Výsledky hledání míst

Barokní kostel sv. Kateřiny Sinajské či Alexandrijské v Lidečku z r. 1700 nahradil starší stavby doložené od let 1330-1340. Je kostelem farním a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Od r. 1958 je chráněn jako kulturní památka.

Hřbitovní kostel z pol. l4. stol., dochovány dva gotické portály. Zvětšen 1488, vypálen 1647, obnoven 1658. Poslední úprava 1910. Uvnitř fragmenty fresek z 15., 16. a 17. stol. Hřbitov z 15. stol., nachází se zde řada cenných náhrobků.

Bezvěžový kostel sv. Kateřiny z poloviny 14. stol. je zachován v podobě po opravě r. 1907. Stojí na vesnickém hřbitově a v jeho sousedství samostatná zvonice ze 16. stol. se zděným přízemím a dřevěným patrem. Kostel nyní filiální ve farnosti Žleby bez pravidelných bohoslužeb.

Zachovalý kostel z 14. století. Roku 1692 postihl kostel rozsáhlý požár. Po roce 1775 byla stavba obnovena. Najdeme v něm obraz sv. Benedikta, obraz sv. Prokopa, sochy sv. Jáchyma, sv. Anny, sv. Kiliána, varhany z roku 1842.

Novobarokně-secesní kostel od profesora brněnské německé techniky Ferdinanda Hracha z let 1911–12. Postaven původně pro německé obyvatele Brna - Horních Heršpic. Zasvěcen členu řádu redemptoristů, narozenému roku 1751 v Tasovicích u Znojma.

Kostel sv. Klementa Marii Hofbauera v Tasovicích vznikl r. 1933 na místě rodného domu tohoto světce, člena řádu redemptoristů. Je filiálním kostelem bez pravidelných bohoslužeb. Od r. 1987 je bez památkové ochrany.

Původní kostel (podle zasvěcení snad románský) je poprvé připomínán r. 1354, zbořen r. 1770. V letech 1771–74 ho nahradila pozdně barokní novostavba podle plánu Leopolda Vávry. Po roce 1945 zchátrala, dnes probíhá obnova. Obklopen bývalým hřbitovem.

Bývalý farní kostel zaniklé vsi Mury na ostrově svatého Klimenta, založený kolem poloviny 12. století, upravovaný goticky a barokně. Po zrušení za Josefa II. prodán do soukromého majetku a změněn na obytný dům.

Původně zřejmě románský venkovský kostelík, poprvé připomínán 1234. Úpravy 1311, 1659–77 (po švédském vypálení 1639) a 1899 (nová loď). Hřbitov sloužil do roku 1886, dnes většina náhrobků zanikla.

Na místě údajné velkomoravské stavby (snad dřevěné) byl na Práchni postaven raně gotický zděný kostel, opatřený při stavbě sousedního hradu v první třetině 14. stol. novým presbytářem. Loď barokně upravována, regotisován 1859. Obklopen hřbitovem.

Raně gotický kostel z prvé poloviny 13. století (portál datován mezi 1240 až 1250), barokně přestavěn v letech 1724–1726. Ve vybavení gotická madona z doby kolem r. 1450.

Orientovaný románský kostel z poloviny 13. století, věž přistavěna v polovině 16. století. V letech 1802 a 1844 přistavena sakristie. Na věži dva gotické zvony z 15. století.

Jedna ze tří svatyň jezuitské koleje v Klementinu z let 1711 – 1715. Postavil jej A. Lurago podle projektu F. M. Kaňky. V interiéru plastiky M. B. Brauna a oltářní obraz P. J. Brandla.

V lokalitě u bubenského brodu stál kostel nejpozději ve II. polovině 11. století. Po jeho zániku (povodeň?) byla na stejném místě postavena románská svatyně, u níž dočasně sídlili dominikáni (1225–45). Nynější stavbu z přelomu 14. a 15. století uzavřela 1578 klenba. Puristická rekonstrukce 1892–95.