Výsledky hledání míst

Farní kostel obce Lom z konce 13. stol., cca od r. 1580 jediný hřbitovní kostel Strakonic. v l. 1578–90 renesanční přestavba, současná barokní podoba z let 1720–30. Areál hřbitova doplňují kaple sv. Vojtěcha a Nejsv. Trojice a zeď s barokní branou.

Románskogotický kostel (pol. 13. st.) přestavěn poč. 14. st. (presbytář). Současná podoba výsledkem pozdně gotických (1525), renesančních (1597) a barokních (1653, 1719, 1729) úprav. Farní kostel bývalého podhradí, po vysazení města mimo jeho obvod.

Farní kostel sv. Václava je na tomto místě připomínán již na konci 14. století. V roce 1744 byla několikrát přestavovaná stavba zničena požárem. Zbylé obvodové zdi byly využity k výstavbě nového, barokního kostela, vysvěceného roku 1746. Kolem kostela byl až do roku 1784 původní městský hřbitov.

Z původně zřejmě gotického kostela, připomínaného v polovině 14. století, se dochovala jen část obvodových zdí. Barokně obnoven roku 1678 a důkladně přestavěn 1773 včetně prodloužení lodi k západu. Na bývalém hřbitově s oválnou ohradní zdí několik náhrobků Althanů, východně rozlehlá bývalá fara.

Kostel doložen již r. 1350, r. 1583 provedena přestavba. Interiér kostela z doby rokoka, na rokokovém hlavním oltáři kromě figurálních řezeb obraz sv. Václava (opraven r. 1853). Rokokové lavice s ornamentálními řezbami. Ve hřbitovní zdi zazděn fragment renesančního portálu kostela z r. 1583.

Raně gotický kostel z 2. pol. 13. stol. má plochostropou loď a presbytář zaklenutý žebrovou klenbou. V kostele jsou 2 oltáře, obraz sv. Petra a Pavla z r. 1888 od Jindřicha Poláška z Brna. Na hlavním oltáři je obraz od malíře Mesmera. Zvon „Václav“ ve věži je z r. 1491.

Původně gotický kostel z II. čtvrti 14. století byl v letech 1626–29 důkladně pozdně renesančně obnoven Přibíkem Jeníškem z Újezda. Další opravy 1662 a 1721. V průběhu 19. století zbořena horní patra původní věže, nová věž postavena v rámci regotizace roku 1907. Kolem kostela hřbitov s kamennou zdí.

Kostel byl postaven r. 1995 podle projektu Ludvíka Kolka na místě původního barokního kostela, uváděného r. 1673 a poškozeného pumami r. 1944. Kostel připomínající sepjaté ruce je železobetonový, krytý měděným plechem s trojdílnou věží. Mobiliář je směsí moderních a barokních prvků.

Kostel vystavěn na místě staršího kostela r. 1865 v pseudorománském stylu. Na západní straně podélné trojlodní stavby stojí štíhlá věž, jejímž podvěžím je veden hlavní vstup do kostela. Kostel je v dost špatném stavu a žádné církevní obřady se zde nekonají.

Původně románský kostel z poloviny 13. století, obklopený hřbitovem. Jako farní doložen poprvé 1360. Barokní úprava koncem 17. století, vnitřní úpravy v polovině 18. věku. Z té doby i většina vnitřního zařízení. Při rozšiřování hřbitova zanikla severní část jeho původně eliptické ohradní zdi.

Kostel vystavěn v gotickém slohu ve 14. stol. jako farní zmiňován v r. 1384. Koncem 17. stol. upraven barokně. Sakristie přistavěna asi r. 1778. Velkou opravou prošel r. 1929, kdy byl interiér pseudoslohově vymalován.

Barokní kostel z r. 1707 v místě gotického předchůdce. Upravován v l. 1708, 1766, po požáru v r. 1806, r. 1841 a 1894. Jednolodní neorientovaný kostel má čtyřhranný presbytář, osově umístěnou čtvercovou sakristii a hranolovou věž v západním průčelí. Fasády jsou členěny lisenami, okna obdélná.

Kostel sv. Václava v Radičevsi byl původně postaven jako gotický, ale dnes má barokní podobu. Jednolodní stavba má pětiboký závěr s opěráky a hranolovou věž v západním čele. Vnitřní zařízení pochází z 18. století. Vnitřní strana jižní hřbitovní zdi obsahuje několik klasicistních náhrobků.

Původně jednolodní orientovaný románský tribunový kostel z druhé pol. 13. století. Na poč. 18. století nové kněžiště, zvýšeny zdi lodi, proražena nová okna a vchod v podvěží. V roce 1745 byla zvýšena věž a byla v ní zazděna sdružená románská okna, znovu odkrytá při opravě v 50. letech 20. stol.

Původní kostel sv. Václava pocházel pravděpodobně již z konce 13. stol. R. 1752 dal opat žďárského kláštera Bernard z Hennetu vybudovat kostel nový. Věž byla vysoká 68 m, po požáru roku 1831 byla snížena na dvě třetiny původní výšky. V interiéru se dochovala cínová křtitelnice z roku 1609.