Výsledky hledání míst

Vodní tvrz založena vratislavskými biskupy již před r.1284. Tvořena věžovitou stavbou obklopenou příkopem. Přestavba do dnešní dispozice na přelomu 15. a 16. stol. V l. 1738–45 přestavba v zámek. R. 1945 zestátněna a od r.1946 sídlo městského muzea.

Jeskyni vysekal do pískovcové skály místní statkář Schille v l. 1710-1711. Vytvořil zde reliéfy znázorňující utrpení Ježíše Krista. Další reliéfy byly vytvořeny poč. 19. stol. Jeskyně patrně sloužila jako kaple než byl v obci r. 1735 postaven kostel. R. 2002 postaven nový přístřešek a ochranná mříž.

Jeskyně Kostelík se nachází v Moravském krasu v údolí Křtinského potoka, který ji vytvořil. Lidem je známa již od pravěku. Své jméno získala podle tvaru chodeb. Jeskyně je průchozí a vede jí turistická stezka.

Jeskyně nad údolím Řepínského potoka pod vsí Zahájí sloužila za 2. světové války jako úkryt partyzánské skupiny Národní mstitel. Dva nedaleké pomníky připomínají místo přepadení jejich členů německými okupanty a jejich hrob.

Asi 50 m dlouhá průchozí jeskyně ve tvaru podkovy vzniklá propojením dříve samostatných chodeb na počátku 19. stol. v rámci krajinářských úprav zámeckého parku. Jeskyně je volně přístupná kromě zimních měsíců, kdy slouží jako zimoviště netopýrů.

Pískovcový převis vytváří nad pravým břehem Křinice ve střední části Kyjovského údolí jeskyni, ve které vždy v zimě vzniká spolupůsobením vody, prosakující z malého potůčku, a mrazu bohatá výzdoba z ledových krápníků.

Jeskynní vyhlídka je výrazná žulová skála nad údolím Ohře mezi Loktem a Svatošskými skalami. Na jejím vrcholu je ploché skalisko s křížem a vrcholovou knížkou. Je odtud vyhlídka na plošinu Slavkovského lesa a meandr řeky Ohře. Nejlépe dostupná je neznačenou cestou od samoty Na Skalách (Vildenava).

Zříceniny skalního hradu pánů z Dubé snad z konce 13. stol. Během 15. stol. byl několikrát dobýván. Od 16. stol. se uvádí jako pustý.

Zaniklý hrad byl založen někdy ve 13. – poč. 14. stol. Jako první majitel se uvádí pan Pešek z Válovic. Někdy kolem r. 1330 byl hrad jako sídlo loupeživého rytíře dobyt a pobořen. Dalšími majiteli byli Buškovičtí a v 17. stol. Chotkové, kteří byli posledními majiteli hradu.

První písemná zmínka o vsi z r. 1374. V obci veřejně přístupný výtok vody. Vznikl začátkem 20. stol. Důležitý zdroj vody pro obec. Kolem r. 1900 postavena kašna, zásobárna vody pro obec. Kašna slouží dodnes. Umístěna zde tabulka, že voda není pitná.

Zřícenina hradu stojí na nalezišti jevišovické kultury (eneolit). R. 1289 predikátem Bočka a Kuny z Jevišovic. Hrad založen Bočkem v letech 1278-1288. Potomci zapojeni v husitském hnutí, r. 1421 hrad dobyt a zničen. Sezema poté vystavěl Starý zámek. R. 1448 hrad pustý.

Historie technického vodního díla sahá patrně až do středověku. Jez sloužil k zadržování vody pro náhon nedalekého vodního mlýna, popřípadě jako hráz nádrže pro potřeby původního vranovského hradu v době obléhání.

Jako náhrada původního stavidlového jezu byl asi o 150 m po proudu v l. 1908–11 postaven pohyblivý jez o dvou polích s železobetonovou lávkou pro pěší, vodní a parní elektrárnou. Celý komplex dle návrhu arch. J. Sandera je proveden v secesním slohu.

Tvrziště na hraně nad Klešickým potokem nedaleko kostela. O vsi první zmínka z r. 1131, kdy patřila olomouckému biskupství. Od poč.15. stol byla zastavována a některý z majitelů zde postavil tvrz (beze zmínky v písemných pramenech). Podle A. Sedláčka tvrz založili Bochovci z Bochova v l. 1441-1488.

Zaniklý hrádek z 14.–15. stol., patrně strážní místo nedaleké zemské cesty z Liberce na Frýdlant. Hrad částečně vytesán do skály. O majitelích prameny mlčí. Dle legendy zde býval loupežník, jenž byl zajat pány z Biberštejna po husitských válkách.