Výsledky hledání míst

Pozdně barokní zámek vznikl někdy v 2. pol. 18. stol. V 2. pol. 19. stol. jej od Ambrovců koupil šlechtický rod Sizzo-Noris, kterému patřil až do znárodnění po 2. světové válce. Koncem 60. let 20. stol. opraven. V současnosti využíván jako domov sociálních služeb pro mentálně postiženou mládež.

Zaniknutý hrad v okresnom meste Bánovce nad Bebravou prvý krát doložený v roku 1454 ako fortalicium Ban. Neskôr bol hrad prebudovaný na opevnený kaštieľ a v roku 1628 bol na mieste hradu postavený nový kaštieľ. Kaštieľ bol v roku 1940 zbúraný a na jeho mieste vznikla nová škola. V roku 2014 boli objavené základy stavby z 15. storočia a dnes sú zakonzervované na pozemku školy.

Renesanční kúria (skromnější sídlo šlechty) s výrazným nárožním arkýřem vznikla spojením starších budov v 16. století. Patřila šlechtickému rodu Pongráců a později ji vlastnil rod Dubnických. Dnes je objekt s č. p. 3 v soukromém vlastnictví a probíhá jeho rekonstrukce.

Kúria (skromnější sídlo šlechty) byla postavena zřejmě někdy v 17. stol. Patřila hornouherskému rodu Medňanských. Dne 23. května 1852 se zde narodil malíř Ladislav Medňanský. Stavba později sloužila jako župní sirotčinec. Dnes bar s ubytováním a dům majitelů.

Dne 23. dubna 1852 se v dnes již zaniklém sídle Medňanských narodil uznávaný malíř Ladislav Medňanský. V 1. polovině 20. stol. bylo sídlo neznámého stáří opuštěno a v 50.- 60. letech 20. stol. jej obyvatelé rozebrali na stavební materiál.

Kúria (skromnější sídlo šlechty {zámek}) Ambrovec postavená v 1. pol. 17. stol. je kulturní památkou. Posledním majitelem byl Zoltán Ambro. V r. 1988 bylo v objektu otevřeno muzeum Beckova pod správou Trenčianskeho muzea.

Kúria (skromnější sídlo šlechty na Slovensku) pod hradním bradlem vznikla snad někdy v 17. stol. a v 2. třetině 19. stol. došlo k rozšíření. Po celou známou historii sloužila jako hostinec s ubytováním. Mnohokrát byla upravována, naposled v letech 2004-2007 pro potřeby penzionu.

Zámek byl postaven v 2. polovině 17. století. Prvními majiteli byla rodina Mednyanských. Současnou podobu zámek získal v letech 1861–1864. Ve 20. letech 20. století získala zámek rodina Riznerovců. V r. 2012 byl přebudován na muzeum, které však již není v provozu.

Původně dřevěný hrad byl ve 13. století přestavěn na kamenný. Do roku 1321 byl ve vlastnictví Matúše Čáka Trenčianského. V době, kdy byl v držení rodu Thurzovců dostával hrad charakter renesančního zámku. Dnešní podoba je výsledkem rozsáhlé novogotické přestavby z let 1889 - 1910.

Pôvodne renesančný kaštieľ zo 17. storočia, v 18. a 19. storočí upravovaný do baroka a romantizmu v bývalej obci Piechov, ktorá je dnes súčasťou obce Bolešov. Najstaršia stavba v obci je dnes v súkromných rukách a prešla citlivou rekonštrukciou. Verejnosti nie je prístupný nakoľko je obývaný.

Nevelký zámek byl postaven v r. 1814 na starších základech. V r. 1840 klasicistně přestavěn. Poslední majitelka byla baronka Alžbeta Šipekyová. V r. 1945 znárodněn a od r. 1947 využíván jako škola a kanceláře. V l. 2007-2010 zrekonstruován. Dnes je v soukromém vlastnictví a slouží jako restaurace.

Opevněný renesanční zámek (kaštieľ) vznikl r. 1550 přestavbou starší gotické tvrze ze 14. století. Na zámku nocovala císařovna Marie Terezie. Až do roku 1857 sídlo vlastnili Bošániové. Později sloužilo jako byty a sklad. Dnes kongresové centrum s restaurací.

Barokně-klasicistní zámek (kaštieľ) se zahradou založil v r. 1776 zřejmě gróf Ignác Bossányi ml. se svou manželkou Terézií. V 2. polovině 19. stol. jej obýval podnikatel Adolf Schmitt. Později v majetku obce. V r. 1993 proběhla celková rekonstrukce.

Letohrádek Babylon v podobě romantické umělé zříceniny nechala v letech 1909-1911 postavit jako své letní sídlo Natálie Oldenburgová. Po její smrti v r. 1937 začal chátrat a za 2. světové války byl vykraden.

První zmínka o šlechtickém sídle v Brodzanech pochází z r. 1377. V 16. stol. renesančně přestavěno. V 17. stol. nechali Kvaššayové zpustlé sídlo přestavět na renesanční opevněný kaštěl (zámek). Znovu upraven v 18. a 19. stol. Od r. 1979 je zpřístupněn veřejnosti a slouží jako muzeum A. S. Puškina.