Výsledky hledání míst

Terénní zbytky východní višněvické tvrze, založené asi ve 13. st. a r. 1379 uváděné jako příslušenství Choustníka, r. 1597 již zaniklé. Dobře dochované tvrziště o rozměrech jádra asi 7x11 m s dosud 3–6 m širokým okružním příkopem a vnějším valem.

Terénní zbytky západní višněvické tvrze, založené asi ve 13. st. a r. 1379 uváděné jako příslušenství Choustníka, r. 1597 se uvádí již jen les. Nevýrazné tvrziště o rozměrech asi 19x18 m s dosud 4–8 m širokými ale mělkými příkopy.

Nepatrné terénní pozůstatky tvrze mezi čp. 102 a 113, prvně zmiňované roku 1405, která se naposledy uvádí roku 1466. Zanikla nejspíše během česko-uherských válek.

Terénní pozůstatky tvrze a jejího "předhradí". První zmínka o vsi je z r. 1283. Už v r. 1298 se uvádí Bruno z Vítějovic. V r. 1312 se uvádějí bří Vernéř, Racek a Přibík z Vítějovic. Další majitel Bavor II. ze Strakonic. V r. 1334 je dědí Petr z Rožmberka a připojuje k Helfenburku až do r. 1593.

Velmi málo zřetelné tvrziště na výrazné ostrožně severozápadně od vsi. Není o ní písemných zpráv, gotickou tvrz prokázal až archeologický průzkum. Centrální plochu tvrziště zabírá pole, nepatrné zbytky opevnění na přilehlých svazích.

Terénní pozůstatky tvrziště ve svahu nad sz. částí obce. Z tvrze se zachovaly výrazné náznaky příkopu, valu a centrálního svažitého pahorku s mohutným štítovým valem. Tvrz založena ve 2. pol. 13. století. Opuštěna v pol. 15. stol.

Výrazné pozůstatky velkého tvrziště v podobě pahorku jádra, okružního příkopu a valu v jv. části obce. Založena pány z Vlachovic po pol. 15. stol. Za Forgáčů ztratila sídelní funkci. Od konce 17. stol. chátrá a rozebráním na stavební materiál zaniká.

Tvrz ve Vlastibořicích prvně doložena v polovině 14. století, v 15. století opuštěna. Dochovány pouze terénní náznaky v podobě zanikajících valů a příkopů.

Gotická tvrz neznámé stavební podoby. První zmínka v listinných pramenech z roku 1516. Koncem 17. století opuštěna a zcela zanikla, takže dnes nelze určit, kde stála.

Téměř zmizelý reliéf tvrze (hrádku), která podle nálezů keramiky mohla existovat již ve 13. století za Boreše z Riensenburka. Vlčnovská tvrz se připomíná ale až v roce 1466, a to při jejím prodeji Jindřichovi z Morkovic. V roce 1492 se při změně vlastníků již neuvádí.

Gotická tvrz založená během 14. století. Od 70. let 16. století chátrající, poslední zmínka o ní pochází z roku 1628 (1677?). V 1. pol. 18. stol. na jejím místě vybudovány dvě usedlosti čp. 6 a 28. Poslední zbytky rozebrány v 60. a 70. letech 20. století. Zachovány terénní pozůstatky příkopů.

Zbytky pahorku tvrze založené nejspíše ve 14. století , který se nachází západně od kostela v zahradě soukromého pozemku. Tvrz zanikla nejspíše na přelomu 15. a 16. století.

Reliéfní pozůstatky tvrze patrně z konce 13. století, zatím neznámé historie, ležící na hraně terénní terasy, asi 0,5 km severozápadně od dnešní obce Vlkoš u Kyjova

Tvrz postavena některým z rodu Račínů po r. 1437, kdy Vlkošov získali Racek a Příbram z Račína. Adam Ondřej Račín přišel pro účast ve stavovském povstání (1618–20) o majetek. Tvrz získal Jiřík Kokořovec z Kokořova, který jí v 17. stol. upravil. Od r. 1788 sloužila jako sýpka. Dnes v soukr. majetku.

Tvrz ve Vlksicích byla postavena v pol. 16. stol., kdy Vlksice drželi Tetourové z Tetova. V r. 1537 se zmiňuje Bedřich Vlček z Tetova. R. 1570 ji koupil Jiřík Těmín z Těmic, dále se majitelé často střídali. Od r. 1689 sloužila jako sýpka. Od r. 1986 je v majetku rodiny Šámalíkovy a je opět obývána.