Výsledky hledání míst

Jednolodní kostel s polygonálním závěrem a hranolovou věží v čele, postaven zřejmě v 16. století, snad před r. 1568 (v místě starší stavby snad již z 15. století). Kostel s hřbitovem je ohrazen ambitem (z r. 1734), zbudovaným na půdorysu protáhlého osmiúhelníka. Před kostelem je kříž z r. 1814.

Velký pozdně barokní kostel v Údrči vznikl 1783 na místě starší stavby, z níž zachována sakristie. Po poválečné devastaci, která vyvrcholila vyrabováním vnitřního zařízení, došlo nedávno k obnově pláště a vyčištění okolního bývalého hřbitova.

Barokní kostel vznikl přestavbou pův. kostela (zmiň. r. 1394), provedenou r. 1772, z pův. stavby zachována jen věž (1. pol. 16. stol.). R. 1832 kostel vyhořel, při obnově zvýšena věž. R. 1898 přistavěna sakristie. Barok. vnitřní vybavení (J. M. Scherhauf, J. Korompay, J. K. Handke, J. I. Sattler).

Původní gotický kostel sv. Václava zničen Švédy při vypálení vsi, v letech 1729-1732 postaven nový kamenný, v r. 1812 upraven klasicistně a zasvěcen sv. Leonardovi. Regotizován r. 1935. Pamětní deska připomíná zrušený hrob vynálezce těsnopisu Jeana F. Coulon-Thévenota (1754-1813).

Kostel, původně zasvěcen sv. Hypolitu, je připomínán po r.1252 jako vlastnictví křížovníků s červenou hvězdou. Roku 1734 kostel vyhořel a obnoven byl r. 1775. R. 1798 byla přistavěna věž. Poslední úpravy proběhly v 70. letech 20. stol.

Barokní kostel byl postaven v l. 1711-1714 díky finančnímu daru Zuzany Kateřiny Liborie z Dietrichsteina zábrdovickému klášteru premonstrátů. Není jisté kdo byl archtektem, mohl jím být Giovanni P. Tencalla či Jan Blažej Santini-Aichl. Klenbu kostela vyzdobil malbami Karel Haringer z Olomouce.

Barokní evangelické kaple z r. 1701 přestavěná v letech 1840–43 na pseudoslohový katolický kostel sv. Linharta, věž přistavěna v 2. pol. 19. stol. R. 1882 interiér kostela nákladně opraven a vybaven. Na vnější zdi renesanční náhrobníky Estery Syrachovské z Bukůvky a jejích tří dětí († 1589–92).

Barokní kostel z l. 1714–21 v místě původní dřevěné svatyně. Neorientovaná jednolodní stavba s pravoúhlým závěrem a vestavěnou kvadratickou věží, k bokům presbytáře přiléhají sakristie a depozitář. Obehnán ohradní zdí s kaplemi. Součástí areálu empírový kříž. Od r. 1958 nemovitou památkou ČR.

Původně gotický jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem a mohutnou věží. Jako farní je uváděn roku 1353. Z gotické stavby se zachovala jižní část lodi, část presbytáře a věž. Kostel byl významně přestavěn a rozšířen? roku 1778, opraven byl roku 1914. Ve věži druhotně osazen portál ze 13. století.

Raně gotická stavba z doby kolem r. 1300, úpravy v 19. století a novodobé. Zařízení kostela jednotné z doby kolem r. 1700. V parčíku před kostelem kamenná kašna z r. 1869. Zachovalý, přístupný při bohoslužbách.

Jednolodní empírový kostel s odsazeným kněžištěm a hranolovou věží byl postaven na popud kněze Wolfganga Timmela v letech 1815-1816 na místě starší kaple stejného zasvěcení. Zařízení v interiéru je převážně z kostela svatého Mikuláše Tolentinského zrušeného augustiniánského kláštera ve Vratěníně.

Původně románský kostel z počátku 13. století. Později přestavěn goticky. V 18. století barokně upraven a na počátku 20. století regotizován. Kostel stojí na ostrůvku, od 80. let 20. století je celá ves Mušov i její okolí zatopeno Věstonickou nádrží a kostel chátrá.

Pozdně gotický dvoulodní kostel, původně opevněný, s pozůstatky hradby kolem hřbitova. Z poslední čtvrtiny 15. století pochází dřevěné patro a krov presbyteria a krov lodi.

Původně románský kostel sv. Linharta vystavěn v druhém desetiletí 13. stol. R. 1753 přestavěn barokně. Rekonstrukcemi a opravami prošel kostel v 19. století a pak roku 1943. Poslední oprava byla vykonána v devadesátých letech 20. stol.

Pozdně barokní kostel sv. Linharta v Pohorské Vsi založen r. 1787, v letech 1856-1945 farní. Po 2. světové válce zchátral, zařízení zničeno a rozkradeno. Počátkem 21. stol. zahájeny částečné opravy. Nyní filiální ve farnosti Benešov nad Černou bez pravidelných bohoslužeb.