Výsledky hledání míst

Hrádek ze 14. st na malé ostrožně z vých. chráněné příkopem, byl majetkem pánů z Dornštejna. Poté jej vlastnil do r. 1418 Jindřich Kolman z Křikavy. Koncem 15. st. byl již pustý. Dnes zbyly zříceniny hranolové věže a několik zdí.

Barokní zámek byl vystavěn na místě starší tvrze r. 1732 F. V. Vrtbou, v 19. stol. byl přestavěn v empírovém slohu. Po roce 1945 zde byl internát, domov mládeže a později depozitář muzea. V roce 1994 byl zámek vrácen původním majitelům.

Raně barokní zámek byl postaven roku 1649. V letech 1659–1660 byl rozšířen o boční křídla. Kolem zámku je neupravovaný park s velkou sbírkou dřevin. Zámek prochází postupnou rekonstrukcí.

Bývalá sklářská osada z 18. a 19. stol. Skelná huť po požáru r. 1887 opuštěna. Býv. panský dům vyhořel r. 1938. V jediném zachovaném objektu zvaném Liščí bouda zřízen Památník sklářství, pobočka Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. Areál se hřbitovem chráněn jako kulturní památka ČR.

Jezero Kristýna vzniklo severozápadně od Hrádku nad Nisou při německé hranici zatopením bývalého lignitového dolu spodní vodou. Při rozloze cca 14 ha a hloubce 28 m využíváno především k rekreaci. Na březích jsou pláže a kempy.

Rozlehlý gotický hrad, původně lovecký hrad Přemyslovců, přestavěný na konci 15. stol. pro Vladislava Jagellonského. V 16. stol. vězení. R. 1643 vyhořel, na přelomu 19. a 20. stol. rekonstruován pro Fürstenberky.

Dřevěná rozhledna postavená roku 2004 z iniciativy mikroregionu Porta.

Zaniklý hrad z 2. poloviny 13. století postavený pány z Říčan. Ve 14. století patřil pražským biskupům. Od roku 1550 byl opuštěn. Některé části byly využity na stavbu barokní sýpky (zbořena po požáru v roce 1928), později sokolovny.

Renesanční zámeček postavený před r. 1588 majitelem Křivsoudova Štěpánem Střelou z Rokyc. Jako vrchnostenské sídlo sloužil do požáru r. 1715. Na fasádě reliéf. znak Střelů z Rokyc a Vančurů z Řehnic. V dochovaném průčelním křídle od 19. stol. byty.

Boží muka v pozdně barokním stavebním stylu byla postavena r. 1800, patrně v souvislosti s tehdy probíhající válkou s revoluční Francií, kterou zmiňuje nápis na mukách. Po r. 1945 stavba neudržovaná chátrala, r. 2006 však byla odborně opravena a r. 2009 za ní byla postavena zvonička.

Železný kříž na zdobeném pískovcovém podstavci empírových tvarů stojí na rozcestí u silnice mezi Kravařemi a Janovicemi u České Lípy. R. 1843 ho dali postavit majitelé mlýna v Janovicích, František a Terezie Siegelovi. Památka byla v nedávné době restaurována.

První písemná zmínka o obci z r. 1367. Křížek pochází z r. 1834. Je zděný hranolovitý, dvoustupňový. Na spodní části nápis a zlatá hvězda. V horní části původní štítek. Na vrcholu kovový křížek s tělem ukřižovaného. Křížek prošel rekonstrukcí.

První zmínka o Mezici z roku 1351. Kříž pochází z roku 1894. Na částech sloupu liturgické nápisy k oslavě svatého Kříže a Ježíše Krista. Na další části soška Panny Marie. Z malého cimbuří vyrůstá kříž s ukřižovaným Ježíšem Kristem. U země kříž ohraničen kovovým plůtkem.

Kříž pochází z roku 1857. Stojí na začátku dlouhé návsi. Hladký sokl čtvercového půdorysu. V mělké nice reliéf Panny Marie. Na vrcholu kamenný kříž s korpusem Ukřižovaného Krista. Materiál pískovec.

Břuchotín je severozápadní část obce Křelov-Břuchotín. Kříž stojí u odbočky ze silnice II/635 do Břuchotína. Pochází z konce 19. stol. Na podlouhlé části sloupu plastika Ježíše Krista. Zakončeno křížem s ukřižovaným.