Výsledky hledání míst

Kostel i fara jsou prvně doloženy v r. 1346, kdy se uvádí farář Jan z Únanova. Ve 14. stol. byl kostel upraven v raně gotickém slohu. K další přestavbě došlo v r. 1699. Další úpravy v 19. a 20. stol. Kostel je chráněn jako kulturní památka ČR.

Kostel byl postaven v l. 1712–1713 na místě pův. kostela ze 14. stol. Kostel r. 1898 vyhořel, při následné opravě získal dnešní podobu. Pod kostelem je krypta, ve které bylo nalezeno 34 mumií ze 17. a 18. stol. V kostele je mj. křtitelnice z roku 1691 a oltářní obraz sv. Prokopa (Josef V. Hellich).

Původně gotický kostel kolem r. 1300, případně z počátku 14. století. Hranolová zvonice vystavěna v 16. století. V 18. století částečně barokně přestavěn a upraven. V presbytáři, zaklenutém valenou klenbou s lunetami, jsou dochovány gotické nástěnné malby z poloviny 14. století. Památkově chráněný.

Farní kostel sv. Prokopa v Přepychách gotického původu ze 14. stol. přestavěn renesančně r. 1574 za Viléma Trčky z Lípy a Lichtenburka. Věž nově postavena r. 1841. Konají se zde pravidelné bohoslužby. Od r. 1958 kostel s ohradní zdí pův. hřbitova chráněn jako kulturní památka.

Filiální kostel sv. Prokopa vybudován r. 1908 v novogotickém slohu. Jednolodní chrám s věží 32 m vysokou a s presbytářem s malou věžičkou. Má 5 oken s obrazy světců podle návrhu Ad. Liebschera. Vnitřní zařízení novogotické, vzácně slohově jednotné se stavbou. Celkově obnoveno v letech 1991-2001.

Románský kostel z poloviny 13. století, přestavěn goticky také barokně. Kaple Nejsv. Trojice (sakristie) přistavěna r. 1610. Loď přestavěna r. 1678, věž vystavěna r. 1788. Na hlavním oltáři dřevěná socha patrona havířů sv. Prokopa. Před kostelem kamenný pomník padlým v první světové válce.

Novorománský kostel sv. Prokopa byl postaven v letech 1879-1881 jako náhrada za pův. gotickou stavbu zničenou požárem r. 1803. Vznikl však na jiném místě na tehdejším okraji vsi. Orientovaná stavba se skládá z obdélné lodi, půlkruhového presbytáře s přilehlou sakristií a hranolové věže v průčelí.

Kostel sv. Prokopa románského původu z doby kolem r. 1200 později přestavován goticky, renesančně i barokně. Důkladně opraven také r. 1938. Průčelní věž ze 16. stol. nahradila dvě původní menší, postranní věže. Zařízení převážně rokokové. Nyní filiální kostel bez pravidelných bohoslužeb.

Kostel sv. Prokopa doložen jako gotická stavba r. 1396, barokně přestavěn v letech 1779-1782. Současná podoba z r. 1914, kdy byla podle plánů Ed. Sochora prodloužena loď a přistavěna západní věž. Vybavení vesměs novobarokní z 19.-20. stol., památný zvon z r. 1518. Poslední opravy z let 1990-1991.

Gotický kostel postavený před polovinou 14. stol. (první zmínka 1358). V l. 1730–1732 objednal opat plaského kláštera Evžen Tyttl přestavbu kostela ve stavebnímn stylu barokní gotiky u dvorního architekta Jana Blažeje Santini-Aichela. Stavitelem O. Kondel.

Původně gotický kostel, prvně tradovaný r. 1384. R. 1425 vypálen a zničen husity. Dnes má kostel barokní podobu neorientované jednolodní svatyně s hranolovou věží v čele a půlkruhovým závěrem a byl vystaven na původním místě hrabětem Ferdinandem Leopoldem Šporkem roku 1707.

Původně jednolodní gotický kostel s polygonálním závěrem, připomínaný poprvé 1352, byl výrazně přestavěn roku 1610. Roku 1874 prodloužen, opatřen věží v ose západního průčelí a slohově sjednocen ve formách novogotiky. Obklopen bývalým hřbitovem s kamennou ohradní zdí.

Kostel u křižovatky cest na severozápadním okraji vsi, byl postaven v r. 1740 až 1744. Jeho vzhled změnila pseudorománská úprava v 19. století. Kostel je postižen statickými poruchami a je zatím jen provizorně zajištěn před dalším chátráním.

Kostel sv. Prokopa v Úněšově gotického původu z pol. 14. století přestavěn barokně v letech 1738-1739, což dokládá letopočet se znakem tepelského opata v západním průčelí. Nyní filiální ve farnosti Dolní Bělá bez pravidelných bohoslužeb. Okolní hřbitov zrušen a terén upraven.

Původně barokní kostel z roku 1738 přestavěn v letech 1742-1745 a v roce 1875 (letopočet nad bočním vchodem do lodi) do klasicistní podoby. Jednolodní, ukončený mírně zúženým pravoúhlým presbytářem a sakristií. Před západní průčelí je předsazena hranolová dvoupatrová věž s hlavním vstupem do něj.