Výsledky hledání míst

Zaniklý hrad, horní část komplexu dvou opevnění. Dle arch. výzkumů spadá do obd. poslední třetiny 13. stol. – pol. 14. stol. Vztah horního a dolního sídla neobjasněn, pravd. šlo o opevnění jednoho místa rozděleného členitým terénem.

Částečně opevněné místo s nejistým účelem. Plocha s malým výběžkem leží nad údolím říčky Ondřejovice, u které je nedokončený vylámaný příkop o hloubce 2-3 m a šířce 4,5 m. Usuzuje se, že zde bylo započato budování drobné opevněné strážní povahy nebo místo sloužilo jako stanoviště pro kanón.

Ocelová telekomunikační věž – rozhledna, vysoká 55,5 m (601 m n. m.), vyhlídková plošina ve výšce 32,8 m. Od r. 1936 zde stála turistická chata s rozhlednou, resp. dřevěnou triangulační věží, sloužící jako rozhledna. Věž zničil r. 1939 blesk. R. 2001 byla pro veřejnost otevřena současná rozhledna.

Jednodílné blatné hradiště o rozloze asi 1,4 ha vybudované v šíji mendru starého Labe bylo chráněno ze tří stran původním tokem. Po obvodu bylo navíc opevněno valem a příkopem. Přístup zřejmě umožňovala haťovaná stezka vedoucí přes bažiny od východu.

Nepřístupné tvrziště v SZ části vsi. Tvrz vznikla zřejmě ve 14. století a zanikla v 15. století. Dochovalo se výrazné tvrziště.

Již k r. 1318 se připomíná Vlacheň z Kozojed, další držitelé však známe až z 15. stol. Na počátku 16.stol. byly kozojedy připojeny k Morašickému zboží, tvrz se připomíná v r. 1544 jako pustá.

Pouze zbytky valů a příkopy zbyly po tvrzi, která byla zřejmě sídlem vladyků z Kozojed. Měla zajímavé opevnění, ve kterém byl začleněn i vodní pramen se zbytky hrází. V 19. st. byla většina materiálu rozebrána na stavbu domků.

Rozhledna (35 m, 456 m n. m.), která byla společně s turistickou chatou postavená r. 1930 Klubem československých turistů. Projekt vytvořil arch. Jaroslav Beránek. Po r. 1948 byl objekt znárodněn a začal sloužit hlavně jako restaurace. R. 2008 byla provedena rekonstrukce interiéru rozhledny.

V l. 1830-33 olomoucký měšťan Josef Koudelka postavil jednopatrový klasicistní dům, od r. 1880 se mu říkalo zámek. Po r. 1945 sloužil jako činžovní dům. V r. 1979 zchátralá budova zbourána. Jednalo o prostou jednopatrovou budovu se starším jádrem.

Zaniklá tvrz, která byla založena v 2. pol. 13. stol., jak vyplývá z výsledků archeologického průzkumu. R. 1365 byla v majetku Pernštejnů sídlících na blízkém Jakubově, r. 1386 se odtud psal Reinprecht z Lesonic. Tvrz samotná není v pramenech zmiňována. Zanikla nejpozději koncem 14. stol.

Lékárna byla otevřena r. 1571 lékárníkem Faustinem Primsem. V 18. stol. zadala rodina Schrotterů klasicistní přestavbu, r. 1929 nechal lékárnu její první český majitel Karel Fuhrich stavebně upravit. R. 1960 byla lékárna v majetku státního podniku stavebně rozšířena, r. 1996 prošla rekonstrukcí.

Původní kašna z roku 1792 se nazývala Dračí studna. Roku 1892 nahrazena novou kašnou se sochou Krakonoše, umístěnou na umělém skalisku v žulové nádrži. R. 2001 stářím poškozená socha nahrazena kopií sochy původní.

Hrad vystavěn kolem roku 1383. V 16. století byl renesančně upraven a ještě počátkem 2. poloviny 17. století dále opravován. Po požáru v roce 1783 byl definitivně opuštěn a postupně se měnil ve zříceninu.

Zřícený zámek stojí na místě tvrze ze 14. stol., jejíž části se dochovaly. V renesanci přistavěno nové křídlo a budova s arkádovou lodžií. V 18. st. zde pobýval J. Mánes. V jeho kresbách se zachovalo několik pohledů na zámek.

Původní renesanční tvrz ze 17. stol., postavená za Haugviců z Biskupic. V roce 1719 vyhořela. Za Seilernů koncem 18. stol upravena na pozdně barokní zámek s parkem. Dnes je budova zrekonstruovaná a kromě sokolovny a bytů je zde i restaurace.