Výsledky hledání míst

Kovárna pochází z 1. pol. 19. stol. Doklad původního vybavení obce. Urbanisticky a architektonicky hodnotná venkovská stavba. Před prostorem kovárny pod rizalitem loubí, nesené válcovými pískovcovými pilíři s hranolovými patkami a toskánskými hlavicemi. Chráněná kulturní památka od r. 1964.

V kraji ojedinělá budova kovárny z r. 1793 pozoruhodná přímým spojením dílny s obydlím kováře. Tato památkově chráněná stavba dnes slouží jako restaurace.

Drobnější zděný objekt kovárny typicky samostatně umístěný v prostoru na návsi. Přestavěn v 2. polovině 19. století. Technická památka - doklad řemeslného vybavení obce.

Pozdně klasicistní kovárna na návsi, otevřená polokruhovým obloukem podsíně pracovního prostoru ve vstupním průčelí a vrcholící zděnou zvoničkou s křížkem. Postavena ve druhé polovině 19. století. Interiér klenutý s freskou.

Zděná omítaná kovárna na obdélném půdoryse, otevřená klasickým půleliptickým obloukem do pracovního prostoru předsíně, sklenutým plackově. Krytá sedlovou střechou s taškami. Patrně byla postavena kolem poloviny 19. století. Nyní je v ní Hospůdka na kovárně. Není kulturní památkou.

Rozlehlá budova s hrázděným patrem pochází zřejmě ze 17. století, dnešní podobu jí dala přestavba na přelomu 18. a 19. století a oprava koncem 20. stol. Ve II. polovině 17. století zde vykonával kovářské řemeslo Andreas Stelzig, vůdčí postava snah o zlepšení podmínek rolníků na frýdlantském panství.

Objekty bývalé kovárny č. p. 23 a obydlí kováře č. p. 24 leží uprostřed návsi. Zachované v původní hmotě i skladbách. Kovárna na místě původní dřevěné stavby z roku 1841 s datací ve štítu. Součást vesnické památkové rezervace zapsané na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Kovárna s obytně hospodářskou budovou v typicky samostatném prostoru návsi. Byla postavena v roce 1846. Obdélný přízemní objekt, v jehož štítovém průčelí je podkovárna se širokým obloukovitým vstupem. Památkově chráněná.

Kovárna Cřepelka byla v provozu do 2. světové války. Na konci války ji vlastnil Johann Spulak, starosta Cetvin. V r. 1946 byla kovárna vyvlastněna a její majitel byl odsunut. Kovárna spolu se sousední obytnou budovou byla někdy mezi l. 1953–1955 zbourána. V terénu se zachoval náhon a základy budov.

Historická kovárna u č. p. 57 na břehu Velkého borovanského rybníka patrně z 1. poloviny 19. století byla r. 2011 prohlášena za kulturní památku. Její podloubí je volně přístupné veřejnosti.

První zmínka o tvrzi je z r. 1220, kdy na ní sídlil Budislav z Kovářova. Funkci panského sídla ztratila po r. 1592 kdy Kovářov připojil Jan Jiří ze Švamberka k Orlíku. Později zde byl hospodářský dvůr. Za pozůstatek tvrze je považováno čp. 25 či 46.

Vrcholné dílo české kubistické architektury, postavena v letech 1912 – 1913 podle projektu Josefa Chochola. Po II.svět. válce mateřská škola, dnes rekonstrukce do původní podoby. Kolem architektonicky cenná zahrada.

Hodnotný rokokový kříž. Pískovcový podstavec. Vyveden v náročném dekorativním provedení. Na soklu železný, černě natřený, částečně zlacený kříž. V dolní části zrcadlo s obrazem Panny Marie. Nad obrazem pozlacená lebka se zkříženými hnáty. Ukřižovaný i paprsky kolem jeho těla pozlacené.

Kovozoo Staré Město vznikla 21. dubna 2012. Jsou zde zvířata v životní velikosti vyrobená z kovového šrotu. V areálu se nachází rovněž muzeum veteránů, zemědělství a cukrovarnictví. Je zde k vidění také vyřazená hasičská i jiná technika nebo letoun L-610.

Vyhlídkový ochoz zpřístupněn 1.12.1994, slavnostně otevřena 22.4.1995. Ochoz pro turisty ve výšce 24 metrů a vedou k němu 124 schody. Celková výška věže je 40 metrů.