Výsledky hledání míst

Původně gotický velešínský kostel, založený v polovině 13. století, prošel mnoha přestavbami v 15.–19. století. Od konce 18. století je jediným fungujícím kostelem ve městě. Obklopuje ho rozsáhlý funkční hřbitov a areál Jihostroje.

Kostel byl postaven na místě dřívějšího kostela zmiňovaného již r. 1335, který r. 1684 shořel a r. 1729 byl definitivně stržen. Ihned započala nová výstavba, která skončila r. 1738. Stavbu převážně financoval hrabě Antonín Vít z Bubna. U kostela stojí kostnice Panny Marie Bolestné.

Barokní kostel z r. 1731 je centrální stavba na půdorysu řeckého kříže s pravoúhlým presbytářem a dvěma bočními prostorami. Centrální prostor a presbytář zaklenuty plackami, kruchta a boční prostory valeně. Vybavení soudobé.

Snad poslední novogot. kostel v Čechách. Post. v l. 1915–25 podle projektu A. Vosátky. Jednolodní obdélná stavba má odsazený polygon. závěr a štíhlou hranolovou věž v čele. Polohu Hamrů na jazykové hranici zdůrazňuje velká busta patrona nad vstupem.

Na místě původního gotického kostela ze 14. stol vystavěn nový pozdně barokní kostel v letech 1785–87.

Raně gotický kostel ze 13. století (sakristie), rozšířen ve 14. století na orientovanou jednolodní stavbu s odsazeným pětibokým závěrem a čtvercovou sakristií. V baroku (1677, 1747, 1763) zvýšeno zdivo, prodloužena loď a v průčelí postavena hranolová věž. Dnes po celkové rekonstrukci.

Farní kostel obce Lom z konce 13. stol., cca od r. 1580 jediný hřbitovní kostel Strakonic. v l. 1578–90 renesanční přestavba, současná barokní podoba z let 1720–30. Areál hřbitova doplňují kaple sv. Vojtěcha a Nejsv. Trojice a zeď s barokní branou.

Románskogotický kostel (pol. 13. st.) přestavěn poč. 14. st. (presbytář). Současná podoba výsledkem pozdně gotických (1525), renesančních (1597) a barokních (1653, 1719, 1729) úprav. Farní kostel bývalého podhradí, po vysazení města mimo jeho obvod.

Farní kostel sv. Václava je na tomto místě připomínán již na konci 14. století. V roce 1744 byla několikrát přestavovaná stavba zničena požárem. Zbylé obvodové zdi byly využity k výstavbě nového, barokního kostela, vysvěceného roku 1746. Kolem kostela byl až do roku 1784 původní městský hřbitov.

Z původně zřejmě gotického kostela, připomínaného v polovině 14. století, se dochovala jen část obvodových zdí. Barokně obnoven roku 1678 a důkladně přestavěn 1773 včetně prodloužení lodi k západu. Na bývalém hřbitově s oválnou ohradní zdí několik náhrobků Althanů, východně rozlehlá bývalá fara.

Barokní kostel z r. 1707 v místě gotického předchůdce. Upravován v l. 1708, 1766, po požáru v r. 1806, r. 1841 a 1894. Jednolodní neorientovaný kostel má čtyřhranný presbytář, osově umístěnou čtvercovou sakristii a hranolovou věž v západním průčelí. Fasády jsou členěny lisenami, okna obdélná.

Kostel sv. Václava v Radičevsi byl původně postaven jako gotický, ale dnes má barokní podobu. Jednolodní stavba má pětiboký závěr s opěráky a hranolovou věž v západním čele. Vnitřní zařízení pochází z 18. století. Vnitřní strana jižní hřbitovní zdi obsahuje několik klasicistních náhrobků.

Původně jednolodní orientovaný románský tribunový kostel z druhé pol. 13. století. Na poč. 18. století nové kněžiště, zvýšeny zdi lodi, proražena nová okna a vchod v podvěží. V roce 1745 byla zvýšena věž a byla v ní zazděna sdružená románská okna, znovu odkrytá při opravě v 50. letech 20. stol.

Původní kostel sv. Václava pocházel pravděpodobně již z konce 13. stol. R. 1752 dal opat žďárského kláštera Bernard z Hennetu vybudovat kostel nový. Věž byla vysoká 68 m, po požáru roku 1831 byla snížena na dvě třetiny původní výšky. V interiéru se dochovala cínová křtitelnice z roku 1609.

Farní kostel někdejší samostatné obce, postavený 1929–1930 podle projektu Josefa Gočára na ploše bývalého hřbitova. Největší konstruktivistická sakrální stavba v Praze. Od počátku 90. let 20. stol. postupná rekonstrukce při zachování původních prvků. Věž r. 2010 doplněna sochou sv. Václava.