Výsledky hledání míst

Historický památník Locus perennis neboli Věčné místo označuje jeden ze sedmi hlavních bodů přesného výškového měření Rakouska-Uherska prováděného v letech 1873–1896. Nyní součást české nivelační sítě. Památkově chráněný pomník pochází z r. 1889.

Barokní zámek vznikl přestavbou pův. renesančního zámku, postaveného koncem 16. stol. Martinem Kynarem ze Serfenštejnu. V 1. pol. 18. stol. byl v majetku Jana Julia Frobela barokně přestavěn. V 1. pol. 19. stol. Sedlničtí z Choltic založili zám. park. Od r. 2007 v soukr. majetku, slouží jako hotel.

Zámek – vila byla postavena roku 1873 pražským hoteliérem Antonínem Cívkou. Budova sloužila jako stáčírna likérů, dozrávárna banánů a misijní škola. Natáčely se zde „Ostře sledované vlaky“ Jiřího Menzela.

Barokní zámek sloužící pro letní pobyt louckých premonstrátů, zejména opata, byl pravděpodobně postaven v roce 1739. Rok dokončení zámku, stejně jako účast architekta Christiana Alexandra Oedtla na jeho výstavbě, jsou stále předmětem úvah a nejsou stoprocentně potvrzeny.

Jan Josef Löw z Erlsfeldu na místě původní tvrze a renes.zámečku vystavěl r.1750 trojkřídlý jednop.barokní zámek. Pravé křídlo završila věžička. Součástí novostavby byla kaple. Továrník František Ringhoffer v l.1902–1903 upravil do dnešní podoby.

Gotický královský hrad založen ve 13. stol. na místě starší románské stavby, rozšířen v době Václava IV. a v 16. stol. upraven. V 19. stol. částečně rozbořen, zřízena věznice. Od r. 1898 je zde městské muzeum.

Městská památková reservace v Lokti byla vyhlášena 1950, obnovena 1979. Ani to nezabránilo rozsáhlým demolicím v samém centru města. Po roce 1990 proběhla rozsáhlá obnova domovního fondu i hlavních dominant (viz samostatná hesla).

Zaniklý hrad, dle archeol. nálezů z období 14. –15. stol. Nedaleká ves Lom patřila ve 14. stol. k panství hradu Příběnice, za husitské revoluce obsazena Táborem, poté zdejší hrádek zanikl.

Lom tzv. Mořské oko vzniklé uměle při těžbě kamene koncem 18.st.

Vápencový lom Hostim I, zvaný Alkazar. V současnosti již opuštěný lom nad Berounkou nedaleko od ústí potoka Loděnice (Kačáku). Dříve hojně navštěvovaný trampy, dnes hlavně horolezci a často využívaný filmaři.

Původní granitový lom, ve kterém se přestalo těžit na začátku 60. let 20. století. Lom si vzali do pronájmu a později odkoupili sochař Slavoj Nejdl a grafik a autor filmových plakátů Vratislav Hlavatý. Scházela se zde společnost známých umělců. Lom se objevuje v próze Bohumila Hrabala.

Nevelký lom založený v polovině 19. století pro těžbu kvalitního žulového kamene. Těžba byla ukončena kolem roku 1928. Z lomu byl vytěžen základní kámen Národního divadla v Praze.

Bývalý lom na vápenec, součást soustavy lomů u Mořiny, těžba zde probíhala v letech 1900–1958, poté bylo dno lomu zatopeno – tzv. Rešenské jezero. Lom přístupný štolami, pouze na vlastní nebezpečí. Zimoviště netopýrů.

Bývalý žulový lom, dnes přírodní památka s celoročně zatopenými tůňkami. Vyhlášen v roce 1990 přírodní rezervací o rozloze 0,79 ha.

Zatopený bývalý kamenolom ve kterém byla těžba ukončena v roce 1964 z důvodu vytěžení kvalitního kamene. Dnes slouží jako koupaliště bez upraveného vchodu do vody. Hloubka od vodní hladiny je asi 12m.