Výsledky hledání míst

Zchátralý kostel postavený v letech 1806–1807 v západním cípu rozlehlé návsi s jednolodní dispozici s půlkruhovým závěrem a věží v západním průčelí.

Pozdně barokní chrám na místě gotického farního kostela, připomínaného r 1352. Nechal jej vystavět v l. 1753–54 J. J. Hillebrand, rytíř z Brandau podle návrhu Ignáce J. N. Palliardiho. U kostela je barokní kostnice, přičítaná rovněž Palliardimu.

Nejsevernější kostel na levém břehu Labe v Čechách vznikl r. 1747 v plavecké a dřevařské vsi Dolní Grunt (nyní Dolní Žleb) jako dřevěný. Dnešní podobu získal r. 1830, po r. 1945 zchátral. V posledních letech provedeny první zajišťovací opravy díky občanskému sdružení. Přístupný i při noci kostelů.

Původně gotický kostel pravděpodobně ze 14. století prošel barokní přestavbou roku 1722, obnoven 1933 a v 90. letech 20. století. Obklopuje ho funkční hřbitov. Vnitřní zařízení převážně z poloviny 18. století, zachována pozdně gotická Madona (kolem roku 1520).

Raně barokní kostel, vzniklý roku 1670 zřejmě přestavbou starší kaple nejasného zasvěcení a původu. Dnešní trojlaločný závěr pochází z roku 1717. Obklopen hřbitovem s několika pozoruhodnými náhrobky a kaplí vetknutou do jižní části jeho ohradní zdi.

Renesanční zámecký kostel z roku 1567 funkčně nahradil hradní kapli sv. Ondřeje. Sloužil jako pohřebiště Trčků z Lípy. Barokní přestavbu provedl kolem roku 1716 zřejmě G. B. Alliprandi, z té doby i většina vnitřního zařízení. Dnes hlavní svatyně města.

Klasicistní kostel byl postaven r. 1786 na místě pův. dřevěného kostela (postaven cca r. 1560, stržen r. 1785). Mobiliář je převážně klasicistní z doby vzniku kostela, doplněný koncem 19. stol. Cenný soubor barok. obrazů křížové cesty z 2. pol. 18. stol. R. 1899 vyzdoben freskami (Pavel Assmann).

Novorománský kostel byl postaven v l. 1883–1884. Se sousední kaplí sv. Františka Xaverského (1723) a hřbitovem utváří jednotný soubor. Za I. sv. války zrekvírovány kostelní zvony, vráceny r. 1997. Od r. 1994 patří kostel s kaplí mezi národní kulturní památky ČR. Před kostelem stojí kříž z r. 1884.

Kostel byl postaven v l.1513–1523 za Jana Černčického z Kácova. R. 1526 vyhořel, poté opraven. Přestavěn v r. 1534 za Vojtěcha z Pernštejna a r. 1540 za Jana z Pernštejna. R. 1556 prodloužen. Opakovaně upravován a obnovován v 19. a 20. stol. Vnitřní zařízení ze 17.–18. stol. Kulturní památka ČR.

Původně protestantská modlitebna z r. 1605, vystavěná rodem Grünů ze Stürzenberga. V r. 1665 ji nechala nova majitelka panství, Blanka Polyxena hraběnka Collalto, vysvětit jako katolickou kapli. Upraven a rozšířen v roce 1718 Janem Kryštofem Říkovským rytířem z Dobrčic, hejtmanem Jihlavského kraje.

Kostel byl postaven r. 1543 mistrem Blažejem z Litomyšle, pův. jako hřbitovní. R. 1592 prodloužen mistrem Třebkou. Výrazný štít se sochami vytvořil sochař B. Vlček. V 2. pol. 17. stol. byl kostel barokně upraven, znovu upraven r. 1769 a v l. 1903–11 po zrušení hřbitova. Opraven v l. 1994–2000.

Pozdně gotický kostel, postaven v l.1594–1602 tehdejším majitelem Kryštofem Getengelem z Neunberku, hlavní průčelí kulisovitě předloženo r. 1713 pravděpodobně J. B. Santini-Aichlem. Poškozen r. 1798 požárem, novogotická loď postavena v l. 1838–43 podle plánů arch. Fr. Pavíčka.

Kostel z let 1888–90 od stavitele J. Neussera nahradil starší barokní kapli. Jednolodní stavba ve střídmém novoklasicistním slohu s hranolovou věží v ose hlavního průčelí stojí jižně od středu protáhlé podhorské obce, jemuž dominuje vysoká kostelní věž s jehlancovou střechou. Nedávno opraven.

Vesnice Malý Háj byla osídlena přistěhovalci z Vestfálska v 16. století. Kostel Nejsvětější Trojice byl postaven prý za podpory císaře Josefa II. a vysvěcení se mu dostalo roku 1791. V devadesátých letech uplynulého století byl opraven.

Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice byl postaven patrně počátkem 17. století jako jednoduchá pozdně renesanční stavba. Na počátku 18. století byla přistavěna sakristie dle návrhu arch. Jana Blažeje Santiniho-Aichela s typicky prohnutou střechou a oknem ve tvaru sférického trojúhelníku.