Výsledky hledání míst

Kostel ve Velkém Vřešťově býval farním již v dobách, kdy království Českému vládli Lucemburkové, aby po třicetileté válce ztratil svého faráře a stal se pouhou filiálkou, z níž se v roce 1850 stala lokálie a o 6 let později samostatná fara.

Poutní kostel (kaple) na vrchu Líšná. Snad pozdně gotického původu, zachycen(a) na Willenbergově vedutě Rabí z roku 1602. Zrušen(a) za Josefa II. Dnes ve zříceninách.

Kostel Všech svatých v Sudoměřicích je raně gotického původu z počátku 14. století, do dnešní podoby byl přestavěn v letech 1826-1828. Filiální kostel ve farnosti Bechyně s pravidelnými bohoslužbami je od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

Kostel Všech svatých v Boněnově je novorenesanční stavba z let 1877-1878, která nebyla od r. 1986 využívána a r. 1990 se částečně zřítila. Před demolicí ji zachránil Občanský spolek pro obnovu tepelského regionu, který od r. 2009 úspěšně zajišťuje její postupnou obnovu.

Kostel Všech svatých v Mohelně je gotického původu z 13. stol., ve 14. stol. rozšířen. Po několika požárech ve středověku opraven, barokně upraven v 17. stol. a v 19. stol. rozšířen. U něj samostatně stojící zvonice. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 kulturní památka.

Výjimečně dochovaný kostel Všech svatých pochází z poloviny 13. století. Interiér barokizován v 17. století, upravován v 19. a 20. století. Nyní kostel filiální ve farnosti Běhařovice s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1932 majetek obce, od r. 1958 památkově chráněn.

Kostel Všech svatých v Hradčovicích je raně barokní stavbou se středověkým jádrem z 2. poloviny 13. stol., v 17. stol. upravován, nyní barokní podoba z doby po r. 1757. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Nový luterský kostel v Hrobu byl stejně jako jeho dávný předchůdce postaven za podpory saských souvěrců, což se odráží i na jeho řešení ve stylu německé secese. Po roce 1945 připadl Církvi československé husitské, od konce 60. let chátrá bez využití.

Kostel v duchu josefínského osvícenského klasicismu nechal postavit r. 1786 Wenzel Anton hrabě Kaunitz – Reitberg. Prostý chrám s honosným antikizujícím portikem.

Farní a posádkový kostel v Terezíně byl postaven v letech 1805–10 uprostřed východní fronty hlavního náměstí. Jednolodní empírová stavba má prakticky identickou repliku v Josefově.

Římskokatolický kostel Zasnoubení Panny Marie v Mackovicích vznikl přestavbou původní barokní kaple z r. 1712. Nyní kostel filiální ve farnosti Břežany u Znojma s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 2015 chráněn jako kulturní památka.

Jan Josef hrabě ze Šternberka v l.1699-1711 nechal postavit zámecký kostel Zjevení Páně. Za stavitele mylně považován Jan Santini, archivní průzkum prokázal autorství Kryštofa Dientzenhofera. Hodnotná barokní stavba, tvar mírně protáhlého osmiúhelníku. Od r.1996 Národní kulturní památka.

Římskokatolický farní kostel sv. Tří králů v Ostružné je pozdně barokní stavba z roku 1794.

Na místě románského kostelíka, jehož pozůstatky objevil archeologický průzkum (první písemná zmínka 1359), byl v letech 1659–69 postaven raně barokní kostel. Roku 1735 byly po obou stranách lodi přistavěny velké kaple. Vnitřní zařízení ze 60.–70. let 18. století.

Kostel Zvěstování Páně v Břežanech je pozdně barokní stavba z let 1765-1771, která nahradila zchátralý středověký kostel sv. Bartoloměje. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka.