Výsledky hledání míst

Třetí nejstarší židovský hřbitov v České republice. Na ploše 12 504 metrů čtverečních se dochovalo 1800 náhrobků.

Údajně založen v 15. století, poprvé doložen v 17. století. Obsahuje kolem 300 náhrobků pocházejících od 18. století do roku 1930. Do jižní zdi vsazena brána, která je současně průjezdnou márnicí a zřejmě i vozovnou.

Hřbitov založený pravděpodobně před rokem 1700, rozšířen v letech 1783 a 1821. Nejstarší náhrobek pochází z roku u 1717, poslední pohřeb se konal před II. světovou válkou roku 1936.

Založen roku 1889, během II. sv. války téměř zničen nacisty. Zachováno pouze několik náhrobků z let 1895–1919 a obrubníky. Z márnice zůstaly zbytky obvodového zdiva. Obvodová zeď z červeného pískovce.

V pořadí třetí židovský hřbitov v Lounech byl založen v letech 1874–1875 a z těchto let pocházejí i nejstarší náhrobky. Obřadní síň v postavená v eklektickém stylu s maurskými okny byla na přelomu 20. a 21. století opravena.

Židovský hřbitov v Lošticích je doložen poprvé roku 1554. Poslední pohřeb zde proběhl roku 1942, od té doby pohřebiště silně zchátralo. Bývalo zde údajně kolem 6000 náhrobků, dochované pocházejí z 18.–20. století.

Rozsáhlý hřbitov kdysi významné boleslavské židovské obce, doložený poprvé 1584. Rozšířen 1716 a v I. pol. 19. stol. Nejstarší dochovaný náhrobek datován 1604. Osmiboká obřadní síň z let 1888–9, hrobnický domek z 19. stol. v místě původního špitálu.

Bývalý židovský hřbitov leží ve strmém svahu mezi poli, doložen je roku 1724. Do dnešní doby se zachovalo asi sto hrobů z let 1826 až 1904.

Zrekonstruovaný židovský hřbitov založený v 17. století na kraji Starého Města pod Landštejnem. Přístupný je kdykoliv, kromě židovských svátků. Během druhé světové války poničen německými vojáky, po roce 1989 zrekonstruován.

Hřbitov založen ve druhé pol. 19. stol. pro židovské náboženské obce v Praskolesích a Hořovicích. Používán do druhé světové války. Dochovalo se zde 94 náhrobků klasicistního a moderního typu, nejstarší z doby založení hřbitova, nejmladší z r. 1950.

Hřbitov vybudován po roce 1832. Rozšířen na dnešních 4107 m2 byl v roce 1907. Používán byl do druhé světové války. Po ní byl hřbitov opuštěn a postupně devastován. Dnes je zde volná plocha s fragmenty 2 náhrobků a zbytek ohradní zdi.

Židovský hřbitov u obce Dlouhá Ves s řadou dochovaných cenných náhrobků především z 19. a 1. poloviny 20. století. Nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1742.

Památkou na zaniklou židovskou obec v Oseku u Strakonic je malý hřbitov, ukrytý v lese mezi Osekem a Radomyšlí. Kamenná zeď ohraničuje areál o rozloze 413 metrů čtverečných, jemuž dominuje v severní části mohutná lípa. Na hřbitově jsou pochováni prarodiče Franze Kafky z otcovy strany.

Hřbitov byl založen v r. 1869. Má rozlohu 8879 m2 a je na něm více než 1000 náhrobků. Jsou zde např. náhrobky rodičů Gustava Mahlera. Novorománská obřadní síň z r. 1904 byla vypálena r. 1939. Na konci 20. stol. byl hřbitov rekonstruován.