Výsledky hledání míst

Chátrající tvrz prvně zmíněná v 14. stol. za Pešíka z Komárova, jenž ji prodal Jakubu ze Sušice. Rezidenční funkci si uchovala jen do 20. let 17. stol., poté tvoří pohou součást popužního dvora. Poslední majitel - Výzkumný ústav živ. výroby ČSAV.

Na místě několika starších dřevěných věží byla postavena podle projektu architekta Hemmricha roku 1907 dnešní kamenná rozhledna. K ní byla přiložena roku 1936 současná chata.

Královský kámen je jedním z vrchů Javornické hornatiny, která je součástí Šumavských plání. Ve stěně blízkého mrazového srubu je vytesán velký skalní oltář (nika) ─ datovaná rokem 1899.

Královský rybník založen v 16. stol. jako součást kaskády rybníků. Zdroj vody pro doly v Rudolfovském rudném revíru. Voda byla důležitá pro pohon vratidel, žentourů a stoup k vytahování a propírání rudy a k odčerpávání spodní vody. Na hrázi památník Martina Stáhalíka a socha sv. Jana Nepomuckého.

Zámek byl vystavěn r. 1585 Janem mladším z Lobkovic na místě tvrze z 15. stol. a od r. 1594 byl využíván jako lovecký zámek. Na přelomu 17.–18.stol. byl přestavěn do dnešní podoby. V současnosti se zde konají zejména rockové koncerty atp.

Vyhlídka nad Znojemskou přehradou. R. 1892 zde stával dřevěný altán, vybudovaný Znojemskou sekcí Rakouského turistického klubu. Zanikl koncem I. světové války. R. 1922 zřídil Spolek německých turistů ve spolupráci s Klubem českých turistů nedaleko původního místa nový altán v jeho dnešní podobě.

Kamenná rozhledna na Krásenském vrchu byla postavena v letech 1933–5 dle návrhu místního sochaře W. Russe a architekta Fr. Hoffmanna. Inspirací k neobvyklému spirálovému tvaru byl minaret v mezopotámské Sámaře.

Stavbu zámku v Březnici zahájili pánové z Bünau počátkem 17. století. Roku 1603 bylo dokončeno dnešní západní křídlo, zvané starý zámek. Novější část se čtyřmi nárožními věžemi pochází z 18. století, současnou podobu získala v následujícím věku. Po devastaci v 90. letech obnoven pro potřeby NPÚ.

Původně renesanční zámek, za třicetileté války vypálen. V r. 1716 barokně přestavěn. R. 1815 koupil panství hrabě Kinský. Při přeměně v ženskou věznici odstraněna převážná část umělecké výzdoby. Devastován, když sloužil jako nemocnice a kasárna.

Původní mohutnou renesanční tvrz nechal v letech 1720-1724 F. J. Černín přestavět na trojkřídlý barokní zámek. Okolo anglický park s řadou romantických staveb. V roce 1945 se stal zámek vlastnictvím státu.

Renesanční zámeček byl postaven na místě starší tvrze plukovníkem Hanibalem ze Schaumburga kolem roku 1630. Kolem roku 1830 byl přestaven,a později byl založen anglický park. Dnes je zámek soukromým majetkem

Původní panské sídlo tvořené gotickou kamennou dvoupatrovou věží, snad z 2. pol. 14. stol., přestavěno a rozšířeno ke konci 16. stol., za Ladislava ze Šternberka renesančně. Později sídlo přestavěno na sýpku.

Rožmberský renesanční letohrádek vybudovaný ve stylu italské renesanční vily. V roce 1601 koupil vilu císař Rudolf II., krátce na to ji však získali Eggenbergové a roku 1719 Schwarzenbergové. Cenné interiéry s malířskou a štukovou výzdobou.

Železobetonová rozhledna na nejvyšším bodě hřebene mezi Labem a potokem Čepel jižně od centra Roudnice nad Labem. Postavena roku 1935, nedávno opravena.

Někdy po roce 1701 byl postaven na místě bývalé tvrze zámek.