Výsledky hledání míst

Kostel sv. Markéty ve Zhoři je chráněná kulturní památka. Jedná se o monumentální pozdně barokní jednolodní stavbu vybudovanou v letech 1764–1765 na místě starší svatyně. Západní hranolová věž nese dva památné zvony z let 1400 a 1515. Svou první mši zde sloužil farář Josef Toufar.

Kostel svaté Markéty je pozdně gotická stavba z přelomu 15. a 16. století, barokně přestavěná v 18. století, opravovaná v 19. a 21. století. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněná kulturní památka. Před kostelem se nachází soubor barokních soch.

Kostel sv. Markéty je gotického původu z 1. poloviny 14. století, upravený pozdně goticky. Dochovány nástěnné malby z 15. století. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 také chráněná kulturní památka.

Kostel sv. Markéty v Lukové je novogotická stavba z let 1882-1885 postavená podle plánů lanškrounského architekta Ondřeje Seiferta na místě středověké dřevěné svatyně. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami, ale není památkově chráněn.

Kostel sv. Markéty v Těchoníně je barokní stavba z r. 1704 zbudovaná za hraběte Františka Karla Kolowrata Liebsteinského na místě starší dřevěné svatyně. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Nekoř s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.

Kostel sv. Markéty v Lázních Kynžvart je neorientovaná stavba gotického původu z 13. století. Obnovován po požárech v letech 1509 a 1870. Nyní filiální kostel ve farnosti Mariánské Lázně a od r. 1994 též chráněná kulturní památka.

Kostel sv. Markéty v Moravských Knínicích gotického původu z r. 1366, přestavěn goticky koncem 15. stol., barokně r. 1681 a novogoticky r. 1855. V presbytáři dochovány fresky z doby kol. r. 1500, restaurovány 1960-1961. Filiální kostel ve farnosti Kuřim s pravidelnými bohoslužbami.

Gotický kostel s věží vysokou 31 m ze 14. stol. Renesančně přestavěn ve 2. polovině 16. stol. Barokní kaple sv. Barbory přistavěna r. 1732.

Kostel sv. Markéty v Erpužicích gotického původu doložen r. 1378. R. 1701 barokně přestavěn nákladem hraběte Prospera ze Sinzendorfu. Částečně upravován ještě ve 2. polovině 18. stol. Nyní kostel filiální ve farnosti Stříbro s pravidelnými bohoslužbami.

Původně gotický kostel pochází z pol. 14. stol. Jednolodní stavba čtvercového půdorysu. Věž přistavěna r. 1709. Zvony z původní dřevěné zvonice. Presbytář původně gotický ze 14. stol. Pod dlažbou hrobky majitelů křesetického panství. V seznamu kulturních památek od r. 1966.

Arciděkanský kostel sv. Markéty je gotická trojlodní bazilika z poloviny 14. století, původně zasvěcena sv. Linhartu. Novogoticky upravena v roce 1883.

Původní kostel ranně gotický z konce 13.st. Od r.1650 kostel farní. Později náboženské dění obce přesunuto do centra a r.1800 kostel zpustl a byl zbourán. Nový kostel postaven r.1905. V současnosti kostel slouží jako smuteční obřadní síň.

Barokní kostel sv. Markéty postavený na přelomu 17. a 18. století v místech zaniklého benediktinského kláštera – místa, kde vznikla největší kniha světa Codex Gigas – Ďáblova bible.

Kostel sv.Markéty byl postaven v letech 1786 – 92. Jedná se o pozdně barokní stavbu s klasicistními prvky.

Novogotický jednolodní kostel s věží v západním průčelí. Postaven v letech 1892–94 podle plánů Josefa Mockera.