Výsledky hledání míst

Nejstarší slatinné lázně na světě, založené císařem Františkem I. v r. 1793 jako Ves císaře Františka, v r. 1807 jim byl úředně přiznán název Františkovy Lázně a v r. 1865 císař František Josef I. povýšil lázně na město. Městská památková rezervace.

Františkův Dvůr vznikl ze zámeckého velkostatku. V r. 1953 chov koňských plnokrevníků, od r. 1963 chladnokrevníci slezského nordického plemena. Dnes významné místo agroturistiky v nádherné krajině Oderských vrchů.

Hrad z konce 13. až poloviny 15. stol. založili patrně Michalovicové na ochranu lužické cesty. Od r. 1406 patřil Berkům. V polovině 15. stol. hrad zaniká. Zachovaly se zbytky hradby pod vrcholem.

Zříceniny gotického hradu nedaleko Vranovské přehrady, poprvé připomínaného v roce 1331 s kaplí sv. Kateřiny. Hrad se uvádí jako pustý od 15. století.

Zřícenina hradu je dnes známa jako rozhledna Šlikovka. Poč. 16. st. jej postavili Šlikové jako ochranu stříbrných dolů. R. 1525 jej vyplenili vzbouření horníci. R. 1639 byl zničen Švédy. Dnes zbyla věž, části bašty, zdi a věž s gotickými krakorci.

Hrad založil ve 13.st. zřejmě moravský markrabě a později český král Přemysl Otakar II. Byl součást obranné zemské soustavy s vojenskou a správní funkcí. Zapsán je pouze na mapě z r.1579 již jako zřícenina. Zachovány jsou zbytky zdiva a hradní cesta.

Sporé zbytky strážního skalního hradu s puklinovou jeskyní Idagrotte. Založen byl ve 13. století a patřil českému království. Od 15. století posloupen Sasku. Po opuštění v druhé polovině 15. století se zde usídlili loupežníci.

Mohutný příkop a val zaniklého hradu s pravidelným, obdélným jádrem. Postaven asi na zač. 14. st. Hroznatovci. Páni z Frumštejna doloženi v letech 1357–1475, ve 2. pol. 15. stol. nejméně dvakrát dobyt, poté opuštěn, roku 1521 uváděn jako pustý.

Zaniklá tvrz, jejíž existence byla jednoznačně spjata s opevněnou trhovou osadou Frýdberk. Postavena pravděpodobně v 2. pol. 13. stol. Na konci 13. stol. byla sídlem Stangeů a zároveň sloužila na ochranu vsi. Zpustla patrně společně s osadou poč. 14. stol., když fukce osady přešla na blízký Místek.

Nejvyšší místo frýdeckého katastru s bývalým městským popravištěm. Až do konce 18. století zde stávala frýdecká šibenice, po zrušení zmizela beze stop. Nedaleko se nachází památný kříž s reliéfem sv. Jana Nepomuckého z 1. třetiny 18. století.

Židovský synagoga vystavěná v maurském neorománském slohu v l. 1864-65 dle projektu M. Zapletala z Frenštátu p. R. Rozšířena v r. 1893. V noci ze 13. na 14. 6. 1939 vypálena zfanatizovanými frýdeckými Němci. V r. 1940 byly ohořelé zdi strženy. Dnes zarostlá nezastavěná plocha bez výraznější památky.

Zaniklá tvrz, která byla postavena patrně na přelomu 13. a 14. stol. z důvodu ochrany zemské hranice na řece Ostravici. Pravděpodobně šlo o jednoduchou stavbu s věží, z větší části postavenou ze dřeva. Tvrz patrně zanikla na přelomu 14. a 15. stol.

Městská památková zóna Frýdlant, vyhlášená roku 1992, chrání kromě významných soliterů soubor domů různé konstrukce na území někdejšího hrazeného města, jeho historických předměstí a zámeckého okrsku. Zachovaná zděná i kombinovaná zástavba pochází převážně z 18.–19. století.

Frýdlantské cimbuří je nejvýraznější skalní skupina s nádhernou vyhlídkou ve střední části hřebene Poledních kamenů v Jizerských horách. Nejsnazší přístup sem vede od horské chaty Smědava, kde je možnost parkování.

Terénní náznaky tvrze ze 13. století s původním názvem Friedenburg. Při tvrzi vznikl dvůr a ves Frymburk. R. 1318 v držení Sezemy a Protivy z Frymburka. Po dobytí r. 1467 již nebyla obnovena. Dnes v bývalém areálu tvrze stojí kaplička z 19. století.