Výsledky hledání míst

Kostel sv. Prokopa v Sobkovicích je pozdně barokní stavba, která r. 1774 nahradila starší kapli z r. 1728. Je filiálním kostelem ve farnosti Nekoř. Od r. 1997 je spolu s ohradní zdí přilehlého hřbitova chráněn jako kulturní památka.

Kostel sv. Prokopa v Úněšově gotického původu z pol. 14. století přestavěn barokně v letech 1738-1739, což dokládá letopočet se znakem tepelského opata v západním průčelí. Nyní filiální ve farnosti Dolní Bělá bez pravidelných bohoslužeb. Okolní hřbitov zrušen a terén upraven.

Původně barokní kostel z roku 1738 přestavěn v letech 1742-1745 a v roce 1875 (letopočet nad bočním vchodem do lodi) do klasicistní podoby. Jednolodní, ukončený mírně zúženým pravoúhlým presbytářem a sakristií. Před západní průčelí je předsazena hranolová dvoupatrová věž s hlavním vstupem do něj.

Kostel sv. Prokopa v Hodkovicích nad Mohelkou je barokní stavba z let 1717-1721 na místě starší vyhořelé stavby. Hranolová věž byla zvýšena r. 1845. Vnitřní zařízení vesměs novorenesanční z r. 1896. Památkově chráněný kostel je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami.

V r. 1868 byl položen základní kámen a zahájena stavba základů. Již r. 1870 se práce pro nedostatek financí zastavily. V r. 1905 byla zahájena stavba podle plánů Františka Brázdy. Dne 8. prosince 1906 byl nový římskokatolický filiální kostel slavnostně vysvěcen P. Františkem Michalitschkem.

Kostel sv. Prokopa v Jarošově nad Nežárkou je gotického původu z 14. stol., přestavován v letech 1550 a 1720 a upravován v 19. stol. Nyní filiální v římskokatolické farnosti Nová Včelnice s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 chráněn s areálem okolního hřbitova jako kulturní památka.

Původně jednolodní klasicistní kostel z let 1802-1803 na místě původní kaple z roku 1756. Pro údajný havarijní stav byl bezohledně zdemolován v letech 1978-1979 (odstřel proveden 4. 1. 1979). Základy kostela v původním rozsahu byly obnoveny v roce 2014. Pietní místo - připomínka zaniklé stavby.

Pravoslavný (původně řeckokatolický) kostel z přel. 17. a 18.stol. zasvěcený sv. Arch. Michaelu. Do ČR převezen za 1. rep. ze Zakarpatské Rusi. R. 1931 opraven do dnešní podoby. Nově zasvěcen sv. Prokopovi a sv. Barboře - jejich obrazy ukradeny r.1994.

Kostel již z počátku 13. století (raně gotický presbytář a sakristie, portál ve věži) na místě původní osady Budivojovice. Jeho nynější podoba je však výsledkem pozdně gotické přestavby kolem r. 1461 a pozdějších úprav. Nástěnné malby z konce 16. století. Empírové náhrobky. Přístupný příležitostně.

Zděný pozdně barokní kostel v Jablonci nad Jizerou nahradil r. 1777 dřevěnou stavbu, připomínanou poprvé r. 1547. V r. 1893 byl rozšířen a upraven novorenesančně. Opraven r. 1983, varhany z r. 1787 restaurovány r. 1999. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel stojí na místě, kde byl postaven r. 1352 románský kostelík a přibl. od r. 1735 barokní kostel. Současný kostel (arch. K. Scheiner) dal postavit v novorománském stylu r. 1875 Filip Schoeller, majitel čakovického zámku. R. 1904 přistavěna boční kaple (arch. K. Hilbert). Výzdoba K. Klusáček.

Na místě starší kaple nechal Rudolf II. v od roku 1603 stavět jako poděkování za přečkání morové rány roku 1599 votivní kapli, zasvěcenou sv. Rochovi. Stavba se vlekla, dokončena byla až roku 1630. Do roku 1784 farní, poté různá utilitární využití. Od 70. let 20. století s přestávkami výstavní síň.

Raně barokní centrální kostel, původně kaple nejstarší části Olšanských hřbitovů.

Centrální barokní hřbitovní kostel z 18. století. Vybavení kostela rovněž z 18. století. Na hřbitově je řada zajímavých empírových litinových náhrobníků z nedalekých hořovických železáren.