Výsledky hledání míst

Původní pomník padlých byl postaven v roce 1921, ale němečtí fašisté ho v roce 1940 zničili. Nynější pomník jiného uměleckého ztvárnění pochází z roku 1948 a připomíná památku padlích z obou světových válek.

Jednoduchý hranolový pomník z roku 1946. Sestavený z kamenných kostek, s nápisovou deskou a vrcholovým prostým křížem. Stojí na konci parčíku u silnice nedaleko kostela Panny Marie Královny Andělů.

Pomník obětem povodní se nachází na konci lesní cesty do které ústí stebenská ulice, zvaná jejími obyvateli Na protektorátě nebo Německá ulice. Leží na Podviničném potoce.

Jeden z pomníků vojáků padlých při ústupových bojích v okolí České Kamenice po bitvě u Kolína 18.–20. 7. 1757. Nechal je roku 1906 zhotovit vysloužilý důstojník Eduard Lehmann z nedaleké Chřibské.

Pomník obětem 1. a 2. světové války v centru města. Socha představuje raněného vojáka, který padá k zemi. Podstavec z bílého travertinu. Pomník odhalen v roce 1930. Letopočet 1939-1945 na pomník doplněn později. Za tabulkou uložena prsť z bojišť československých legií.

Mohutný pomník obětem světových válek z černé a světle hnědé žuly na kamenném podstavci. Umístěný na návsi obce Smolotely.

Mohutný kamenný památník byl postaven po 1. světové válce. Po druhé světové válce na něj byla doplněna tabulka se jmény obětí 2. světové války, včetně padlých rudoarmějců. Pomník není památkově chráněný a v centrální evidenci válečných hrobů je evidován pod číslem CZE-2105-01637.

Památník obětem 1. světové války je tvořen sousoším s názvem „POHŘEB V KARPATECH“ podle návrhu slavného sochaře Jana Štursy.

Centrální pomník padlým v bitvě o Dvůr Králové ve válce v roce 1866. Má tvar stupňovitého pískovcového jehlanu s reliéfem tropea (polní dělo, brnění, kopí, šavle, praporce) a nápisem "Památce padlých vojínů z roku 1866". R. 2009 restaurován.

Pískovcový památník tragédie na místě, kde bylo 7. května 1945 popraveno 14 účastníků protinacistického povstání ve Velkém Meziříčí. Odhalen byl na první výročí tragédie, 7. května 1946, jeho autorem je meziříčský rodák akademický sochař Jiří Marek. Jedna ze tří nejstarších připomínek tragédie.

Pískovcový památník na zděném žulovém podstavci na místě, kde bylo 7. května 1945 popraveno 41 účastníků květnového povstání ve Velkém Meziříčí. Odhalen byl na první výročí tragédie, jeho autorem je meziříčský rodák akademický sochař Jiří Marek. Jde o jednu ze tří nejstarších připomínek tragédie.

Památník tragédie, jehož ústředním prvkem je sousoší tří postav ve středu s hrdinou, dle návrhu akademického sochaře Ludvíka Kodyma z roku 1957. Stavba začala v roce 1958, odhalen byl generálem Ludvíkem Svobodou v roce 1960. Celková úprava pietní části hřbitova je dílem architekta B. Fuchse.

Pomník obětem událostí v květnu 1945 byl na místě popravy odbojáře Jindry Nováčka odhalen v den 20. výročí masakru, 7.5.1965. Jeho autorem je akademický sochař Josef Klimeš, rodák z nedalekého Měřína.

V Zákolanech r. 2020 odhalen pomník železničního neštěstí z 25. ledna 1964. Tragédii nepřežilo 14 lidí. Autor Martin Frind. Pomník ze žulového bloku z Příbramska. Na něm jména zemřelých, křestní jméno a příjmení. Symbolicky je roztíná kovová trhlina. Symbol něčeho, co se už nikdy nemůže spojit.

Pomník obětem nevyhlášené války s heinleinovci v roce 1938 stojí v Horní Světlé, v místě přepadu celní stanice 22.9.1938