Výsledky hledání míst

Mauzoleum jugoslávských vojáků založeno Československo-Jihoslovanskou ligou. Kaple z roku 1926 od Huberta Austa. Dnes pro nevyjasněné majetkové vztahy chátrá.

Mauzoleum pravoslavných obětí 1. světové války z místního zajateckého tábora pro Srby, Rusy a Italy bylo vybudováno v letech 1925-1928 z iniciativy tehdejší jugoslávské vlády z bývalé vodárny nad jižním okrajem Jindřichovic podle návrhu ruského architekta V. A. Brandta.

Renesanční stavba pochází z konce 19. století sloužící jako místo uložení ostatků rodiny Kleinů.. Celková čistota provedení exteriéru stavbu výrazně zhodnocuje. V součanosti je stavba bohužel v dezolátním stavu.

Honosné novorenesanční mauzoleum si nechala postavit rodina textilního magnáta Schmitta, která výrazně ovlivnila vývoj města v 19. a poč. 20. století. Dnes prázdná zanedbaná centrální kaple nad kryptou je zdobena sochami F. Schwarze.

Honosná pohřební kaple na jižním úbočí kopce nad osadou Hradec byla postavena podle projektu arch. Ludwiga Zettela roku 1881. Rodině Schroll patřil liběšický velkostatek v letech 1871–1945.

Dvůr založen kolem r.1840 v severní části Kopřivnice zvané Luhy. Pojmenován podle olomouckého arcibiskupa Maxmiliána Sommerau-Becka. Vystavěn na půdoryse oválu. Později rozprodán soukromým majitelům, oválný tvar však budovy respektují dodnes.

Velmistr řádu německých rytířů Maxmilián II. František dal roku 1780 podnět k prozkoumání pramene, kolem kterého začalo budování lázní. Dřevěný Pitný pavilon – Maxmiliánův pramen byl postaven v roce 1862. Do pavilonu je vyveden i Vilémův pramen. Všechny prameny mají vysoký podíl oxidu uhličitého.

Zastavení křížové cesty byla postavena r. 1840 Antonem Seibtem. Její sloupky lemovaly cestu směřující přes Slovanku (dříve Seibtův vrch) k lesní Seibtově studánce. Již kolem r. 1895 však zanikla a žulové sloupy ležely v rozvalinách. Obnovena byla v letech 2011-2013 a provází ji naučná stezka.

Klauz s největší sypanou hrází v Beskydech (30 m dlouhá, 8 m vysoká). Klauzy byly vodní nádrže, využívané při splavování dřeva k pilám. Maxův klauz byl vybudován po r. 1836, k pův. účelu přestal být užíván na konci 19. stol. Opravován v letech 1968 a 1992–1993 (kompletní rekonstrukce hráze).

Mohutné valy jsou jediným pozůstatkem po původně předsunutém opevnění žlutického hradu, který chránilo z vyvýšené pozice nad městem. Po roce 1418 se objekt dočkal (asi) od Jakoubka z Vřesovic přestavby na samostatné sídlo. V roce 1568 je už pustý. Dnes jsou na ploše hradu hřiště.

Hrádek na vrcholu Mazova horka byl pravděpodobně opěrným a strážním bodem komendy v Českém Dubu. Podle archeologických nálezů jde lokalitu z 14. a 15. století. Na vrcholové plošině pravděpodobně stála podle archeologického výzkumu podsklepená roubená či hrázděná stavba.

Zámek nechal postavit O. Ladislav z Valdštejna v r. 1698. V roce 1863 byla přistavěna dvě příčná třípatrová křídla. Roku 1938 bylo strženo jedno křídlo. Dnes je zámek v majetku soukromé firmy.

Meandry Moravy jsou poslední neregulovaný úsek řeky Moravy na dolním toku, který začíná pod Vnorovským jezem. Nachází se v oblasti přírodním parku Strážnické Pomoraví vyhlášeného v roce 1993.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze ve druhé polovině 16. stol. v renesančním slohu. Roku 1722–23 byl opravován a barokně upraven. Po roce 1945 se stal majetkem JZD Měcholupy. Dnes je zámek v soukromých rukou.

Zámek byl na konci 17. stol. přestavěn ze starší tvrze Karlem z Paaru, který založil i zámecký park. Od r. 1860 byl zámek ve vlastnictví rodiny Dreherů, která jej vlastnila až do r. 1948. Dnes je v zámku speciální škola.