehrad byla socha přenesena proboštem Václavem Štulcem v druhé polovině 19. století. Originál je v lapidáriu Národního muzea.

Zámek postavili v roce 1618 Mitrovští z Nemyšle. V první pol. 18. stol. přestavěli zámek v barokním slohu Halamové z Jičína. V letech 1821–1945 byli majiteli Sedlničtí z Choltic. Dnes je v zámku sídlo obecního úřadu.

Dřevěná vyhlídková věž z roku 1997 umožňuje přehlédnout celou přírodní rezervaci Jezerní slať v I. zóně Národního parku Šumava a dále protilehlé pásmo s vrchem Sokol (1253 m n. m.), zvaným též Antýgl.

Minirozhledna Jezerní vyhlídka u Horní Plané umožňuje krásný výhled na lipenské přehradní jezero a za ním šumavské vrcholy od Vítkova kamene až po Plechý. Nad městem Horní Planá vidíme vrch Dobrá Voda s poutním kostelem a zázračným pramenem.

Karlovské jezero je opředeno mnoha pověstmi a proniklo i do národní pohádky, díky K. J. Erbenovi. Vzniklo asi v 16. -17. stol. sesuvem půdy z okolního svahu. Jde o zajímavou turistickou lokalitu, která se nachází v údolí Jezerního potoka v CHKO Beskydy, severně od Velkých Karlovic.

Jezero Most je antropogenní jezero, které vzniklo jako výsledek rekultivace bývalého hnědouhelného dolu Ležáky a bylo pojmenováno k uctění památky královského města Most, které bylo zbouráno kvůli těžbě hnědého uhlí. Jezero má rozlohu 311 ha, délku 2,5 km a šířku 1,5 km. Je přístupné z Mostu MHD.