Výsledky hledání míst

Novobarokně-secesní kostel postavený 1906–07 na místě starší svatyně. Z ní se zachovala věž u jižního průčelí. Při novostavbě (projekt G. Sachers, A. Kropf) byla obrácena orientace stavby tak, aby hlavní průčelí mířilo k hlavní silnici (k východu). V sousedství fara a rozsáhlý funkční hřbitov.

Skoro na stejném místě, kde stával původní gotický kostel, byl v letech 1704–24 vystavěn nový kostel v barokním slohu – jednolodní neorientovaná stavba s polygonálním závěrem, dvěma čtyřbokými věžemi v průčelí a příčnou lodí. Poslední opravou prošel v roce 1990.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie se štíhlou hranolovou věží přisazenou k vysoké protáhlé lodi je situován na jihozápadním okraji obce. Kostel pozdně románského až raně gotického původu byl barokně upraven a je známý zdobnými varhany z r. 1703.

Původně románský kostel prošel zřejmě několika gotickými přestavbami (kolem 1390, počátek 16. století), 1736 nevýrazná barokní úprava, 1800 zvýšena věž. Neobvyklý křížově uspořádaný presbytář, síňové trojlodí se sklípkovými klenbami. Vzhledem k poloze dominuje širokému okolí.

Barokní kostel stojí na místě původního kostela, který byl postaven patrně ve 13. stol. cisterciáckými mnichy. Roku 1286 získal patronát nad kostelem řád křížovníků s červenou hvězdou. Řád nechal kostel zbourat a v l. 1721–1727 vystavěl nový barokní kostel pod vedením Jana Volfganga Braunbocka.

Novogotický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie vybudován v letech 1910–1914 (vysvěcen až v říjnu 1918). Trojlodní kostel podle návrhu architekta Wenzela Mattusche je vystavěn ve tvaru kříže. Nejkrásnější stavba ve Vítkově. 28.4.1994 prohlášen za kulturní památku.

Významná románská stavba, postavená ve dvou obdobích. Západní část je z 11. století, východní část ze 13. století. Loď upravena a zaklenuta v 16. století. Sakristie přistavěna 1757, věž upravena 1773.

Velký raně barokní kostel s mohutnou hranolovou empírovou věží uprostřed okrouhlé návsi. V letech 1697–9 nahradil staršího předchůdce, připomínaného poprvé 1352. Věž nahradila dřevěnou zvonici roku 1843. Po 1945 zchátral.

Kostel na místě původního gotického kostela postaven v letech 1761–1763 hraběnkou Annou Šlikovou. Nekolikrát stavebně upravován. Kolem kostela hřbitov obehnaný rokokovou zdí z r. 1761. Dřevěná zvonice pochází z poslední čtvrtiny 17. století.

Původně gotický kostel z druhé poloviny 14. století, jako farní je zmiňován roku 1356. Kostel byl přestavěn Janem Šťastným Chanovským a na Krašově v letech 1723–24. V závěru presbytáře se uchovaly fragmenty nástěnných maleb z 15. století.

Rozměrný pozdně barokní kostel postavený 1757–8 J. V. Koschem na místě staršího předchůdce. Obklopen hřbitovem se soudobými branami a zastaveními křížové cesty, severně od něj fara. Vyhořel do základů 1. 11. 1906, naposledy opraven 1959.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kšici prvně zmiňován r. 1384, původní stavba zanikla v novějších přestavbách a dnešní barokní podoba pochází z r. 1716. Po 2. světové válce kostel zchátral, zařízení bylo poničeno a rozkradeno. O záchranu kostela se snaží spolek nadšenců Markyta.

Současný barokní kostel postaven na místě původního gotického r.1738. Kolem kostela hřbitov s ohradní zdí do níž je vsazeno devět mramorových figurálních náhrobníků z druhé pol. 16. a počátku 17. století.

Kostel vystavěn v 1. pol 14. st. v gotickém stylu. Ve 3. čtvrtl. 18. st. prošel barokní přestavbou. Jednolodní obdélná stavba se čtvercovým presbytářem. Zařízení kostela rokokové z konce 18. st. Okolo kostela se původně nacházel hřbitov.

Kostel vystavěn v letech 1432–1438 v gotickém stylu, věž přistavěna roku 1465, koncem 16. století upravena renesančně. Kostel přestavován v 17.stol. v druhé pol.19.stol. v letech 1969–1970 a v r.2002.