Výsledky hledání míst

Renesanční zámeček postavili příslušníci rodu Svatojánských (Szentiványi) asi v 16.-17. století. V 17. století přibyla barokní nástavba. V r. 1830 klasicistně upraven. Objekt původně obklopoval sad a zahrada. Později objekt získala rodina Rutkajů.

Klasicistní zámeček (kúrie) zvaný Jonášovská kúrie z poloviny 19. století v centru slovenské obce Liptovský Ján. Bloková přízemní stavba s fasádou pročleněnou pilastry a slepými arkádami.

Ve 30. letech 19. stol. klasicistně upravený zámek Eugena Szentiványho s renesančním jádrem ze 17. stol. Bloková patrová stavba s vystupujícím rizalitem byla v r. 1954 upravena na kulturní dům.

Grófsky kaštieľ (Knížecí zámek) postavili příslušníci rodu Svatojánských (Szentiványi) snad v 16.-17. století. Zámek stál na ostrově a obklopovala ho zahrada. Svatojánským zřejmě patřil až do 20. století. V r. 1929 byl zámek zbořen. Dnes je na jeho místě zástavba rodinných domů.

Zámeček postavili příslušníci rodu Svatojánských (Szentiványi), kteří byly až do 19. století jedinými zdejšími zeměpány. Zřejmě v průběhu 19. nebo počátkem 20. století, kdy rod postupně prodával své majetky, objekt koupila rodina Balcových. Značně znehodnocený zámeček dnes slouží jako penzion.

Zámek postavili zřejmě v 17. století příslušníci rodu Svatojánských (Szentiványi). Dne 31. října 1815 v tomto sídle narodil maďarský politik, právník, liptovský župan a poslanec Martin Szentiványi (1815-1895). Později objekt koupila rodina Marcových. V současnosti je zarostlý a chátrá.

Renesanční zámek postavili příslušníci rodu Svatojánských (Szentiványi) v 17. století. Po r. 1830 areál klasicistně přestavěn. V r. 1919 dal hrabě Jozef Szentiványi budovy upravit pro lázeňské účely. Upravováno r. 1929 a 1948. Dnes je zde speciální škola.

Zámeček postavili příslušníci rodu Svatojánských (Szentiványi), kteří byly až do 19. století jedinými zdejšími zeměpány. Zřejmě v 19. století objekt koupil šlechtický rod Pongráců (Pongrácovci). Ve 20. letech 21. století proběhla rekonstrukce. Objekt slouží k bydlení.

Zřícenina klasicistního zámku z pol. 19. století postaveného rodinou Medňanských na okraji obce Mikšová, na břehu řeky Váh. Ze zámku zbyly jen svislé zdi a je odsouzen k demolici.

Opevněné renesanční sídlo založili koncem 16. stol. Gužičové. V r. 1758 nechali Abafiové stavbu barokně upravit. Později zde byl sirotčinec, městský úřad a správa cestovního ruchu. Od r. 1999 se o zámek starali skauti. V současnosti je nově opravený zámek v soukromém vlastnictví.

Rokokovo-klasicistický kaštieľ rodiny Révaiovcov postavený v 18. storočí v centre obce Mošovce. Architektonicky je kaštieľ jedným z najkrajších a najzaujímavejších v regióne Turiec. Roky slúžil ako hotel a dnes slúži ako zariadenie pre seniorov Belis.

Největší národopisná expozice na Slovensku ukazuje způsob života v 2. polovině 19. a 1. polovině 20. století. Na ploše 15,5 ha je 145 obytných, hospodářských, technických, společenských a sakrálních staveb z regionů Orava, Liptov, Kysuce-Podjavorníky a Turiec.

Pozdně renesanční zámek na horním konci obce, vystavěný s využitím starší gotické kurie. Poprvé zmíněn až v r. 1695 za rodu Justhů. Od nich zámek přešel do rukou rodu Franklinů, kteří jej upravili a modernizovali. Obydlen do 70. let 20. století. Od té doby opuštěn a chátrá.

Renesanční patrový zámek s dvojicí průčelních věží v nároží. Vystavěn r. 1673 Andrejem (Ondřejem) Justhem z Necpal. Od konce 18. století sloužil správním a hospodářským účelům. Posledních sto let neobývaný a chátrá. Ve vstupním průčelí cenný renesanční portál a arkýř v patře.

Barokně-klasicistní patrový zámek na půdoryse písmene L s mansardovou střechou. Vystavěn v 17. století rodem Justhů, ve 2. pol. 18. století upraven do současné podoby. Ve 20. století adaptován pro potřeby dětského domova. Dnes opuštěn a chátrá. Cenná barokně-klasicistní fasáda.