Výsledky hledání míst

Ranně gotický, původně farní, kostel vystavěn po r. 1350. Za husitských válek však fara zanikla. Barokně upravován v r. 1670 a poté ještě v průběhu 18. století. Zachovány gotické nástěnné malby z 2. pol. 14. stol.

Pseudogotický kostel sv. Štěpána byl postaven na místě pův. dřevěného kostela z r. 1765, který vyhořel r. 1889. V l. 1892-1894 byl postaven nový kamenný kostel podle plánů kostela v Knížecích Pláních. V l. 1994-1999 prošel kostel celkovou rekonstrukcí. R. 2002 zavěšen nový zvon Panny Marie Pomocné.

Původní románský kostel z 12. století. Goticky přestavěn ve 14. a koncem 15. století. Barokní přestavbou pak prošel v letech 1660 a 1710. Před kostelem stojí čtyřboká stupňovitá dřevěná zvonice.

Zřícenina kostela, postaveného v gotickém stavebním stylu v 2. pol. 13. stol. Patrně v 18. stol. byl kostel barokně přestavěn. Od r. 1945 chátrá (ještě v 70. letech 20 stol. měl střechu a zbytky vnitřního zařízení). Kostel obklopuje funkční hřbitov.

Kostel sv. Štěpána poprvé zmiňován r. 1355 jako farní, s patronátem Alberta z Ryzemburka. Kostel rozšířen a barokně přestavěn v 2. polovině 17. století. Interiér upraven v polovině 19. století a na počátku 20. století.

Gotický kostel snad v původní poloze městečka Mýta na vyvýšenině nad rybníkem. Loď raně gotická, vyšší presbytář a sakristie ze 14. stol., věž z 18. stol. Dnes slouží jako hřbitovní pro Mýto i okolní obce.

Kostel byl vystavěn ve 14. století, v letech 1669 a 1709 byl přestavěn do barokní podoby. V roce 1870 proběhla přestavba oken. V letech 1897-98 proběhla rozsáhlá přestavba a reronstrukce.

Raně gotický kostel zal. kolem r. 1260, unikátní krypta (dnes kaple sv. Kateřiny) s hvězdicovitou klenbou. Částečně jsou dochovány i další původní architektonické prvky. Na vnějších zdech soubor renesančních náhrobků.

Kostel postavený v letech 1351-1401 se stal farní svatyní jižní (horní) části Nového Města pražského. Stojí v místech osady Rybníček, vedle rotundy, jejíž patrocinium převzal. Nevýrazné barokní úpravy z 18. století setřela tvrdá puristická rekonstrukce, provedená 1874-79 podle projektu J. Mockera.

Původně gotický kostel z 13. stol. V 18. stol. prošel přestavbou a pak ještě koncem 19. stol. Vedle samostatně stojící čtyřpatrová zvonice; u její východní strany pseudogotická kaplička Panny Marie Lurdské. Vedle kostela fara ze 13. stol., přestavěna secesně ve 20. stol. Přístupno při bohoslužbách.

Není přesně znám rok založení, ale předpokládá se, že to bylo okolo r. 1352. Postaven goticky a v roce 1709 upraven barokně. Novější úpravy pocházejí z let 1894-1895. Vnější část kostela byla opravena v roce 1894 a také i v roce 1934. Uvnitř mramorové náhrobky v dlažbě.

Pův. gotický farní kostel sv. Štěpána ze 14. stol., od 17. stol. kostel hřbitovní. Nyní v prosté barokní podobě, nevyužívaný a prázdný. Od r. 2017 převeden do majetku města Seč.

Kostel vybudován v období let 1726-1731. Původně se jednalo o prelátskou kapli. Od roku 1784 slouží jako farní kostel. Situován východně od klášterních budov. S klášterem propojen dvoupodlažní vstupní chodbou. V kostele objeven cínový sarkofág s ostatky Oty I. Sličného a jeho manželky Eufemie.

Pozdně barokní trojlodní neorientovaný kostel sv. Štěpána Uherského ve Francově Lhotě byl vybudován v letech 1786-1787 v josefinském stylu. Od roku 1958 je památkově chráněn. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami.

Původní gotický kostel z 12. st. Přestavován r. 1601. Nejvýznamnější barokní přestavba v l.1722–26, kdy byl vlastně vystavěn kostel nový. Poslední velikou opravu prodělal v l.1985–86. Před kostelem sochy Sedmibolestné Panny Marie a sv. Šebestiána.