Výsledky hledání míst

Původně farní kostel vznikl asi koncem 14. stol. zřejmě v místě starší románské stavby. U kostela stávala i fara. První farář je zmiňován v r. 1569. Po dokončení nové fary v Bouzově r. 1726 se stal filiálním. V r. 1863 byl zchátralý kostel přestavěn a rozšířena sakristie.

Raně gotický kostel postaven koncem 13. století údajně na místě dřevěné kaple z r. 970, v 1. polovině 14. století přestavěn. Opakovaně opravován, v 18. století barokně upraven (přistavěna věž). Zvony z let 1509 a 1573, zařízení převážně novodobé, gotická socha Madony (cca 1500).

Barokní kostel s gotickou věží. Kostel se prvně zmiňuje r. 1333, po ničivém požáru r. 1654 byla zachována jen věž, zbytek byl nově vystavěn v barokním stylu, stavba byla dokončena r. 1705. Kostel byl znovu opravován po požárech v l. 1769 a 1771. V l. 1993–1998 proběhla jeho celková rekonstrukce.

První dřevěný kostelík z r. 1408, zničili v r. 1432 husité. Současná byla stavba postavena v r. 1781. V r. 1922 byl pořízen nový zvon. V 90. l. 20. stol. byla břidlicová krytina střechy vyměněna za kanadský šindel. Dnes zchátralý filiální kostelík patří k potštátské farnosti.

Jednolodní obdélná stavba s půlkruhově zakončeným závěrem a sakristií na jižní straně postavena r. 1791, hranolová věž v Z průčelí pochází ze stavby staršího kostela. Konečná podoba z roku 1858. V roce 2013 byly zahájeny opravy omítek kostela. Před kostelem kamenný klasicistní kříž z roku 1782.

Kostel svaté Máří Magdalény je jednolodní kostel z roku 1735 s bohatě členěnou fasádou. K areálu patří ohradní zeď se vstupní branou a sousoší Piety před branou.

Empírový kostel vystavěn v letech 1825–1827. Jednolodní, ploché hlavní průčelí se středovým rizalitem. Ve vstupní části kruchta nesená třemi oblouky na toskánských sloupech. Nad východním průčelím čtyřboká věž. Vlevo od průčelí kostela kamenný krucifix. Památkově chráněno od roku 1958.

Novorománský kostel sv. Máří Magdalény z let 1896-1901 nahradil na nepoliské návsi zbořenou barokní stavbu téhož zasvěcení. Vnitřní vybavení pochází vesměs z počátku 20. stol., tedy z doby stavby. Kostel je filiální ve farnosti Chlumec nad Cidlinou.

Lužanský kostel sv. Máří Magdalény gotického původu doložen r. 1360, barokně přestavěn v letech 1728-1729 a prakticky nově vystavěn klasicistně v letech 1797-1805. Vnitřní zařízení vesměs z 2. poloviny 19. stol.

Barokní kostel sv. Maří Magdalény pochází z let 1702-1704 a postavil ho Kašpar Klinkert z Kladské Bystřice. Stojí na hřbitově a nyní je filiální ve farnosti Bystré v Orlických horách. Nedělní bohoslužby se konají jen jednou za měsíc. Od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Kostelík na konci křížové cesty na vrchu Vyšehrad nechal na místě zbořené dřevěné kaple v roce 1861 postavit Ludvík Karel Nádherný. Jednolodní orientovaná stavba v novorománském stylu má pětiboký závěr a hranolovou věž se zvonovým patrem nad vchodem. Kostelík je památkově chráněn od roku 1958.

Velhartický hřbitovní kostel byl založen roku 1373, tehdy byl zasvěcen Božímu tělu. Úpravy na počátku 16. stol., klenba presbytáře z 19. stol.

Farní kostel v Jeřicích stával v těchto místech již během 14. století a býval původně dřevěný. Teprve v nám neznámé době byl přeměněn do kamenné podoby. V letech 1780-1787 byl postupně nahrazen současnou stavbou.

Původem raně gotický jednolodní kostel ze 2. pol. 13. stol. na návsi v oválném ohrazení zaniklého hřbitova. Od r. 1569 filiální. R. 1852 barokně přestavěn. Římskokatolická farnost Náměšť nad Oslavou, pravidelné bohoslužby. Fresková výzdoba presbytáře s plochým závěrem. Od r. 1958 na seznamu kulturních památek.

Kostel sv. Marka v Beneticích byl postaven v historizujícím slohu v letech 1853-1859 jako náhrada za středověký kostelík poničený požárem. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.