Výsledky hledání míst

Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Jižní pól leží na hranici pražské Zbraslavi a středočeské Zvole na pravém břehu Vltavy.

Nejjižněji položený karlovarský pramen Štěpánka byl zachycen r. 1993 vrtem v hloubce 150 m. R. 1997 byl otevřen gloriet A. Kleina. Další pramen, Dorotčin, je především zdrojem plynu kysličníku uhličitého (45 l/min). Původně u něj stál lázeňský domeček, později zde byl postaven templ D. Kuronské.

Celodřevěná rozhledna, téměř 11 metrů vysoká, nahoru vedlo 39 schodů. Byla otevřena 4. listopadu 2006 na místě bývalé vodárny. Stála nad obcí Hýsly na stejnojmenném vrchu a byla celoročně volně přístupná. Pro zchátralost zbořena r. 2016.

Nádrž Jordán založena roku 1492 přehrazením Košínského (Tismenice, Tismenického) potoka. Rezervoár vody pro město Tábor. Voda byla prostřednictvím vodních mlýnů a dřevěného čerpadla přečerpávána do vodárenské věže a rozváděna do kašen.

Platan javorolistý (španělský) nechal v bartošovickém zámeckém parku vysadit dle pověsti v r.1833 Josef Meinert na paměť jeho milované partnerky, hraběnky Josefíny z Canalu. Strom se řadí mezi nejmohutnější a nejstarší platany v ČR.

Hrad postaven zřejmě na konci 13. století, po několika desetiletích byl asi dobýván a osídlen byl možná až do 17. století. Pozornosti odborné i laické veřejnosti se těší až od devadesátých let 20. století. Z čtyřdílného (dvě předhradí, strážiště a jádro) zřejmě dřevěného sídla zůstaly pouze příkopy.

Kašna – dílo berlínského sochaře von Uechtritze – vznikla roku 1898 u příležitosti 50. výročí nastoupení císaře Františka Josefa I. V 50. letech byla přemístěna do parku v místě čtvrti Butterscheibe, zničené při náletu v dubnu 1945, brzo však byla demontovány. Na náměstí se vrátila roku 1998.

Původně dělnická kolonie, postavena v l. 1926–1932 Vítkovickými železárnami podle J. Freiwalda. Jednopatrové domy s 605 dvoupokojovými byty. Dnes po rekonstrukci nejatraktivnější bydlení. Některé domy jsou kulturními památkami.

Jeden z řady památníků z roku 1898 k 40. výročí panování majitele zdejšího panství knížete Jana II. z Liechtensteinu se nachází i v lesích u Lanškrouna. V roce 2011 byl opraven.

Výklenková kaple u křižovatky nad Přestanovem stojí v místech prudkých bojů mezi francouzskými vojáky a ruskou carskou gardou v první den bitvy u Chlumce a Přestanova (29. 8. 1813) jako jejich připomínka. Po roce 1945 zchátrala, nedávno obnovena.

Zaniklý vodní mlýn s pilou v údolí Dyje pod vinicí Šobes na katastru Havraníků. Do roku 1945 plně v provozu, poté rychle chátral a v roce 1952 už z něj byla pouze zřícenina beze střech. Dnes jen výrazné zbytky zdí, ústí náhonu a část klenutého sklepa ve skále.

Upravená vyhlídka na vrcholu pískovcové skály nad osadou Vranov u paty vrchu Ralsko pojmenována r. 1822 podle hraběnky Juliany von Hartig, manželky majitele mimoňského a vartenberského panství. Přístupná po červené značce z Vranova, resp. z Mimoně.

Věž Juliusturm postavena r. 1909. Součást kanalizačního systému. Odvádí odpadní vody celého centra města dodnes. V letech 1988/89 věž kompletně zrekonstruována. Doplněna o nové technické vybavení. Poslední rekonstrukce r. 1995. R. 2008 dostala schwedtská dominanta novou střechu.

Jupiterova kašna z roku z roku 1707, původně se sochou sv. Floriana, nahrazenou v roce 1735 sochou Jupitera pravděpodobně od sochaře Filipa Sattlera.

Lázeňský dům vznikl přestavbou menšího „Janova domu“ z 1. pol. 19. stol. R. 1902 byl přestavěn Dušanem Jurkovičem na dvoupatrovou čtyřkřídlou budovu s pokoji a koupelnami, kde se podávaly uhličité koupele. Ve své době byl zván barevnou pohádkou. R. 2002 byl zrekonstruován, dnes slouží jako hotel.