Výsledky hledání míst

Neskorobarokový kaštieľ z 18. storočia je jediným zachovaným kaštieľom z pôvodných troch kaštieľov uvádzaných v obci Pravenec. Kaštieľ ktorý roky slúžil ako triediareň vajec je dnes zrekonštruovaný a slúži ako hotelové zariadenia.

Soutěska vznikla erozivní činností Haluzického potoka. Ještě v r. 1780 přes nevelkou rokli vedla lávka, v současnosti má délku asi 1 km, hloubku 50 m a šířku 200 m. Přírodní památka Haluzická tiesňava, vyhlášená v r. 1963, je ukázkovým příkladem říčního pirátství.

Renesanční kaštěl (typ zámku) byl vybudován koncem 16. stol. jako opevněný. Počátkem 17. stol. přestavěn za hraběte Andreje Jakušiče. V r. 1663 poničen Turky. Dalším majitelem byl rod Königseggů. V l. 1946-1952 jej využívala Kongregace sester Nejsvětějšího Spasitele a poté zde byla zřízena škola.

Pozdně renesanční zámek (slovensky kaštieľ) byl postaven v l. 1650-1655 zřejmě rodem Rakoľubských (Rakolubszky). Upravován v 18. a 19. století. Po znárodnění sloužil jako školka, obchod, kanceláře a taneční sál. Po r. 1989 chátral a v r. 2006 vyhořel. Dnes je již zříceninou.

V domě z poloviny 18. století, sloužícím jako evangelická škola s bytem pro učitele, se v roce 1815 narodil jeden z nejvýznamnějších představitelů slovenského národního obrození Ľudovít Štúr a v roce 1921 i československý politik Alexander Dubček. Dnes je dům kulturní památkou a slouží jako muzeum.

Původně renesanční kaštěl (typ zámku) vybudovali zřejmě až Madočianští a v roce 1757 jej přestavěli. Později zde žil Fridrich Knobloch. Někdy koncem 19. stol. byl zámek novoklasicistně upraven. Od r. 1979 v majetku obce a od r. 2008 v rukou soukromé firmy.

Na ostrožnovitém výběžku jsou dobře patrné terénní pozůstatky menšího opevnění, jehož existence se předpokládá na přelomu raného a vrcholného středověku v 11.-12. století. Jednalo se zřejmě o dřevěný věžový strážní hrádek na plochém vršku o rozměrech 22 x 18 m, chráněný příkopem a valem.

Historie feudálního sídla, šimonovanské tvrze, sahá k počátku 13. stol. Tvrz (kaštieľ) vlastnili po celou dobu její existence Šimoniové (Simonyiové, Šimoniovci). Rod vymřel Marií Lujzou Šimoniovou po přeslici v r. 1971. V r. 2016 byla dokončena rekonstrukce objektu. Dnes majetek města Partizánske.

Zaniknutý strážny hrádok na kopci Hrádok nad obcou Šípkov. Strážny hrádok pravdepodobne zo 14. storočia, ktorý vybudovali nastráženie dôležitej cesty. Dnes na mieste hrádku stojí slovenský dvojkríž a hradný kopec je neprehliadnuteľná dominanta obce Šípkov.

Pôvodne barokový kaštieľ zo 17. storočia, prestavaný do neoklasicizmu v roku 1870 v obci Šišov. Kaštieľ obklopený parkom po rokoch využívania na školské potreby a neskôr rokoch chátrania prechádza od roku 2015 pod vedením súkromných majiteľov rozsiahlou rekonštrukciou.

Lokalita pravdepodobného zaniknutého hrádku krátkej existencie na mieste hradiska. Už od konca 11. storočia sa tu spomína kostol, ktorý bol zbúraný v 18. storočí. Na jeho miestne bol vybudovaný dnešný kostol Povýšenia sv. Kríža. Po hradisku a hrádku zostali výrazné terénne náznaky. Valy dodnes obklopujú kostol a cintorín.

Původně královský hrad pochází z 14.století. V roce 1524 vyhořel. Neodolal turecko-tatarským nájezdům. V 18.století zničen rákocziovskými povstalci. Jeho části rozebírány na materiál až do dnešní podoby.

Skromné zbytky hradu založeného zřejmě ve 13. stol. na výrazném vápencovém vrchu Krasín, který je přírodní rezervací. První zmínka o hradu pochází z r. 1318. Z r. 1549 se dochoval podrobný soupis hradního inventáře. V r. 1550 byl záměrně pobořen a po r. 1583 je již uváděn jako pustý.

Secesní synagoga v Trenčíně byla postavena r. 1913 podle návrhu Dr. Richarda Scheibnera na místě starší dřevěné synagogy z r. 1781. V r. 1941 ji poničili nacisté. Dnes je využívána jako výstavní a koncertní síň. V jedné části je od r. 1990 znovuzřízena modlitebna.

Zřícenina hradu, prvně zmiň. r. 1270 v majetku župana Michala z rodu Rosd. R. 1348 jej král daroval Vavřinci Tótovi, předkovi rodu z Ujlaku. Přibližně poč. 17. stol. dal Stanislav Thurzo hrad nově opevnit. R. 1710 byl hrad v maj. Mikuláše Berscényiho dobyt císařským vojskem, poté ponechán chátrání.