Výsledky hledání míst

První novodobá kadaňská synagoga – označovaná jako stará – vznikla r. 1888 úpravou bašty, dnes domu čp.187. Brzo však byla upravena k obytným účelům, kterým slouží dodnes. Nová novorománská synagoga z r. 1890 byla vypálena za křišťálové noci 9.–10.11.1938, trosky byly později beze stopy odstraněny.

Starokatolický kostel postavený roku 1934 získala po odsunu pův. německých farníků r. 1945 čs. církev a r. 1958 církev pravoslavná. Od r. 1976 depozitář okresního muzea. Od požáru v září 1989 v troskách, zřícenina po r. 1990 vrácena starokatolické církvi, r. 2008 prodána soukromé firmě.

Starokatolický kostel v Šumperku z let 1912-14. Stavba moderního stylu s prvky secese. Architekt stavby Clemens M. Kamer.

Barokní sloup na náměstíčku u kostela na telčském Starém Městě byl postaven před rokem 1673. Dal ho vztyčit Ferdinand Vilém Slavata jako díkuvzdání za jmenování císařským tajným radou.

Raně gotické dílo z přelomu 70. a 80. let 13. století (snad za účasti kameníků ze zlatokorunské a vyšebrodské huti), ve 14. století nové panelované štíty. Stavební vývoj uzavřelo postavení ženské galerie roku 1732. Nejstarší dochovaná synagoga v českých zemích.

Od r. 1939–1999 docházelo k postupné devastaci obou hřbitovů. Kamenné zdi byly v průběhu doby rozebírány a kameny odváženy. Vlastníkem synagogy i obou hřbitovů je Pražská židovská obec, majetek spravuje firma Matana Praha, a.s.

Jako starý hřbitov se označuje pohřebiště z let 1874–7, které nahradilo původní u sv. Havla. Rozšířeno v následujícím desetiletí, postupně obklopeno zástavbou, dosud funkční. Řada výrazných hrobek a náhrobků z 19.–20. století.

Skromné zbytky starého hřbitova z let 1849 - 1951. Dochovaná zídka a základy staveb.

Zanedbaný hřbitov smíchovské židovské obce, založený v roce 1788. Dochováno na něm je cca 600 náhrobků, nejstarší z doby založení, nejmladší z r. 1937. Hřbitov byl na počátku 20. stol. nahrazen novým hřbitovem na protějších Malvazinkách.

Starý hřbitov z poloviny 17. století (snad z roku 1650) v centru Nového Strašecí. Užíván do poloviny 19. století, v roce 1952 byl zcela zlikvidován.

Nejstarší a největší židovský hřbitov v Čechách mimo Prahu se nachází západně od někdejšího ghetta. Pohřbívalo se zde v období 1418–1888, dochovány náhrobky ze 17.–19. století.

Hřbitov založen údajně v 15. století, z cca 140 dochovaných náhrobků nejstarší datován do roku 1682. Poslední pohřeb 1905, roku 1939 částečně zdevastován, dnes relativně citlivě zrekonstruován. Výjimečně dochované židovské pohřebiště v severočeském prostoru s několika vrstvami pohřbů nad sebou.

Hřbitov ze 17. století, založen před rokem 1688. Poslední pohřeb se zde konal roku 1883. Po roce 1980 byl hřbitov přeměněn na parčík, ponechána byla dvacítka náhrobků z 18. a 19. století. Ostatní náhrobky přeneseny na nový židovský hřbitov.

Starý židovský hřbitov z 16. století. Pohřbívat se zde přestalo v r. 1892. Část zanikla při stavbě nádraží Dolní Libeň v r. 1875, část při úpravě předmostí Libeňského mostu. Hroby i s náhrobky byly zasypány, zachovány jen zbytky hřbitovní zdi.

Druhý židovský hřbitov v Roudnici vznikl počátkem 17. století při přesunu ghetta do nové polohy. Používal se do roku 1896, po II. světové válce zchátral. V 90. letech 20. století byl obnoven a vybaven novým vstupem v horní části.