Výsledky hledání míst

Zřícenina románského hradu založeného před rokem 1125 hrabaty ze Sulzbachu. Roku 1188 spadl jako odúmrť na císaře Fridricha Barbarossu, od roku 1212 byl lénem českého království, později byl často zastavován, po polovině 15. století byl ztracen. Roku 1634 vypálen Sasy a již nebyl obnoven.

Má jméno po usedlosti a vinici, jejímž prvním majitelem byl Jakub Foliman.Objevuje se ve viničních knihách již r.1353. Usedlost vznikla pravděpodobně v 18.st., zbořena v 60. letech 20.st.,dnes po ní nejsou žádné stopy. Vznik parku není znám,na fotografiích z 20. let jsou svahy pod Karlovem holé.

Fontána di Trevi byla vybudována na místě starší fontány v pozdně barokním stylu v letech 1732-1762. Její návrh vypracoval arch. Nicola Salvi (1697-1751), stavbu dokončil Pietro Bracci. Fontána je vysoká 25,9 m a široká 19,8 m. V roce 1998 byla fontána zrekonstruována.

Pro fontánu v petřínské stráni vytvořil Karel Dvořák roku 1948 sousoší dvou chlapců. Po 40 letech vyšlo najevo, že bylo vytvořeno podle fotografie vnuků prezidenta Masaryka Herberta a Leonarda Revilliodových.

Autorem fontány je sochař Břetislav Benda. Ten se nechal inspirovat starořeckou bájí o ženě spartského krále Tyndarea, kterou svedl Zeus, proměněný v labuť. Fontána pochází z druhé poloviny 20. století. Kolem plastiky vybudován bazén s vodotryskem.

Neobvyklá fontána z r. 2006 s námětem z historie města je dílem místního sochaře Jaroslava Černého. Připomíná událost z r. 1817, kdy byl místním kaplanem ve věži kostela nalezen tzv. Rukopis královédvorský.

Fontána podle návrhu Rudolfa Chorého. Ústředním motivem boticelliovské Zrození Venuše. Čtyřmetrová pískovcová skulptura z roku 1979. Dominanta prostoru sídliště. Malý odpočinkový koutek v pěší zóně. Příjemná atmosféra mezi betonem.

Nepatrné relikty vojenské strážnice vystavěné r. 1790 při Rak.-Prus. hranici. Zaniká již v 18. stol., kdy se stává oblíbeným turistickým cílem. Výborný výhled severně na Szczelinec Welki – „Velkou Hejšovinu“, nejatraktivnější část Stolových hor.

Terénní náznaky po železničním fortu VII postaveném souběžně s železničním fortem č. I někdy v letech 1854-1867 zprvu jako zemní a později zděný. Zajímavostí těchto dvou totožných fortů bylo, že se skládaly ze dvou částí, mezi nimiž procházela železnice, proto se nazývají též dvojforty.

Zříceniny pevnosti, kterou nechal vystavět v letech 1790–95 podle plánů Gustava von Rauch pruský král Fridrich Vilém II. na ochranu hranice Slezska proti rakouské armádě. Opuštěna a rozebrána byla ve 2. polovině 19. století.

Stavba fortu byla zahájena koncem podzimu r. 1850. V r. 1854 přibyly dřevěné sruby s příručními prachárnami. K zesílení opevnění došlo r. 1866. V té době měl 14 děl a sloužilo zde 230 mužů. Později pevnůstka postupně chátrala. V 90. l. 19. stol. byla srovnána se zemí a nezůstaly po ní žádné stopy.

Ruiny jednoho z nejstarších anglických klášterů. R. 1132 vystavěny dřevěné stavby. Komplex vybudován jako v Clairvaux ve třech etapách rané gotiky. Mniši opatství opustili r. 1539, když král Jindřich VIII. nařídil zrušení anglických klášterů. R. 1540 stavby prodány a změněny na hospodářské objekty.

Zámek Franconville, který se nachází v obci Saint-Martin-du-Tertre, je kopií zámku Maisons-Laffitte od architekta Françoise Mansarta.

Francouzský kříž byl postaven manželi Ratzkovými roku 1843. Lidová tradice jej takto pojmenovala, protože zde prý byli zabiti francouzští vojáci ze sboru generála Vandamma, poraženého roku 1813 u Chlumce.

Pomník ve formě obelisku s koulí na vrcholu, postavený roku 1911 v rámci příprav na oslavu 100. výročí bitvy u Chlumce a Přestanova. Umístěním proti Juchtové kapli připomíná oběti na francouzské straně.