Výsledky hledání míst

Raně barokní zámek byl gotickou tvrzí. Zpustla a v r. 1560 byla přestavěná na zámek. Po vyhoření znovu obnoven v letech 1683–90 stavitelem A. della Porta pod dohledem majitele Gundakara z Ditrichštejna. Zámek obnovován v letech 1900 až 1914.

František Josef Šlik r.1737 přestavěl starou tvrz na barokní zámek. Po r.1780 Václav z Klebersberku provedl úpravy. Další úpravy v r.1924, barokní ráz zachován na průčelí.

Renesanční hospodářský dvůr s obytnou částí – tvrzí, později nazývanou zámek, byl založen ve 2. pol. 16. stol. za Gyntera z Bynu (Güntera z Bünau). Renesanční dvoukřídlý zámek s věží tvoří severozápadní část poplužního dvora. Od léta 2016 po obnově zpřístupněn veřejnosti.

Barokní zámek postavil r.1690 Václav Malovec z Malovic. V r.1767 se uvádí, že zámek je kamenný a má 7 pokojů. Po požáru r.1801 nebyl plně obnoven. Sloužil hospodářským potřebám. Dnes je v soukromém vlastnictví a prochází rekonstrukcí.

Vlastní rodinná vila funkcionalistického architekta F. A. Libry se dvěma podlažími a s podkrovím vznikla v letech 1922-1923. Sloužila také jako sídlo architektonického ateliéru. Od 50. let 20. stol. změněna na činžovní vilu. Obytným účelům slouží dosud.

Klasicistní hrobku dala pro svého manžela, knížete Karla z Lichtenštejna, postavit r. 1789 kněžna Marie Eleonora z Oettingen-Spielbergu. Posledním pohřbeným zde byl Rudolf z Lichtenštejna r. 1908.

Hospodářský dvůr postavený Liechtensteiny roku 1858. Dnes slouží rekonstruovaná stavba potřebám obce.

Kámen zde nechal zasadit v roce 1898 kníže Johann z Liechtensteinů na památku 40 let své vlády v tomto kraji. Na památku této vlády umístil jeho lesnický personál téměř ve všech ze 168 lesnických revírů pamětní jubilejní kameny. Jen v okrese Ústí nad Orlicí je jich evidováno 12. Zdejší památný kámen zaujme latinským nápisem.

Raně barokní šestiboké palazzetto postavené r. 1696 Františkem Helfridem z Kaiserštejna. Přestavěn Lichtenštejny v pozdně empírovém slohu a zvýšen o patro. Novorenesančně upraven v r. 1864.

Lovecký zámeček postavil v pozdně barokním slohu stavitel J. M. Ryttig pro Emanuela Filiberta z Valdštejna v l. 1761–1767. Neobvyklý název zámku je složeninou jmen dvou rodů: Lichtenštejnů a Valdštejnů. Dnes patří Lesům České republiky.

Původně gotický dům čp. 5 zmiňován kolem roku 1440. Pojmenován podle významné táborské měšťanské rodiny Lichviců. Zásadně renesančně přestavěn po požáru roku 1532, v interiéru se dochovala gotická síň.

V zámek byl přestaven starší hrad v 16. stol., pravděpodobně rodem Hrobčických. Zámek je koncem 18. stol. používán jako pivovar, lihovar, cikorkárna, skladiště a objekt pustne. V r. 1992 je zámek vrácen paní Marii Brázdové, která zámek obnovila.

Budova bývalého šlechtického sídla s absencí architektonických detailů sloužící v současnosti jako pošta. Po r. 1637 zde staví sídlo Volf Bedřich Czetlitze ze Seitendorfu. V r. 1682 je uváděna jako pustá. Od r. 1684 slouží jako sýpka. V r. 1924 ji získává obec a přestavuje na byty a kanceláře.

Tvrz postavená koncem 13. stol. Prvně zmiň. ve 14. stol., kdy byla majetkem vladyky Beneše. Sídlili zde význ. stoupenci husitství Jindřich a Petr Aksamit. V majetku Aksamitů do r. 1469, poté Sádlů z Vražného, od r. 1623 Kořenských z Terešova. V 2. pol. 18. stol. opravena. Dnes v soukr. vlastnictví.

Manský (poplužní) dvůr byl založen již v 13. století spolu s obcí jako královský majetek. Nejdřív vypálen za husitských válek, obnoven a znovu do základů vypálen v r. 1632. Poté znovu povstal z popela (rod Drchkovských - do r. 1879) a existuje jako Lidický dvůr podnes. Soukromý majetek.