Výsledky hledání míst

Rodinná hrobka Bukůvků z Bukůvky z r. 1879 v obci Dobromilice.

Lesní hřbitůvek na návrší západně od karmelitánského kláštera byl založen počátkem 20. století pro členy rodiny Dalbergů a karmelitánské mnichy. Významná pozdně secesní funerální památka.

Hrobka rodu Harasovských z Harasova na hřbitově u kostela sv. Jakuba Staršího v Horních Domaslavicích. Hrobce dominuje černý obelisk s názvem rodu a čtyřmi členy rodiny, kteří zde odpočívají. Na náhrobní desce je umístěn velký kamenný znak Harasovských.

Novogotická hrobka zemanského rodu Rašků z Kopřivnice, vystavěná v 70. letech 19. století při okraji starého hřbitova, dnes veřejného parku.

Novogotickou hrobku hraběcího rodu Stubenbergů (který vlastnil zdejší panství) nechala postavit roku 1911 na hřbitově pod Kopečkem komtesa Eliška ze Stubenbergů. Sloupovou stavbu s žebrovou klenbou zdobí tepaná železná mříž, zhotovená dle italského vzoru firmou František Čammr.

Hrobka kopřivnického fojtského rodu Šustalů, který dal podnět ke vzniku automobilky Tatra. Neogotická hrobka z režného zdiva stojí v areálu bývalého Starého hřbitova, dnes parku, nedaleko objektu Fojtství.

Hrobka rodu von Baillou byla vystavěna v letech 1885 – 87 dle projektu Ing. Z. Hermanna z Hranic. Drobná neorenesanční kaple s podzemní kryptou uprostřed zaniklého hřbitova. Samotná budova hrobky je ve velmi špatném stavu a stále chátrá.

Náhrobní kameny a stylizovaná hrobka několika členů rodiny posledních majitelů zámku v Bílovci - Sedlnických z Choltic - na hřbitově ve Velkých Albrechticích.

Hrobky rodu ze Saint Genois ze 40. let 18. stol. a rodu Shrbenských a Coelestů z roku 1802 s aliančními znaky těchto rodů. Hrobky jsou součástí ohradní zdi ropického farního kostela.

Dva pozdně barokní náhrobky portášů Jiřího a Ondřeje Křenkových z konce 18. století při valašskobystřickém kostele. Oba mají podobu sarkofágů s čelní deskou s lebkou na jejím vrchole a vyrůstajícím litinovým křížem. Kulturní památka.

Zbytky tvrze pojmenované po údajném vladykovi Hrochovi, který zde snad mohl sídlit ve 13. st. První jistá písemná zmínka až z r. 1543, kdy již byla tvrz pustá. Dochovaly se pouze zbytky obvodového zdiva paláce do výše prvního až druhého patra.

Lesík s pohřebištěm vojáků padlých v bitvě u Chlumce a Přestanova (29.–30. 8. 1813) mezi francouzskou napoleonskou armádou a koalicí Rakouska, Ruska a Pruska. Vlastní hrob označuje kříž s kamenným podstavcem.

Hromadný hrob asi 800 ruských vojáků z bitvy u Slavkova se nachází v obci Prace nad severním břehem Dolního rybníka. Kamenný kříž byl nad ním vztyčen r. 1905 při příležitosti stého výročí bitvy. Památkově je chráněn od roku 1958.

Jezírko (slabý roztok kyseliny sírové) vzniklo zatopením bývalého lomu, kde se přibližně od r. 1578 těžila břidlice, používaná k výrobě kamence (bělidlo) a léčiv, v l. 1807–1896 k výrobě kyseliny sírové – svého času byla hromnická výroba jedinou na světě. Od r. 1975 je jezírko přírodní památkou ČR.

Tvrz založil v druhé pol. 13. stol. Hron z Náchoda. První písemná zmínka r. 1422. Za husitských válek se jí zmocnil Jan Kolda ze Žampachu. Poslední zmínky z r. 1462. Kolem r. 1500 se z ní stává svobodný dvůr, který na jejím místě stojí dodnes.