Výsledky hledání míst

Kostel, původně zasvěcený sv. Jiřímu, vystavěn v gotickém stylu. V 16. st. začal chátrat a v letech 1829–30 byl zbourán. R.1860 na zbytcích původního kostela vybudován kostel dnešní. Kdy byl přesvěcen na kostel sv. Marka není známo.

Původní kostel sv. Marka byl postaven ve 2. polovině 16. století. L. P. 1713 nechal hrabě František Karel Záruba z Hustířan postavit nový barokní kostel. V té době se jednalo o hlavní potštejnský kostel. V r. 1790 byl ke kostelu sv. Marka přeložen hřbitov. Areál je kulturní památkou.

Kostel sv. Markéty gotického původu z 13. století byl po roce 1763 rekonstruován barokně, ponechal si však řadu autentických středověkých prvků, včetně zaklenutí presbytáře. Je kostelem farním a od roku 1958 chráněnou kulturní památkou ČR.

Kostel sv. Markéty gotického původu z 15. století nahradil starší stavbu zmiňovanou již r. 1220. Klenba lodi pochází z doby kolem r. 1500, r. 1582 přistavěna předsíň. Pozdější úpravy se stavby nedotkly. Nyní kostel farní a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Kostel svaté Markéty je pozdně gotická stavba z přelomu 15. a 16. století, barokně přestavěná v 18. století, opravovaná v 19. a 21. století. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněná kulturní památka. Před kostelem se nachází soubor barokních soch.

Kostel sv. Markéty je gotického původu z 1. poloviny 14. století, upravený pozdně goticky. Dochovány nástěnné malby z 15. století. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 také chráněná kulturní památka.

Kostel sv. Markéty v Lukové je novogotická stavba z let 1882-1885 postavená podle plánů lanškrounského architekta Ondřeje Seiferta na místě středověké dřevěné svatyně. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami, ale není památkově chráněn.

Kostel sv. Markéty v Těchoníně je barokní stavba z r. 1704 zbudovaná za hraběte Františka Karla Kolowrata Liebsteinského na místě starší dřevěné svatyně. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Nekoř s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.

Kostel sv. Markéty v Erpužicích gotického původu doložen r. 1378. R. 1701 barokně přestavěn nákladem hraběte Prospera ze Sinzendorfu. Částečně upravován ještě ve 2. polovině 18. stol. Nyní kostel filiální ve farnosti Stříbro s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel sv. Markéty v Moravských Knínicích gotického původu z r. 1366, přestavěn goticky koncem 15. stol., barokně r. 1681 a novogoticky r. 1855. V presbytáři dochovány fresky z doby kol. r. 1500, restaurovány 1960-1961. Filiální kostel ve farnosti Kuřim s pravidelnými bohoslužbami.

Gotický kostel s věží vysokou 31 m ze 14. stol. Renesančně přestavěn ve 2. polovině 16. stol. Barokní kaple sv. Barbory přistavěna r. 1732.

Původně gotický kostel pochází z pol. 14. stol. Jednolodní stavba čtvercového půdorysu. Věž přistavěna r. 1709. Zvony z původní dřevěné zvonice. Presbytář původně gotický ze 14. stol. Pod dlažbou hrobky majitelů křesetického panství. V seznamu kulturních památek od r. 1966.

Arciděkanský kostel sv. Markéty je gotická trojlodní bazilika z poloviny 14. století, původně zasvěcena sv. Linhartu. Novogoticky upravena v roce 1883.

Původní kostel ranně gotický z konce 13.st. Od r.1650 kostel farní. Později náboženské dění obce přesunuto do centra a r.1800 kostel zpustl a byl zbourán. Nový kostel postaven r.1905. V současnosti kostel slouží jako smuteční obřadní síň.

Barokní kostel sv. Markéty postavený na přelomu 17. a 18. století v místech zaniklého benediktinského kláštera – místa, kde vznikla největší kniha světa Codex Gigas – Ďáblova bible.