Výsledky hledání míst

Zaniklý hrad. V pís. pramenech připomínán jen jednou, r. 1387 při lokalizaci vinice. Předpokládá se, že hrad byl majetkem plasského kláštera, což vysvětluje minimum zmínek o jeho existenci, v blízkosti Prahy jinak překvapivého. Přesná lokace neznámá.

Zatopený žulový lom nad obcí Hříměždice. Dříve také nazývaný Kujalův lom podle bývalého majitele, který v okolí vlastnil několik kamenolomů. Dříve výcvikové středisko pro armádní potápěče. Dnes rekreační místo.

Historicky předpokládané místo zaniklé tvrze nejasného stáří, ze které pocházel od konce 14. století slezský rod Běsů z Kujav. Tvrz zaniká patrně koncem 15. století. Na jejím místě byl dle badatelů vystavěn starý dvůr. Dnes ruina.

František Antonín Špork budoval od r.1695 lázeňské středisko. V l.1707–1717 postaven špitál s kostelem, kryptou, klášterem Milosrdných bratří a lékárnou. Sochařská výzdoba od barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Koncem 18.st. přestavba špitálu.

Ves Kukvice se poprvé připomíná r. 1383. Tvrz byla pravděpodobně vybudována až koncem 16. stol. Poprvé je uvedena spolu s dvorcem až r. 1607. Druhá zmínka o ní je pak r. 1643. Tvrz zanikla spolu se vsí v době třicetileté války. Jestli stála ve vsi nebo mimo ní, není známo. Zanikla beze stopy.

Jeskyně Kůlna je součástí Sloupsko-šošůvských jeskyní, už v roce 1880 zde archeolog J. Wankel našel stopy po pravěkém osídlení. Za 2. sv. války zde byla nacistická podzemní továrna. Po roce 1961 další významné archeologické nálezy.

Zřícenina hradu Markvarticů z poč. 14. stol. Prodán Janem z Kumburka r. 1406 Janu Krušinovi z Lichtenburka. Vnější opevnění z let 1437–1456. V 16. stol. majetek Trčků. Poničen Švédy, r. 1658 pobořen na příkaz císaře.

Z hradu pánů Křineckých z Ronova ze 2. pol. 15. stol. se zachovalo mohutné zemní opevnění. Pozůstatky staveb zanikly při stavbě zámku po r. 1659, ten byl zbořen v r. 1891.

Chátrající zámek v sousedství bývalého JZD v centru vsi. V místě byla od 15. století tvrz, která zpustla v 16. a opět v 17. století. V 18. století zde vzniká pozdně barokní zámek. Dnes část zámku není obývána a chátrá.

Zřícenina významného zámku vystavěného v letech 1630 – 1634 majitelkou panství Evou Čelovnou z Čechovic. Dnešní klasicistní podobu získal v 18. století a v první polovině 19. století. V roce 1999 vyhořel a od té doby se proměnil v ruinu.

Písemně nepodložený zaniklý zámek v areálu dvora v Ostravě - Kunčičkách. Založen r. 1673 Františkem Vilémem Sedlickým jako sídlo nového samostatného panství. Po ztrátě funkce sloužil jako správní budova. Zanikl se dvorem po r. 1899.

Kunčický bludný balvan je největší známý bludný balvan v ČR. Byl objeven r. 1954 během základových prací na slévárně tehdejší Nové huti Klementa Gottwalda. Byl vyzdvižen z hloubky 6,8 m. Nyní je umístěn na betonovém podstavci. Od r. 1990 je přírodní památkou.

Tvrz postavená ve 2. polovině 14. století, nazývaná zřejmě po své nedoložené majitelce. Doloženi držitelé z řad plzeňských měšťanů, zmínky o ní mizí ke konci 15. století. První zpráva o tvrzi, už jako o Kunčině Hrádku, je z r. 1385, kdy byla v držení Vacheka z Hrádku.

Výrazné tvrziště na severním okraji obce vzniklé na počátku 14. století. Od roku 1397 vlastní tvrz Jan Kraslice z Kundratic a jeho rod vlastní tvrz a panství šedesát léta, po připojení k jilemnickému panství zmiňována jako zaniklá v roce 1492.

Zámek vznikl přestavbou tvrze, prvně zmiň. r. 1684 v majetku Koců z Dobrše, poté Běšínů z Běšin, Kolovratů a od r. 1709 Františka Karla Villani, který ji v 2. pol. 18. stol. přestavěl na zámek. R. 1840 empír. upraven. R. 1861 koupen W. Huttarym, poté Frant. Haškem. R. 1948 zestátněn, vrácen r. 1992.